Eckhart

Otravný vyvrhel s řídkým vousem a dlouhým ptákem žvaní a žvaní, arogantní frajírek se ukájí mlácením žen, nemá to žádný pořádný děj a trvá to přes dvě hodiny... a je to naprosto fascinující. "Nahý" je přesně typem filmu, který zkrátka musíte vidět, abyste pochopili "vo co gou", z žádného popisu si o něm neuděláte správnou představu. Určitě to nemusí každému sednout, ale pokud se naladíte na stejnou vlnu, čeká vás jedinečný zážitek. Famózní Thewlis. A taky skvělá hudba.

Ne, nebudu tvrdit, že jsem to pochopil. A ano, běžně se takto filmy točit nedají. Ale klasik jako Lynch si to snad dovolit může, a ať už to myslel jakkoliv, na mě to opravdu zapůsobilo. Pocit, že vám někdo přehrává váš vlastní sen (či spíš noční můru), je prostě vcelku unikátní.

Ale jo, lidstvo přece jen dělá pokroky. Dnes se politická opozice na Rusi umlčuje kulkou či novičokem; kdeže jsou ty časy šestnáctého věku, kdy se předhazovala hladovým medvědům! Lunginův "Ivan Hrozný" vám onu nelehkou dobu plasticky přiblíží se vší její špínou, krutostí i duchovností, za využití pečlivě zpracované výtvarné stránky, působivé hudby a krásně odpudivého Pjotra Mamonova, jenž nepředvádí karikaturu šílence na trůně, nýbrž sugestivně ztvárňuje vnitřně rozloženého muže, který se své hluboké obavy a nejistoty snaží utopit v krvi. Podobnost s některými žijícími osobami čistě náhodná? Ideálně film doplnit četbou Sorokinova "Dne opričníka".