Ezis

Proč Prima obsazuje Predraga Bjelace vedle nesympatických blbců? Aby víc vyniklo, jak je sexy? --- Postavy říkají "zmrdat" i tam, kde většina lidí řekne "posrat", aby to bylo jó hodně šokující. A Ernest to říká s takovým gustem, jako by mu bylo čtrnáct a maminka mu právě zakázala mluvit sprostě. Na chlapa, co mu má být kolem pětadvaceti, to působilo nepřirozeně. Bjelacova postava super. Akorát jsem si myslela, že bych se na Predraga Bjelace dokázala dívat úplně ve všem. Tak se ukázalo, že v seriálu s tak protivným parťákem nevydržím koukat ani na Predraga Bjelace. Koncept a grafické vložky super.

Škoda té hudby, která v prvních dvou dílech dělala skvělou melancholickou atmosféru, ale ve třetím díle byla už spíš mrtvá. A škoda té vizuální stránky, protože ostatní Strachovy filmy a seriály, které jsem viděla, vždycky excelovaly v atmosféře a natáčení zajímavých budov. Panu režisérovi do hlavy nevidím, ale tipla bych, že mu víc sednou věci, na kterých se může vyblbnout. Jako Strachův miniseriál spíš horší, ale jako běžný televizní krimiseriál slušný nadprůměr. Zaujal mě ten zvláštní nepoměr mezi tím, jak scénář vybízí diváka, aby přemýšlel (a to nejen o případu, ale také třeba nad tím, jak se postavy asi cítily, když se mimo kameru dělo to a to), ale zároveň policajti v některých chvílích vůbec nepřemýšlejí a není to nijak okomentováno. Hodně se mně líbil důraz na mravenčí policejní práci, kterou jsem sama poznala z pozice policejní tlumočnice. Ale ti policajti, se kterými jsem pracovala, fakt nebyli tak blbí jako "Dvojčata".

Někdo unese dítě a policajti řeší, že jeho matka dřív měla deprese. Jasně, deprese automaticky znamenají, že se ženská vykašle na vlastní dítě. Úžasná logika, fakt.

Neskutečný výkon Natálie Holíkové, úplně jsem zapomněla, že to je herečka a ne opravdová vyčerpaná svobodná matka...

"Odpad" za tu Litevku. Scénárista se ani neobtěžoval si zjistit, že na Litvě se nemluví ukrajinsky a Elena není litevské jméno. V době Googlu by to trvalo asi tak dvě minuty si zjistit, že Litevka se může jmenovat třeba Audra, Jurga, Inga, Laima, Dalia.... Ale nééééé, to by bylo moc námahy. A herečka samozřejmě Litevka není a jako Litevka nevypadá. Nechápu, proč to nemohla být prostě Ukrajinka, když mluví ukrajinsky.

Naprostá spokojenost! Klasika, klasika a zase klasika, a zároveň pojatá velice originálně. Jednotný styl, skoro nic není přehnané ani nedotažené. Náznak humoru a detektivky, ale ne natolik, aby to ztratilo pohádkovost. Dobrý scénář, zajímavě se vyvíjí. Ocenila jsem vysvětlení určené pro dětské diváky: "Vlaši byli Italové!" Nádherné a neobvyklé exteriéry. Zámek Doudleby vypadá úžasně pohádkově, divila jsem se, že se v něm netočí častěji. Vytkla bych jedině malou dynamiku (ke konci by člověk čekal trochu víc dramatu) a dokola se opakující hudební motivy, asi byl nízký rozpočet. Ale ty hudební motivy byly moc příjemné. Jeden z nich byl česká renesanční píseň. Která úžasně ladila k renesančním exteriérům. Trochu melancholický film, ale milý, k postavám si stihnete vytvořit vztah. Takhle se mají točit české pohádky pro děti!

"Tak já se ve státním zájmu obětuju a jeden valčík si s Váma zatančím." Tahle hláška by se mohla říkat na plesech :-D Těžká romantika, ale postavy se drží v rámci realismu a neberou se úplně vážně. A film si drží jednotný styl, žádné nečekané trapnosti nebo výkyvy ve kvalitě. To je skvělá kombinace, která se málokdy povede. Potěšilo mě, jak se scénář vyrovnal s tématem žen v politice - napůl vážně, napůl s humorným nadhledem. Jinak - pohoda, krásná Praha a zase pohoda. Do náročného roku 2022, který ještě začínal lockdowny, úplně ideální. A v podstatě lepší Disney než ty blbosti, co poslední dobou Disney produkuje. Jestli potřebujete milé uvolnění po náročném dni nebo krásné záběry na noční Prahu, doporučuju všema deseti. Jestli hledáte cokoliv jiného, tak radši ne :-) Za mě nejlepší česká romantická komedie.

V kině se smáli jenom dospělí, děti mně přišly spíš vykulené. Pár lidí odešlo. U nás v tišnovském kině to dávali jen dvakrát, na rozdíl od Bambitky, kterou dávali nejmíň pětkrát. To o něčem vypovídá. Obrovská chyba, že se to neprezentuje rovnou jako fantasy, horor nebo pohádka pro dospělé. V takovém žánru by Princ Mamánek měl slušnou šanci na úspěch. Herce má výborné a skvěle vybrané, scény a kostýmy pěkné, hudbu nádhernou, příběh chvílemi špatně pochopitelný, ale hodně zajímavý. Ocenila jsem hezká česká jména Radomil a Ludmila a klasickou hudbu. Jenže prostě ten kontrast mezi jednoduchým, odlehčeným humorem a hororovými scénami člověk nečeká a špatně si na něj zvyká. Nemluvě o středověké venkovské hospodě, kde se mluví se strašným pražským přízvukem. Možná v roce 2015 by to byl pozitivní zjev, ale dneska je těch zlých snů a nočních můr kolem až dost. Budař měl počítat s tím, že spousta lidí půjde do kina na pohádku proto, aby si od nich odpočinula. A netvářit se v traileru, že se jedná o komedii.

"A je vypráno." "Tak druhou ponožku už radši neper." Pochvala za dramatickou hudbu, která propojuje scény a nechává doznít atmosféru. To dřív v pohádkách bývalo (Princ Bajaja, Třetí princ, Královský slib), ale pak se to z nich nějak vytratilo, což je škoda. Zpívané písně jsou někdy skvělé, jindy spíš primitivní. Totéž platí o hláškách - některé jsou geniální a mají na to, aby vešly do dějin, jiné jsou dost hloupé. Ale velká pochvala za kostýmy. Oceňuji, že nejsou přezdobené a hercům opravdu sluší. ---- Pohádku můžu doporučit, pokud hledáte něco pohodového spíš pro dospělé. Děti by si ji také mohly užít, jen nepochopí některé narážky. Ale zato by jim příběh mohl srozumitelně vysvětlit některé problémy, kterým čelí dospělí. Děj se mně líbil, ale zároveň souhlasím s výtkami jiných uživatelů. Trochu roztříštěné, ne tak ostrovtipné jako jednička, trochu míň satiry a víc podbízení divákům, atd. ----- Věkový rozdíl mezi Vetchým a Kubařovou mně nevadil, protože nebyl až tak nápadný. Vetchý fakt nevypadá na šedesát. Až na to budou koukat za čtyřicet let lidi, co už nebudou mít v hlavě, že každý je z jiné generace, tak jim podle mě bude připadat, že mezi nimi je tak 10-15 let, ne 25. --- Co ovšem zaslouží vyzdvihnout: Bambitky působí poměrně jednotně, netrpí takovou nemocí jako některé jiné nové pohádky, že začnou v nějakém stylu, v nějaké atmosféře - a to se najednou změní a působí to jako pěst na oko. Jako trapné šišlající čarodějnice v jinak vážném až hororovém Princi Mamánkovi nebo vyzývavé orientální roztleskávačky v jinak decentním Korunním princi. Co si vzpomínám, tak udržet styl, to se v poslední době podařilo jen Pravému rytíři a Princezně a půl království.... Bambitky prostě mají svůj svérázný styl a ten si udržují.

První čtvrthodina v podstatě PERFEKTNÍ. Už dávno se mi nestalo, abych se při novodobé pohádce začala připitoměle, blaženě a pohádkově usmívat, jako u pohádkové klasiky ze 60. a 70. let. Za to určitě může i krásná a dobře použitá pohádková hudba, kterou musím vyzdvihnout a pochválit. Později se ale děj příliš zamotá. Pohádka působí dojmem, jako by měla tři hodiny, protože se v ní hodně jedná a hodně mluví a je v ní příliš málo scén, do kterých by se člověk ponořil a užil si atmosféru. Princ měl být důstojný a zodpovědný, ale na jeho pohybech a způsobu vyjadřování to bohužel nebylo poznat. Jinak ale na 21. století pohádka výborná. U scénáristy Hudského oceňuji hlavní mužské postavy: jsou to normální chlapi se smyslem pro zodpovědnost, co se učí bojovat, žít a milovat. Je to vlastně klasická "cesta hrdiny", která v českých filmech poslední dobou dost chyběla. Pro mě jsou pohádky režiséra Janáka a scénáristy Hudského potenciálním začátkem nového a dobrého pohádkového směru. Jsou to takové zvláštní směsice méně, více a úžasně povedených věcí, které na rozdíl od většiny současných pohádek působí celkem jednotným dojmem. Těch více a úžasně povedených věcí kdyby se někdo chytil a ještě je trochu někam posunul... tak vznkiknou pohádky naprosto nádherné :-)