Mathiue1994

Frank Darabont podle Stephena Kinga. Klasika. Morgan Freeman jakožto ten zkušenější, který jak Tima tak diváka uvede do obrazu, o co v této věznici vlastně jde. Samozřejmě bych byl já osobně mnohem radši, kdyby hlavní roli ztvárnil Tom Hanks, když už je to můj nejoblíbenější herec, ale jak na to koukam. Sehnat někoho, kdo by byl jemu podobnější je asi nemožné. Navíc, jak by potom mohlo vzniknout něco jako Forrest Gump že? Geniánlní, fámozní, nečekané, povedné, zábavné a miliony dalších kladných přívlastků, které tomuto dílu rozhodně patří. Dalo by se to až do konce promyslet a dotáhnout ještě líp? Těžko. Zkrátka jsem rád, že zrovna tohle drží 1. příčku.

VIděl jsem mnoho filmů, ve kterých měl herec stvárňující hlavní postavu zdaleka největší podíl na úspěchu filmu, ale když jsem viděl Forrest Gump, bylo pro mě nemožné korunovat někoho jiného naž Toma Hankse, jakožto nejlepšího herce vůbec. Forrest vypráví o chlapci a jeho nabitém životě, ve kterém zejména díky svému postižení byl vždy velmi úspěšný. Jeho pokornost a poslušnost ho dostávala z velmi vysokého stupínku životního úspěchu ještě na vyšší a to celé bylo propleteno láskou, která trvala již od dětství. Je to dojemné, krásné a zároveň velkolepé. Tom Hanks jakoby posunul možnosti herectví zase o kousek dál.

Mladý "nezkušený" detekiv Brad Pitt v kombinaci s ostříleným, kariéru končícím Morganem Freemanam, který v životě už něco zažil. Geniální vrah, který nepřemýšlí o ničem jiném než o těchto 7 vraždách, o jejich podstatách a o lidech, kteří by se nejlépe hodily pro jednotlivý hřích. Toto výborné filmové dílo už jenom potvrzuje závěr, po kterém jsem si řekl "byl bych já na tolik silný, abych odolal?" Otázka, na kterou není odpověd, na kterou je jen buď a nebo, a proto dávam 5*. Po dokoukání se asi každej nad něčem zamyslí.

Tohle je to samé jako Vykoupení z věznice Shawshank akorát nechybí můj oblíbený herec. Můj zaujatý názor je asi takový. Nejlepší herec a nejlepší režisér dali svoje síly dohromady a vzinklo srdcervoucí dílo, u kterého se 90% lidí rozbrečí a ten zbytek? Prostě přijdete druhej den do školy/práce a "Něco tak hustýho jsem dlouho/nikdy neviděl. Odkládal jsem Zelenou míly hodně dlouho, protože lidé mi o tom furt vyprávěli a já se bál, že s vysokými očekáváními přijde i velké zklamání. Byl bych asi stupidní, kdybych kvůli tomu tenhle film nějak odsoudil. Je to prostě geniální.

Pracuje s pravdou? S něčim, co by nás mělo donutit aspoň chvilku se zapřemýšlet? Proč jsme tak defenzivní a agresivní vůči lidem, kteří jsou v něčem jiní? Jenom za množství otázek, které podle mě film musí, má, měl by u každého vyvolat jasných 5*.

V první řadě velký potlesk Jaku Gyllenhaalovi, který svojí postavu flegmatického introverta zvládl doslova bravurně. Hodně velký kus filmu jsem dostával zabrat, abych vůbec pochopil o co tu vlastně šlo. Drama, ve kterém už od samého úvodu začínal konec a kde bylo obětování zobrazeno jako věc, která lásku doprovází ruku v ruce, a bez kterého to v životě prostě nejde. Úžasný nápad, skvělá režie, výborný herecký výkon. Za 5*

Myslím, že na soundtrack netřeba slov, ta píseň je pro mě do tedka srdeční záležitost a pokaždý, když jí slyšim se mi vybaví spoustu myšlenek. Dále sestřihy v tomto filmu jsou neuvěřitelné, výstižné, rychlé a zbytečně není ve filmu 100 scén jak si někdo vzal dávku. Je to vyřešené jednodušše a velmi zajímavě. A co myšlenka filmu? Určitě zde jde o ty "nejextrémnější" případy závislých, ale stejně. Zůstává mi rozum stát, když má někdo potřebu se tímhle ničit. Asi takhle může dopadnout každej, kdo už s tím už jednou nějak začne. Naordinoval bych to asi všem narkomanům + všem důchodcům, aby taky viděli nějakej extrém toho, co každej den žerou po desítkách. Ale to je přeci v pořádku ne? To přeci neni droga, ale jen prášek. Škoda, že už by to stejně nikomu nepomohlo.

Udělal bych to asi takhle. Vzal bych všechny dementní, omezený extrémisty, který maj v hlavě akorát hovna a pustil jim aspoň 500x tenhle film. Podle mě by to moc nepomohlo, protože oni tyhle "hlavy" doopravdy nic nepochopí, ale třeba v nějaký setině procenta by to šlo. Ať už je počáteční myšlenka jakkoliv povedená. Lidi jí stejně vždycky zkurví. Zrovna tady by bylo asi celkem důležitý uvědomit si, že pod kůží jsme doopravdy všichni to stejný maso, ale v lebce máme něco jinýho a asi proto se tohle všechno děje. S tím by se možná dalo nějak hnout, ale to by každej musel začít sám u sebe.

Mně přišel Matrix jako dokonalá slátanina reálného a virtuálního světa, ve které doopravdy nevíte jaký život právě vedete. Ten virtuální nebo ten reálný? Jak moc je velká hranice mezi různými světy? Když jste v nouzi, co si řeknete? "Pane bože, ať to vyjde"? Není i to únik do "virtuálního světa"? Když se schyluje k nejhoršímu, něco takovýho by se nám hodilo, protože v tom reálném bohužel bohudík chybí tlačítka "save" a "load". Odkaz na baroko!!!

Snad není co dodat. Po dlouhé době pro mě film, který se aspoň na krůček přiblížil tématice Matrixu. Možná tomu i dost přidalo, že přece jenom hlavní myšlenka se týkala něčeho co proživáme všichni. Velký plus hlavně za to, že i přes všechnu složitost bylo doopravdy jednoduché děj pochopit. Myslel jsem, že po Prokletém ostrovu mě DiCaprio už dlouho ničím nepřekvapí. To jsem si doopravdy jen myslel.