Kingjiri

Bavil mě ten kontrast, kdy hlavní roli hrajou psi, který většinou předznamenávaj, že půjde o roztomiloučkej biják a tohle byla naopak jedna z nejvíc přisprostlejch komedií posledních let. K nějaký trapnosti se v podstatě ani jednou nesklouzlo, možná jen nějaký fekálnější scény nemusely být tak explicitní (uklízeč z útulku od hoven). Jinak jsem se bavil přímo královsky, protože nějakej fórek přicházel každou chvíli a taková dobrá polovina z nich byla hodně povedená. Ani tempo vyprávění nemělo tendenci příliš zvolňovat a příběh zase nepřecházel do vážnější nebo míň vtipný roviny, jak se s blížícím závěrem často děje. Tolik nápadů, zábavy a vtipně vytěženej Rkovej rating jsem v jednom filmu fakt už dlouho neviděl. Za tohle, super originální dabing a geniální soundtrack přihazuju pátou hodně slabou hvězdu.

Tak to byla jízda, která předčila veškerý moje očekávání. Nějakej vtípek, narážka (zejména na nelichotivou pověst českýho fotbalu popř. fotbalistů samotnejch) nebo skrytej vtípek v detailech (např. mimika postav) se objeví snad každou minutu. Nějaký vtipný momenty jsou možná slabší, ale i ty nejpřiblblejší nesklouznou nikdy k uplný trapnosti. A hlášek je tady taky hromada. K tomu se musí taky připočíst super casting, kdy každej odehrál, co měl včetně spoustu povedenejch cameo roliček (reálný fotbalisti nebo Bosák). Příběh sice nic světobornýho neni a přechytralý malý děti mě občas ve filmech iritujou, ale člověk se bez přehánění směje od začátku do konce, takže tyhle “detaily” vlastně ani neni pořádně čas řešit. Technická stránka měla taky svoje kvality a soundtrack byl místama fakt super. Takovejhle úkaz se v oblasti českejch komedií jen tak nevidí, maximálně jednou za pár let. I přes určitý rezervy (scénář jako celek) tak nemůžu jinak, než přihodit pátou hodně slabou hvězdu.

Jeden z nejlepších hororů novýho tisíciletí. Gore je tak akorát drsnej a hlavně neni vůbec samoúčelnej, dějový linky z vyšetřování řádění vraha a scény ze sklepní umývárny se pěkně prolínaj a ta pointa je prostě super. Pointa mimo jiný pěkně funguje i po několikrát opakovaný projekci. Dařilo se taky budovat napětí, což společně s lekačkama pomáhalo vytvářet slušnou atmosféru. Hororů s kvalitní filmařinou, solidníma hercema, funkční atmosférou a hlavně strhujícim příběhem fakt moc neni. Takže ačkoliv bych nějaký výhrady našel, ať už jde o občas trochu kýčovitý zpomalovačky nebo poněkud komornější výpravu, dávám pět hvězd. Za hodně málo peněz (rozpočet pouze 1,2 mega!) sakra dost muziky.

Po boku Źhavých výstřelů nejlepší parodie. Zatimco u jinejch parodií bývá často kámen úrazu, když divák nezná parodovaný filmy, Bláznivá střela si bere na paškál hlavně žánrový klišé. Obsahuje teda spoustu scén nebo hlášek, kterejm se zasměje každej, kdo zná aspoň trochu akční / kriminimálně žánr. A díky funkčnímu příběhu pak obsahuje dost zábavnejch momentů uplně pro všechny. Leslie Nielsen mimochodem dělá dobrý xichty, ale zároveň je občas až neuvěřitelný s jak vážnym obličejem dokáže pronést sebevíc absurdnější hlášku, pět hodně slabejch hvězd.

Dosud nejzábavnější díl se spoustou povedenejch nápadů (Barbie a Ken, vězení pro hračky nebo španělskej Buzz). Z profláklejch postav se stále daří ždímat jejich potenciál (hlášky, vztahy apod.) a závěr byl pořádně nostalgickej. Asi už trochu trapně dávám opět za pět.

Sice začíná být na příběhu trochu znát hra na jistotu, ale dobrej námět se pozná taky podle toho, že dokáže spolehlivě fungovat i v případě několika trochu pozměněnejch podáních. Zatímco jednička dostala pátou slabou hvězdu za na svou dobu revoluční animaci, dvojka jí získává za množství popkulturních odkazů a mnohem rozmanitější výpravu.

Je neuvěřitelný, že ani po téměř 25ti letech nepůsobí animace příliš archaicky a nezbývá než smeknout před Pixarem, co s možnostma v oblasti IT v polovině devadesátejch let dokázal vytvořit. Animace je místama až překvapivě detailní (stíny, odlesky, vykreslení povrchu různejch materiálů apod.). Znatelnější nedostatky byly jen zřídka v detailnosti scén "v pozadí" (např. detaily nebe v okně za postavou apod.). Poved se ale i příběh, kterej dokáže pobavit diváky všech věkovejch kategorií. První animák na světě a hned takhle legendární, za animaci prostě musim přihodit pátou slabší hvězdu.

Ze začátku mě trochu iritoval lacinější vizuál, kterej se ale postupem času zlepšoval a na poměry seriálový tvorby nakonec nebyl vůbec špatnej. Pak zamrzela smutnym osudem Andyho Whitfielda vynucená výměna na jeho postu, nicméně na novýho Spartaka jsem si po pár dílech docela zvyknul. A tim veškerý výtky končej, protože všechno ostatní bylo super. Spoustu pořádně krvavý akce, mnou neoblíbený zpomalovačky mnohdy sakra stylový a kromě akce byly dost explicitní taky erotický scény. První dvě série byly protkaný důmyslně vymyšlenejma intrikama a hodně mě pobavily dialogy mezi postavama, který na ně narážely (nejvíc vždycky v případě hlášky pronešený "intrikářskou" postavou směrem k tý nicnetušící podvedený). Záporáci vždycky fajn (Lucy Lawless ukázková mrcha), ale uvítal bych, kdyby se nějaký z druhý série ještě podivali do tý třetí. Z tohohle pohledu byla třetí série slabší, ačkoliv byla paradoxně nejvíc rozjetá a v závěru téměř epická. Nicméně série byly pěkně rozdělený do různejch etap Spartakova života během vzpoury (zajetí a útěk z něho, následně boje lokálnějšího charakteru s Glaberem až po válku s celym Římem resp. Crassusem). Napětí se občas dařilo tvořit i ve chvílích, kdy bylo jasný, jaká postava vzhledem k historii musí přežít (Crassus nebo Caesar) a jak celá vzpoura dopadne. Ale líbilo se mi, že se tvůrci drželi přinejmenšim základních faktů z týhle historický kapitoly. Ono když si člověk uvědomí, že se to takhle nějak v jádru opravdu stalo, je celej seriál hned o level působivější, za což přihazuju pátou hodně slabou hvězdu.

Historickej velkofilm jak má být. Dějepisně sice dost hapruje, protože je celej smyšlenej, ale pokud budu chtít znát fakta a dějiny, pustim si dokument a ne film, kterej má hlavně pobavit. Všechno ostatní je hodně fajn. Vypíchnout musim hlavně výpravu, hudbu nebo casting, kdy Russell Crowe s Joaquinem Phoenix představujou ukázkový protivníky (resp. dobráka a záporáka). Filmařský řemeslo je ve Scottovejch rukách samozřejmě radost sledovat (teda až na pár nikoliv efektních zpomalovaček). Uplně nejlepší je scénář, kterej i přes téměř tří hodinovou stopáž (extended verze) v podstatě nenudí a naopak potěší epickym příběhem, spoustou akce, funkčníma dialogama a sympatickym neklišoidnim závěrem.

Aquaman je velká akční jízda, ve který se většinu času něco děje. A když se toho náhodou zase tolik neděje, je možný se kochat detailně vypiplanýma podvodníma "světama", ve kterejch se zrovna děj odehrává. Finální bitva je příkladně epická, odlehčenější tón v humornejch scén převážně funguje a soundtrack je hodně stylovej (hlavně různý předělávky známejch hitů). Jason Momoa válí, Amber Heard dělá pěkný křoví a Patrick Wilson si záporáka užívá. Nicole Kidman nebo Willem Dafoe už jsou takovou castingovou třešničkou na dortu. Z menších nedostatků bych vypíchnul jenom kostým Black Manty s hlavou alá ET (jakkoliv chápu, že je věrnej komiksový předloze), ze kterýho žádnej strach fakt nejde a pak samotnej závěr, kterej by zasluhoval nekompromisní zúčtování s hlavnim záporákem. Věřil jsem, že si James Wan Aquamana pohlídá a nevypustí do světa žádnej průměrnej komiksovej biják (jak má DC většinou ve zvyku), ale že nakonec dokáže udělat jeden z nejzajímavějších blockbusterů roku, mě fakt nenapadlo. Jsem rád, že můžu u u svýho posledního bijáku roku 2018 s přihmouřenýma očima přemýšlet o pátý hvězdě, takže nakonec pátou hodně slabou hvězdu přihodim za kopec akce a vypiplanej vizuál.