Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Akční
  • Drama
  • Komedie
  • Horor
  • Krimi

Recenze (3 041)

plakát

Metoda Markovič: Hojer (2024) (seriál) 

Tahle true crime minisérie bez přehánění dosahuje světovejch kvalit. Ať už jde o povedenou dobovou atmosféru, herecký výkony (Petr Uhlík jako Hojer TOP, Petr Lněnička taky skvelej), příběh dle skutečnejch událostí nebo stylovej audiovizuál. Až si člověk občas řiká, že něco muselo být v rámci těch případů vymyšlený, že je to tak divácky vděčný. Jedinej problém jsem měl se stylem vyprávění, kdy se skákalo v časovejch rovinách, resp. řešení jednotlivejch případů od jednoho k druhýmu a s výjimkou stěžejního případu Hojera se těm ostatním (mnohdy taky dost zajímavejm), nevěnovalo dostatek prostoru. A scénáristický vaty bylo občas taky víc než by bylo potřeba (osobní život hlavních protagonistů). Rozhodně se však těšim na pokračovánim se spartakiádnim vrahem, čtyři silnější hvězdy.

plakát

Marvels (2023) 

První Marvelovka, na kterou jsem nešel do kina. A vzhledem k tomu, že je to dosud taky nejhorší Marvelovka, vůbec toho rozhodnutí nelituju. Po technický stránce vcelku dobrý, ale nic z čeho bych si sednul na zadek. Příběh mě pak nebavil vůbec a těch ženskejch hrdinek bylo na muj vkus až moc. Nejmladší z nich mě navíc místama fakt iritovala svym infantilnim chovánim (aby ne, když jí bylo asi tak 13 let). A jestli má tahle postava dávat dohromady nějakej novej Marveláckej tým, tak potěš kostě. Scénář celkově působil jako psanej pro jednu seriálovou epizodu než pro plnohodnotnej celovečerák. Od skončení Avengers to jde s Marvelem z kopce. Zajímavejch filmů je asi tak dvakrát míň a přibývá naopak těch fakt nezajímavejch. Snad to bude příště lepší, dvě jistý hvězdy.

plakát

Gigi & Nate (2022) 

Bijáku slušely zejména vážnější polohy, který byly zvládnutý skvěle. Od příběhu jsem ale očekával něco jinýho. Jednoduše čistě fokus na život ochrnutýho člověka (a jeho rodiny) před tim a potom, co dostal k dispozici asistenční zvíře. Místo toho se však často řešilo spoustu jinejch věcí, objevilo se pár infantilnějších momentů jak z dětskýho zvířecího filmu (veselá opička, kterou nahání neposlušnej pes) a třeba dějová linka s ochranou zvířat mi přišla uplně zbytečná. Za pár povedenjch dramatickejch momentů, sympatickej casting a hudbu třetí jistá hvězda.

plakát

Bod obnovy (2023) 

Cenim pokus o český scífko, což je žánr, do kterýho se tady téměř nepouštíme. Je to však kvůli finanční náročnosti těhlech projektů vcelku pochopitelný a nakonec na to z části dojel přes veškerou snahu i Bod obnovy. Zajímavejch scifi exteriérů / interiérů nebo akčních scén je po skromnu, takže se scénář soustředil hlavně na příběh. Vzniklo tak ukecaný scifi s nepříliš originálnim příběhem. Nicméně je potřeba ocenit aspoň těch pár vizuálně zajímavejch scén, povedenou hudbu nebo filmařinu, který místama dosahovaly hollywoodskejch rozměrů. S většim rozpočtem moh vzniknout hodně zajímavej počin. Rád bych dal čtvrtou hvězdu, jelikož se jedná na český poměry o něco nevídanýho, ale s výjimkou úvodu jsem se po zbytek stopáže spíš nudil a čekal jsem trochu víc, tři hodně silný hvězdy.

plakát

Star Trek: Vesmírná loď Voyager (1995) (seriál) 

Po DS9 opět návrat ke kořenům, kdy má každej díl svojí zápletku a neni žádná jednotící linka napříč dílama. Opět však zase jako v případě TNG chybí vývoj postav, kterej je tentokrát v podstatě nulovej. Naštěstí včas nastoupí do posádky Sedmá z devíti a dojem z průměrný posádky značně vylepší. Poslední dvě série jsou však dost nudný a zajímavejch dílů v nich je jako šafránu. Nejvíc na Voyageru oceňuju možnost si bez nutnosti osvěžování průběžnýho děje kdykoliv pustit ty nejlepší epizody, tři silnější hvězdy.

plakát

Dědictví aneb Kurvahošigutntág (1992) 

Projekci jsem dal po spoustu letech znova a musim říct, že už mi to tak vtipný a dobrý jako kdysi nepřišlo. Několik hlášek je už natolik legendárních, že je používám ve svym každodenim životě. Ale kromě nich pobaví pořádně jenom pasáž v Praze a zbytek je vcelku nuda. Dlužno taky dodat, že celej film stojí na geniálnim Bolkovi Polívkovi, kterej toho vesnickýho balíka zahrál naprosto dokonale (i po třiceti letech lze aplikovat i na dnešní dobu). Ale další projekci už si asi ani dávat nebudu, zase taková pecka i přes tohle všechno to nebyla, tři silnější hvězdy.

plakát

S čerty nejsou žerty (1984) 

Asi nejlepší čertovská pohádka vůbec, u který jsem se pobavil i já jakožto odpůrce pohádek obecně. Vedle dobře vymyšlenýho příběhu pobaví i několik vtípků nebo hlášek. Filmařsky jde taky o fajn dílo, ať už jde o kulisy, kostýmy, výpravu, efekty nebo Uhlířovu hudbu. Tohle všechno společně s našlapanym hereckym obsazenim se postaralo o pohádkovou podívanou, u který i dokážu pochopit, že si jí někdo pustí každej rok, čtyři silnější hvězdy.

plakát

RRRrrrr !!! (2004) 

Nějaký vtípky nebo hlášky jsou hodně přaštěný a občas zustávaj ve stádiu pokusu, ale některý jsou zároveň naprosto nezapomenutelný (ponocnej, šéfova manželka, vyjadřování pocitů, jména apod.). Člověk díky tomu odpustí i místama lowcostovej look na úrovni podprůměrnýho TV filmu (kostýmy nebo kulisy za moc nestojej a vizuální efekty jsou fakt tragický). Tenhle biják je třeba brát jako naprosto nenáročnou blbinu, u který neni radno přemýšlet. Pokud to uděláte, užijete si projekci aspoň tak jako já. Za spoustu vtípků a hlášek a třetí hvězda.

plakát

Velryba (2022) 

Když byl na scéně Brendan Fraser, byla to občas fakt radost pohledět. Došlo i na několik hodně silnejch dramatickejch momentů (hádka s bývalkou, přežírání u ledničky nebo závěr). Problém nastal, když se děj točil kolem zbytečnejch postav (kluk z církve nebo ošetřovatelka) a celkově to bez Fraserovy postavy před kamerou zkrátka nikdy nebylo uplně ono. Místo toho se měl ještě víc vyždímat dramaturgickej potenciál Charlieho vztahu s dcerou, bývalou manželkou nebo ztráty přítele. Mohlo se jít víc do hloubky a vznikla by pak ještě víc intenzivní podívaná. Takhle jsem se občas trochu nudil a zamrzel mě nevyužitej potenciál. Nicméně Brendon Fraser v hlavní roli, hudba a filmařina se postaraly o skvělou atmosféru, tři silnější hvězdy.

plakát

Eurosong: Příběh skupiny Fire Saga (2020) 

Čekal jsem mnohem víc komedie než muzikálu s pár vtípkama. Kromě postavy Willa Ferrella a ruskýho soutěžícího se vlastně jednalo o normální podivanou z prostředí Eurovize. Myslel jsem, že si budou tvůrci dělat srandu i z toho dneska už přežitýho a srandovního konceptu Eurovize a ono nic. I zvolený písničky byly vcelku normální a s výjimkou tý ruský nebyly nijak vtipný. Přitom právě od hlavního dua jsem očekával v tomhle smyslu největší srandu - jednak textem songu a taky tim, že prostě nebudou umět zpívat. Nudnejch pasáží bylo nakonec víc než těch fakt zábavnejch, takže i přes solidní výpravu nebo casting zustanu u dvou silnější hvězd.