Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Akční
  • Drama
  • Komedie
  • Horor
  • Krimi

Recenze (3 040)

plakát

Turnaj zabijáků (2009) 

Akční béčkárna, která měla ze začátku slušně nakročeno, ale bohužel se jí nedařilo vydat se originálnějšim směrem a všechno skončilo v při nejlepšim průměru. Přitom by stačilo pořádně využít zápletky s otcem, kterej se do turnaje připlete nedopatřenim. Společně s většim prostorem pro ujetýho, ale dost zábavnýho, Somerhalderova zabijáka se mohlo vtipně brnkat na komediální žánr. Akce vcelku fajn, ale filmařina s kulisama nebo výpravou byla občas dost laciná. Nakonec ale za pár zábavnejch momentů (strip bar!) a občas dost nekompromisní krvavý scény třetí hodně slabá hvězda.

plakát

Lifechanger (2018) 

Normálně fakt nemám rád snímky, který si s nějakym vysvětlovánim moc nelámou hlavu a maj nejednoznačnej konec. Nebo aspoň nemůžu říct, že bych pointu uplně pochopil. Ale tentokrát se jedná o jeden z mála případů, kdy byl nápad tak zajímavej a atmosféra sympaticky podivná, že jsem ochotnej odpustit třeba i skromnější filmařinu na úrovni TV filmu (kompletně neznámej casting, hodně omezenou výpravu nebo převážně TV look). Bylo to prostě místama líbivě mysteriózní a určitě si na tuhle podivanou vzpomenu i delší dobu po projekci, tři jistý hvězdy.

plakát

Všichni to vědí (2018) 

Těšil jsem se na napínavej španělskej thriller o pátrání po zmizelym člověku, ale dostal jsem jen nudný rodinný drama. V bijáku se totiž víc než zmizení a následný pátrání řešej pořád dokola různý rodinný vztahy, křivdy nebo dědictví. A nakonec dojde na jeden twist, za kterej by se nemusela stydět žádná telenovela. Bez přehánění jsem občas neměl příliš daleko od toho u projekce usnout, jak jsem se nudil. Tohle nebylo nic pro mě, ačkoliv rozumim, že si něco takovýho svoje diváky najde. Druhá hvězda za herecký obsazení a pěkný španělský lokace.

plakát

Vdovy (2018) 

Točit thriller v artovym stylu (a s tim souvisejícim šnečim tempem vyprávění) podle mě vůbec nejde dohromady. Těžko se buduje napětí, když máte většinu filmu tendence usínat. Jediná pasáž, která fakt za něco žánrově stála, bylo akčnější heist finále. Jinak mě moc nebavil ani svět v podobě Chicaga, kde nebyla žádná normální postava, která by buď nevraždila, nekorumpovala nebo nekradla. Radši se fakt kouknu na kdejaký akční béčko s aspoň průměrnou filmařinou než na takovouhle rádoby uměleckou nudnou záležitost. Docela by mě taky zajímalo, kde byla ta Zimmerova hudba, jelikož jsem příliš hudebně podkreslenejch scén moc nezaznamanel. Druhá silnější hvězda za herecký obsazení, finále a msítama zajímavou atmosféru.

plakát

Vocasy na tripu (2023) 

Bavil mě ten kontrast, kdy hlavní roli hrajou psi, který většinou předznamenávaj, že půjde o roztomiloučkej biják a tohle byla naopak jedna z nejvíc přisprostlejch komedií posledních let. K nějaký trapnosti se v podstatě ani jednou nesklouzlo, možná jen nějaký fekálnější scény nemusely být tak explicitní (uklízeč z útulku od hoven). Jinak jsem se bavil přímo královsky, protože nějakej fórek přicházel každou chvíli a taková dobrá polovina z nich byla hodně povedená. Ani tempo vyprávění nemělo tendenci příliš zvolňovat a příběh zase nepřecházel do vážnější nebo míň vtipný roviny, jak se s blížícím závěrem často děje. Tolik nápadů, zábavy a vtipně vytěženej Rkovej rating jsem v jednom filmu fakt už dlouho neviděl. Za tohle, super originální dabing a geniální soundtrack přihazuju pátou hodně slabou hvězdu.

plakát

10 000 př. n. l. (2008) 

Jeden ze slabších Emmerichových kousků. Dokáže sice upoutat skvělou výpravou, kostýmama nebo velice koukatelnejma digi efektama, ale příběh moc nenabídne. Záživnější spád biják chytne až když Deleh vyrazí na záchrannou misi a spoléhá se dost na náhody a se spoustou zásadnějších věcí si vůbec neláme hlavu. Nenadchla mě ani anglická mluva Jagalů, kdy v angličtině měly zkrátka zůstat jenom voiceovery a jinak měl každej národ mluvit nějakou svojí řečí. A taky by mě zajímalo, kde v týhle době mohly jednotlivý postavy vzít svojí vystajlovanou vizáž (pěkný bílý zuby nebo hladká pleť). Těhlech dvou věcí je asi největší škoda, protože dost kazily jinak povedenou dobovou atmosféru. Nakonec ale za výpravu, efekty, hudbu, akci a finále u pyramid přihodim třetí hodně slabou hvězdu.

plakát

Spoutej mě! (1989) 

Co začíná jako thriller o psychopatovi, kterej vězní lásku svýho života v podobě fetující pornoherečky (aby v ní probudil její city směrem k němu) se nakonec ukáže jako originální ujetá love story s happy endem. Banderas byl v roli nezvladatelně posedlýho nápadníka fakt dobrej, no a hlavní hrdinka šla aspoň full frontal :-D Škoda, že se ještě víc nepodařilo v příběhu zužitkovat staršího a věčně nadrženýho pana režiséra na kolečku. Tentokrát mi ani moc nevadil pro Almodóvara typickej artóvej podtón nebo křiklavým barvičkama zdobený kulisy a scenérie. Sympaticky jsem se pobavil a párkrát zasmál (chrápající Banderas s otevřenejma očima TOP scénka), tři hodně silný hvězdy.

plakát

Hvězdná brána (1994) 

Uplnej začátek Stargate fenoménu a vlastně i hvězdný Emmerichovi kariéry. Vždycky mě na SG bavilo originální propojení egyptský éry a mytologie s mimozemšťanama (nadpozemský bohové vs. lidi), který se podařilo ještě víc zužitkovat v seriálu. Kromě kvalitní fimařiny je právě i tohle důvod, proč Stargate příliš nestárne. Ačkoliv se samozřejmě  najdou momenty, když už se zub času projevil (vizáž a vybavení mariňáků nebo kostýmy). I přesto po téměř třiceti letech ale dokáže tenhle biják zaujmout kvalitníma trikama, kulisama, akcí nebo výpravou. Potěšil mě i Kurt Russell v hlavní roli. Čtvrtá jistá hvězda za super námět a vypiplanou filmařinu.

plakát

Ztraceni ve vesmíru (1998) 

Rozpočet na danou dobu nebyl uplně malej (80 mega), ale přesto mi při projekci po 25ti letech vizuálně přišlo, jako bych spíš koukal na nějakej lepší dobovej scifi seriál než plnohodnotnej blockbuster. A upřímně myslim, že ani v roce 1998 nebyl vizuál tim nejlepšim, co se dalo na plátno dostat. Spoustů triků bylo hodně nepřirozeně digitálních a ani exploze mnohdy za moc nestály. Moc mě po těch letech nezaujal ani místama infantilní příběh nebo hlavní záporák. Děj do momentu setkání s vesmírnejma pavoukama aspoň příjemně odsýpal, ale pak se příběh táhnul jak smrad. Pochválit se dá zejména herecký obsazení a pár akčních scén, což však tentokrát nestačí ani na průměrný hodnocení, dvě silnější hvězdy.

plakát

R (2010) 

Hodně autentický syrový vězeňský drama o rychlym vzestupu a pádu vězňskýho nováčka, který má působivou tísnivou atmosféru. Normálně nemám rád, když se toho z příběhu moc nedovíme (co se dělo před tim, co je hlavní hrdina přesně zač apod.), ale tentokrát to naopak dávalo minimálně symbolicky velkej smysl. Když se totiž člověk ocitne ve vězení, musí nechat dosavadní život venku a adaptovat se na místní podmínky. Celej biják byl realisticky natočenej (kamera nebo hodně civilní herectví) až mi občas přišlo, jako bych v tomhle lapáku byl taky. Nejvíc mě zaujala nekompromisnost s jakou se přistoupilo k osudu hlavních postav, čimž při nejmenšim mainstreamovýmu divákovi tvůrci pěkně vytřou zrak. Čtvrtá silnější hvězda za autentičnost, skvělou atmosféru, nekompromisní finále a fajn filmařinu.