Skejpr

- Where are we going? / - Back in time... Mendes završuje velmi sofistikovaně zacyklený restart Bondovek a předkládá technicky precizní, atmosféricky strhující, emocemi narvaný a psychologicky fascinující návrat ke Conneryovskému konceptu říznutému moderními postupy a motivy. Skyfall je bondovštější, než většina Bondovek a je radost se na něj dívat... Bardem je Oscarový...

To nejlepší z rozvážného a vždy tak trochu jiného Ardmaana a šíleného, sofistikovaného až dadaistického Sony Pictures... Arthur Christmas je animák velkolepý, chytrý, hravý, techniky precizní a vůbec mezi vánočními animáky tak nějak asi nejlepší...

Scéna na schodech rozhodně je opulentní, velkolepá a technicky nadčasová. Faktem ale je, že některé věci si Ejzenštejn stále ještě zkoušel a ne vždy mu fungují (film tak dnes v některých momentech působí spíše humorně) a didaktická úloha a propaganda z toho stále sálá na všechny strany...

Fascinující film, v neustálém kauzálním vývoji, který zároveň v kterýkoliv moment logicky ústí v naprostý chaos.

Atmosféricky sice brilantní, motivově a ideově ale neuvěřitelně zredukovaný, až zlobotomizovaný pohled na Kafku, v němž se Welles velmi nešikovně upíná k jednomu jedinému nosnému motivu a na závěr si ještě pohoní ego. Zklamání...

Na Disneyovské poměry naprosto nedisneyovský animák, který přepíná mezi steampunkovým retrem, hvězdými válkami a filmem se silným poselstvím, který se ale nedokázal uchytit a o dalších deset let později jej musel takřka komplet vykrást Cameron... Technicky neuvěřitelné, místy úžasně nedětské, filmařsky velkolepé... Úžasné charaktery, úžasná mytologie... Todle vážně udělal Disney? Další z klenotů opovrhovaného roku 2001, který mohl změnit mnohé, ale namísto Odysey se dostavilo jen 11. září...

Fascinující psychedelie plná odkazů, metafor a motivů, které jsou o to nepříjemnější, o co starší jste... Pro člověka doposud Alenkou nepoznamenaného (přičemž Švankmajerova a Burtonova se evidentně nepočítá) neuvěřitelně silný zážitek, který se mnou ve 24 letech zamával podobně, jako svého času animovaná Farma zvířat (natočená o tři roky později). Když Alenka začala barvit růže na červeno, chtělo se mi zvracet... A ta animace.... Bože, ta animace... Pojem "Projít králičí norou" konečně dostává ten pravý význam, to není jen dojem, to je doslova emoce, zcela unikátní a specifická, rozdělující vše na PŘED a POTÉ...

Atmosféricky opět úchvatné, animace zběsilé akce opět silně pokulhává... Baví mě naturalismus, baví mě komplikovaná psychologie, baví mě atmosféra, předlouhatananánské záběry občas spíš otravují, ale výsledné dojmy jsou jednoznačně kladné. A podobně jako u druhého dílu člověka ještě víc zajíma, co všechno se stane v dalších dílech...

Divácky ne zrovna jednoduché dívání, které si diváka prostě nepustí k tělu a nedovolí mu plně proniknout tam, kam by rád... Přesto technicky úchvatné (ačkoliv animace akčních sekvencí není úplně nejlépe řešená), především ale atmosféricky prakticky dokonalé. A také součást ohromného celku, jehož plný rozměr si po prvním (resp. po prvních dvou dílech) jen těžko lze představit...

Technicky neuvěřitelně vypiplaná, praštěná a svým způsobem hříšně svůdná až sexy blbinka, která je bohužel NAPROSTO ZBABRANÁ, pokud jde o cokoliv, co souvisí s příběhem... K čemu je pak platné, že herci jsou bez výjimky výteční, když to všechno stejně nakonec zase skončí u rozbouřeného příboje tříštícího se o skaliska...