Babous

Už jenom kvůli Dívce s transparentními brýlemi a kvůli těm úžasným hláškám stojí za to to vidět. Nebojím se napsat, že to je klenot mezi Kmeny. Hezky hipstery pojmenoval ten týpek na začátku: "jako hippies, ale neutíkají do přírody, nýbrž do centra velkých měst".

Podle mého mnohem lepší než v téže kategorii lépe hodnocená Ex Machina. Úžasně zpracovaný vývoj hlavní postavy (a vlastně i těch vedlejších). Zajímavá hudba a neokoukané tváře. Na to, že to je tak technické, je to hrozně lidské, a to se mi líbí.

Není to film, který byste museli nutně vidět víckrát - vlastně není nutné ho vidět ani jednou, ale když už po něm sáhnete a přistoupíte na to, že půjde o miliontou středoškolskou variaci na "kterak ošklivá holka dostala školního krasavce", proč ne. Je to vtipné, je to svižné, herci jsou sympatičtí a hudba populární. Humor poměrně inteligentní, žádné tělení tekutiny ani záplava vulgarismů. Pod vší tou moderní fasádou jde o konzervativní americký ideál perfektního vztahu - dva krásní, sebevědomí mladí lidé, kteří jsou sousedé a znají se od dětství, se do sebe zamilují. Budoucnost? Dům na předměstí s bílým plotem, trávníkem na ježka a minimálně dvě usměvavé děti!

Pokud bych měl hodnotit pouze převedení knihy na stříbrné plátno, byl bych spokojenější, protože příběh (navzdory pár filmařským zkratkám jako třeba převedení mrazivého Ruska do kvetoucích a šumících středoevropských luhů) je zachycen dobře. Ale přijde mi, že člověk, který nečetl knihu, se v postavách, jejich motivacích a v rychlém střídání lokací bude ztrácet. Střih je jedna slabina, další je zběsilá a často roztřesená kamera, kvůli které jsem i já - kdo knihu četl - měl problémy sledovat, co se zrovna děje. A vadila mi taky absence výraznějšího hudebního motivu, film je takto jakoby strohý, dialogy by se správným podkresem mohly působit mnohem víc. Takhle to zní, že je ten film naprosto hrozný, ale to bych zase lhal. Je to koukatelný snímek, který přibližuje paranoidní atmosféru stalinistických 50. let v Rusku, ale kniha byla lepší (jakkoliv to zní jako klišé, je to fakt).

Vizuálně cool, ale proč to musí být tak nudné a zdlouhavé? Zápletka není nic extra, v podstatě existovaly dvě možnosti, jak to celé je a to se nakonec taky potvrdilo.

Tolik slavných herců pohromadě, takový rozpočet, takové efekty, ale celé to přitom kolem člověka jen jaksi proletí a nic nezůstane. Mám pocit zbytečně strávených dvou hodin. A to je celkem fail od filmu, který ve scénáři říká, že "nejcennější komoditou v celém vesmíru je čas." Když už jsme u scénáře, řekl bych, že v něm vězí jádro problému: uvádí diváka do světa, který by si žádal tolik prostoru jako série Star Wars, ale vše musí vměstnat do dvou hodin - mimozemšťany, rozhádanou rodinu průmyslníků, osud hlavní hrdinky, geneticky vytvořený vlk, slon a další zvířata, love story uměle šlechtěná od prvního setkání, nektar mládí, bitvy, rozstřílené Chicago, které nikdo neřeší (jo, jasně, domy opravili a lidem vymazali paměť, ale muselo být i pár mrtvých a co se dělo s nimi?)... Možná i kvůli té nutné zkratkovitosti to na mě působilo béčkově.

Julianne Moore hraje výborně, ale celý ten příběh je - jakkoliv silný - podaný hrozně prvoplánově... Nejlepší scéna byl proslov hlavní hrdinky pro Alzheimerovskou společnost. Skvělé je, že se kvůli tomuhle filmu o Alzheimerově nemoci začalo víc hovořit.

Sympatický seriál s postavami, které na první pohled vypadají nepřístupně a nesympaticky, ale pak se vám dostanou pod kůži. Zajímavý generační střet 46letého muže a jeho nových přátel ve věku kolem dvacítky. Jak už tady kdosi psal, scenárista prostě "zná lidi skrz na skrz". Výborně napsané i sestříhané, někdy ale zbytečně naturalistické.

Ale ne, nebylo to tak hrozné! Místy se sice objevil nechutný humor, ale jinak to byla taková ujetá crazy komedie, která svižně utíká dál a dál, jakoby scenárista nápady házel na papír tak rychle, že nestačil přemýšlet o tom, co je a co není možné. Johnny Depp klasicky přehrává, ale v tomhle filmu to dělají všichni a vzhledem ke groteskní atmosféře se to celkem hodilo. Čekal jsem ale větší pohled do životů sběratelů umění a taky kultivovanější vtipy.

Dokážu si představit, že po úspěchu prvních Avengers za Whedonem do kanceláře někdo přišel a prohlásil: "A není tam těch superhrdinů nějak málo?" Načež Whedon odvětil: "No jasně! Už vím, co tomu chybělo!" A tak jich do pokračování nacpal dvakrát víc. Jenže přes všechny ty superhrdiny, záporáky a vedlejší postavy, které si můžete - ale nemusíte - pamatovat z předešlých marvelovských filmů, tomu něco chybí. Omezený rozpočet. Tenhle film musel mít tak obrovský rozpočet, že scenáristi mohli zcela propustit uzdu fantazii, jenže ta omezení a limity jsou mnohdy to, co filmy činí zajímavými a nutí filmaře experimentovat, používat náznaky či jinak využít své schopnosti. S neomezeným budgetem můžete naplácat tisíc efektů, výbuchů a rychlých střihů za sebe a ano, bude to vypadat působivě, ale zmizí z toho ten viditelný dotek lidské práce. I scénář je mnohem slabší (jako ostatně u většiny Marvelovek) - postavy už se vzdaly lehkého vtipkování a začínají se brát moc vážně, hlavní padouch je neurčitý a rozplizlý, nemá osobnost. A jaký měl smysl film o týmu superhrdinů, když ten tým pohromadě uvidíte leda na plakátě nebo v závěrečných titulcích? Všechny ty vedlejší linie (např. Thor v jezírku, Černá vdova a Hulk) zbytečně odváděly pozornost od týmové práce superhrdinů. O těch psycho scénách ze začátku nemluvím, protože nejenže působily béčkově, ale navíc v pozdějším ději neměly žádné opodstatnění. Ale i přes ty všechny výhrady to není vyloženě špatné: místy jsem se zasmál, akce měla švih a bavilo mě zapojení dvojice původních záporáků do týmu.