Scaevola

Z nápadu zůstala je obscénost, z legrace jen trapnost a nechutnost.

Zcela ahistorický a místy dosti praštěný je film, který vlastně nepřináší do vod teenagerovských snímků nic nového vyjma středověké stylizace a chvály hodného minima vylučovacího humoru. Když si odmyslím neustálé zdůrazňování myšlenky, že každý může a smí měnit svůj úděl, jde o povedený odpočinkový počin, ke kterému se rád vracím.

Co si počít se životem, když nemůžete dokázat, že jste člověkem? Teenagerovská mrazivost, byť se stopami nudy.

(spoiler) Mám trochu obavu, že jsem udělal chybu přistoupiv k tomuto snímku s očekáváním geeka. Vývoj příběhu pro mne totiž byl od druhé poloviny nutným zklamáním přes dobré výkony všech zůčasněných i přes - značně proamerické - myšlenkové poselství. Objektivně tedy není možné filmu téměř nic vytknout, pouze je nutno trefit se do osobního vkusu a předpochopení na základě žánru.

Stylové strašení překvapivě sází pouze na budování atmosféry, která sestává především z nejistoty a neustále se množících otázek, přestože odpověď je obsažena v každé scéně již od počátku, jak si teprve zpětně uvědomíte. Pokud tedy divák čeká lekací scény či snad krvavé orgie a děsivé bytosti, bude zklamán - a já byl naopak potěšen. Jediným záporem snímku tak bohužel je, že po prozrazení zápletky už nemá smysl vidět film znovu, protože nic nového již nepřinese.

Vyprošené dílo rodiny Svěráků, jež zdařile kombinuje přehnaný realismus (finále v podstatě bez bojové scény...) s troškami patosu (prasknuvší balonek...) a útoky na divákovy emoce (loučení se psem...). Větší význam než pro umění však má spíše ve smyslu splacení dějinného dluhu.

Hodnotit Jacka Bauera je jako poměřovat moderní svět. Americká nátura je nekompromisně liberární, z Východu jde strach a ti ve všemožných hávech by měli zlevnit ropu. A přece tu nalézám napětí, akci a touhu po řádu, který nám všem tak urputně chybí... Omlouvám se, nechal jsem se trochu unést, leč tohle všechno mi hlavou probíhá při každé minutě každého z osmi dní (z nichž ten první byl subjektivně nejnudnější a ten třetí snad nejlepší, ač vysoce cením i dvou tak často kritisovaných washingtonských řad).

Ch. Bale je skvělý herec, ale se snímkem mám problém: Nedokáže se totiž rozhodnout, bude-li studií šílenství nebo kritikou poměrů. Tedy... doufám, že mezi těmito póly hodlá oscilovat, protože přiklonil-li by se jen k popisu šílenství bera všechno, co je ukazováno jen tak mimochodem, jako samozřejmost, pak by si civilisace jednoduše zasloužila, co jí pan Bateman hodlá udělat.

Přiznám se, že toto bylo kdysi mé první setkání s nesmírně složitým příběhem, jehož jemné významové prvky ani dnes nedokáži zcela pochopit. A byl jsem uhranut onou šířkou a složitostí "věčného" souboje mezi dvěma náhledy - spravedlivým a milosrdným - na božské uspořádání světů. Pro tuhle nicotnost nejsem schopen toto veskrze televisní zpracování zavrhnout přes všechny nedostatky a zbytečnosti. Ale nedokáži říci, zda se podívám ještě jednou.

Anglický humor dovedený ad absurdum: Místy jsem se nechytal, po zbytek jsem se srdečně smál.