Scaevola

Soudím, že černé komedie mi přirostly k srdci. Tenhle snímek byl jistě mnohokrát na hraně dobrého vkusu - a ještě častěji za ní -, vtip a nápad zpracovat skutečně krvavou historii skrze komedii je však beze sporu výtečný. Je pouze škoda, že přibližně v druhé polovině se od původního námětu taženého dvěma nemehly poněkud odstupuje, hraje se o morálku a fantastické vědecké objevy a primární nápad mizí v šeru scény.

V 80. a 90. letech minulého století se točily akční filmy o tvrdých policajtech, kteří s brokovnicemi či těžšími kalibry likvidují nepřátele Spojených států. V novém století se točí akční filmy, kde se osamocený válečník/barbar/křižák/legionář/... vypořádává uprostřed pustiny s přesilou fanatických krvežíznivých nepřátel. Přiznávám, že na akční tématiku je mi bližší pohled nového století a přes plochost a předvídatelnost jsem si Centuriona užil od začátku do konce. Jako velké plus přidávám O. Kurylenko v první (a dosud jediné) snesitelné roli, která svým charakterem padla k jejímu zevnějšku. (Dala by se zde rozvést diskuze nad genderovou vyvážeností, když už může být žena jako hlavní padouch poražena v souboji na meče a nevybíravě zabita, ale to přenechám na jindy...)

Tak trochu jsem s tím počítal a přes nadšení a řemeslnou zručnost všech zůčastněných jsem bohužel nebyl příjemně překvapen: Snímek lavíruje mezi stereotypními a nudnými ilustracemi ze života mistrova na jedné straně a plytkým, leč až fanatickým nadšením ze všeho, co kdy slavný filosof měl udělat, na straně druhé. Chápu, že udělat zajímavý životopisný film o pololegendárních činech starověkého filosofa a jeho tuctu učedníků by bylo samo o sobě mistrovstvím, avšak po shlédnutí snímku jsem měl pocit, že jediné, o co Konfucius usiloval, bylo klanět se před každým vchodem do budovy... Za pozornost tak stojí pouze fakt, že po letech kulturní revoluce zřejmě i oficiální čínská místa otevírají náruč svým kořenům.

Copak Nicolas a jeho čáry... Podivnosti střídají jiskřivé efekty a tak zase dál v nekonečném, skoro až magickém kruhu. Kromě několika známých jmen v opravdu překvapivých rolích ničím nezajímavé, nebojím se říci, tuctové vyprávění, které se přliš rychle vypaří ze všech vzpomínek.

Nádherně zpracovaný rozpad osobnosti a role, v níž jsem nikdy nepředpokládal vidět N. Portman. Výborný film o touze se prosadit, avšak nevím, zdali bych se díval znovu.

Hluboký pohled na problematiku lovců čarodějnic a inkvizice vůbec v přiléhavých bažinných exteriérech s nádechem tajemna. Člověk se při sledování i bojí, ale ne toho, co čeká za dalším koutem, leč toho, co se hrdinům stane, protože něco se stát musí. Tak tíživou atmosféru jsem zažil naposledy u "Valhalla Rising"; zde se navíc u okrajů plátna pohybuje šílená myšlenka, kdo za to všechno vlastně může - kdo je vinen?

Podivuhodné dílko… Fandové východní animace (a patrně i jakési japonské hry) zřejmě zaplesají a četné odkazy na klasickou literaturu mě potěšily, protože jsem většinou věděl, o co jde, ale jinak jsem vyjma několika pěkně nakreslených ňader neviděl nic, co by mne zvláště zaujalo. Katolická tématika působí nuceně, obměny režisérů nepřinesly nic ozvláštňujícího a akce kvapila tak bleskurychle, až jsem se ve výsledných omalovánkách nevyznal. Tenhle styl není pro mne, už bych to měl přestat zkoušet.

Přes poněkud syrově amaterský rámec je celé dílko překvapivě strhující a komplexní a ani nadsazená sekundární zápleka nekazí dojem původní povídky. Mile mne zaujala finální možnost nejednoznačné interpretace a také formální hrátky s barvou, ačkoli černobílý formát není v tomto spojení přespříliš originální ani objevný.

V první polovině tvůrci vyvracejí všechny námitky, které se vršily na prvním díle, aby mohli přibližně od druhé třetiny rozehrát nelítostný souboj mezi všehoschopnými zaprodanci a tvrdými policisty, který už předem nemůže nikdo vyhrát, protože zkorumpovaný "systém" se nebezpečně začíná přibližovat pojmům jako "stát" a "demokracie". Vyvrcholení nenastává ani ve chvíli finální přestřelky ani v soudní síni, protože záběry na skvostné hlavní město Brasilia dávají tušit, že případné pokračování půjde ještě výš na společenském žebříčku. Přes všechny tyto lákavé fakty jsem víceméně postrádal špinavou náladu slumů, která vtiskla jedničce tak nezaměnitelně jihoamerickou příchuť.

Všichni vzpomínají (režisér, herci, diváci a patrně i produkce), jak to bylo v 80. letech krásné a jednoduché, žádná globalizace a omlouvání teroristů, žádné hledání hlubších příčin a motivací záporných postav. Jen řežba, tvrďácké vtípky a přebíjení v nepřirozeném rytmu. Tenhle film je paradoxně nejslabší ve chvílích, kdy se snaží rámec "akční podívané" překonat - naštěstí jsou však tyto vsuvky krátké a rychle zmizí z paměti. Klobouk dolů, pánové!