old_school

Jeden z mála filmů, které jsem ochoten vidět vícekrát. Už kvůli scéně s opékáním toho debilně povinně natěšeného skautského vedoucího na tyči nad ohněm či všemi těmi povinně optimistickými instruktory z dětského tábora dokonale zpruzené Wednesday (Christina Ricci). Filmový svátek: Dvojka důstojně navazující na o dva roky starší jedničku.

Základní výukový materiál pro studenty černého morbidního humoru.

Kino Svět v pardubickém Grandu, Filmový klub, asi tak rok 1977: Turci jedou na "výlet" do Stockholmu. Vystrašeni z blahobytu centra velkoměsta stejně jako bychom byli tenkrát my, kdyby nás tam pustili, se bojí vystoupit ze svého autobusu. Pasy už jim ukradl řidič, stejně jako peníze, tak fakt asi není o co stát. Dál už to jede jak po skluzavce: Osudy jednotlivých Turků snících o životě ve Skandinávii jako by vypadly z příběhu o deseti černoušcích od Agathy Christie. Pamatuji si dodnes, jak jeden z Turků vyděšeně koukal škvírou ve dveřích na opuletní hostinu s jídly, která viděl prvně on i my diváci v Těžkoslovensku těžce zkoušeném samozvanci a zaprodanci podepisujícími právě čerstvou Chartu 77. Pokud správně vzpomínám, film režíroval Bulat Okan(?), zubař. Natáčení filmu musel přerušit a zubařinou si vydělat na jeho dotočení. Zásadní film!

Někdo k natočení thilleru potřebuje zničit tuny plechových krámů s motory, spálit stovky litrů benzínu a urvat desítky končetin. Steven Spielberg předvedl, že akční podívanou dokáže Mistr natočit s dvěma auťáky a osmi herci. Základní film!

Komorní tichý protest proti bolševikovi a zároveň jeho geniální portrét. Járo Cimrmane, děkujeme!

Prý český akční krimi thiller... Nejvíc hodně akční ve filmu Kajínek je spot "Nemyslíš, zaplatíš!", věnovaný problémům vzniklým telefonováním za volantem. Nejvíc hodně megamoc je to thriller při horolezeckých scénách hlavního hrdiny unikajícího z vězení. Skoro stejně hodně je to thiller během nezbytného uprchlíkova běhu potokem i při efektní horolezecké akci speciální jednotky Policie ČR. Zejména v okamžiku, kdy ji celou téměř zcela zpacká žena v okně o dvě patra výše pižlající kudličkou horolezecké lano. Kategorii krimi Kajínek dle všeho splňuje brutálním bitím vězně v podání Václava Bárty. Vynikne při něm Noidova celoplošná kérka, jen ten vytetovaný nápis "Filípek" nějak není vidět. Vězně Noida bijí dozorci tak, že kdyby to bylo poblíž města Guantánamo, tak má americký prezident co vysvětlovat. Fakt hustý český kriminál stále funguje dle tradic vyšetřovatele Grebeníčka st.? Scéna s za ruce svázanou nahou barmankou pověšenou tak, aby z ní byla dobrá hračka pro její věznitele, je asi akční krimi thiller po česku. Erotika, násilí, krev. Ještě těm dobrákům na scéně uvěřit a je to! Body plus za uvěřitelného hajzla ve vyšších službách v podání Vladimíra Dlouhého. Kdo mu to asi v závěru filmu volal? Kdo je ten super lotr tahající za nitky našimi životy? Miroslav? David? Mašinka? Mlha? Dědek? Téčko? Nebo snad dokonce Íčko? Vykoupení z věznice Shawshank nebo snad Útěk z vězení či Motýlek jsou filmy z úplně jiného světa než je Kajinek. Zahraničním předlohám chybí dlouhé záběry na jdoucí krásnou (tentokráte blondýnku) Tatianu Vilhelmovou. Nálety na střechu Fox River v Prison Break jsou také nějak dynamičtější než ty na střechu pevnosti Mírov. Celých 107 minut filmu Kajínek ti dovolí odejít uvařit kafe, aniž bys musel zastavovat DVD. Dáš vařit vodu a vrátíš se do stejného interiéru ke stejnému ději. Souhrn pro netrpělivé, co nechtějí číst moc písmenek: Kajínek by byl úžasný film, kdyby to někdo sestříhal na 40 minutovou epizodu nějakého seriálu vysílaného na Nově okolo desáté večer. Film přináší tato poučení: Právníci jsou fakt lumpové. Při řízení netelefonovat! Kajínek je možná padouch, ale sedí kvůli něčemu jinému. Když dáš svou flintu z ruky, tak až ti s ní ustřelí hlavu, bude to vypadat jako sebevražda.

Pelíšky bez sametu. Během filmu se směješ. Po více než dvou hodinách odcházíš z kina a říkáš si, že to snad tenkrát nebylo tak zlé. Pak ti připomenou, že ačkoli jsi měl v devítce samé jedničky, tak na gympl ses nemohl ani přihlásit. Dále si možná vzpomeneš na to, jak ti maník v čerňákách s vlčákem na vodítku vyrval z ruky vstupenku na Pražský výběr a řekl, že koncert byl zrušen. Najednou se ti vybaví osud táty tvého spolužáka, co v osmnácti zdrhnul do Rakouska. Táta tvého spolužáka do té doby šéfoval bolševikům v Tesle, jezdil volhou a bydlel ve služební vile. Po synově "selhání" najednou nebyla volha ani služební vila. ani funkce. Několik dnů po návratu z kina si vzpomínáš na další a další lidi z tvého okolí, o nichž vlastně Občanský průkaz byl, i když je Jarchovský ani Šabach asi nikdy neviděli. Povinné pro všechny voliče jakékoli verze narudlé budoucnosti. Promítání pro soudružku Švorcovou jsem ochoten sponzorovat.

Nedovedu si představit, že by se tenhle seriál líbil jinde než v Česku. O to víc tu baví. Typická česká vesnice, typické české postavičky jak zrozené z telefonátů Ivánkovi kamarádovi. Okresní přebor není Pojišťovna štěstí vykalkulovaná na ekonomicky zajímavého cílového diváka. Okresní přebor je uvěřitelná zábava o neuvěřitelném zápalu pro kulatý nesmysl. Seriál zabydlely postavičky jak vypadlé z povídek Bohumila Hrabala: Oddílový pokladník propadlý hracím automatům a "pávrpojntu", trenér sice bez licence, ale se zápalem, který v první lize asi nenajdeš, tvrdý boss - jinak řezník a hospodský optimalizující fotbalem svou daňovou zátěž, oddílový (zvěro)lékař...,