Gurtha

Je mi záhadou, proč byl ve filmu vypuštěn bohatý vnitřní život Nikki, který v knize hraje docela podstatnou úlohu a posouvá děj dopředu. Osobně proto beru tyhle pohyblivé obrázky spíš jako ilustraci knihy – oné mrazivé, ostrovní atmosféry plné tápajících jedinců. Obávám se ale, že bez znalosti předlohy (či bez kvalitních titulků) zůstává Island navěky ztracen někde v severních mořích.

Nestvůr (vraždících, utrápených, maniakálních i abstinujících) jsou dnes plné televizní programy, BH ale nejde zcela po proudu - v duchu svého originálního názvu se snaží být civilní, neutíkat ke krvavým klišé a nebojí se proto postavit demagogickou upírskou revoluci na roveň nákupu v supermarketu. Dalším sériím ovšem poněkud dochází dech a připraví tak mnohá muka hrdinům i divákům - jenže ve chvíli, kdy už se zdá, že scénárista zcela ztratil soudnost, přichází zvrat, který Vás vtáhne zpět. Prostě seriál s duší a někdy až mrtvým humorem.

Vždycky jsem si říkala, jak velkého čaroděje Merlina mohla nějaká běhna lapit do stromu. Teď už to vím - on byl velké ucho (doslova) vždycky! Pro kvalitu triků a některé zvláště "důmyslné" zápletky by svádělo říct, že se jedná o britské "Čarodějky", tahle serie má ale víc - a to totální dětskou hravost, jež se rychle přenese na diváky, kteří pak odpustí kdecos. A že se ti dva jmenují zrovna Artuš a Merlin považuji za docela příjemný bonus - slepě důvěřivý divák totiž čas od času podlehne vlivu svých prazážitků a může být jen příjemně překvapen, kam ho dovedou.

Nemnohomluvný vdovec vrhající 90% odvysílaného času drásavě utrápené pohledy a energická žena, která přišla hledat svůj osud, připomínají, že nelze hledat něco objevného tam, kde vyžadujeme klasiku. Ideální ke konzumaci pšeničných a kukuřičných pokrmů za dlouhých letních večerů a ještě delších zimních nocí.

Po ránu mrtvola a kafe do ruky, k obědu jeden až tři podezřelí, odpoledne pokec s rodinou a nakonec večeře s pachatelem - poněkud jednodnotvárný život. Ale záleží na tom vůbec, když dvojka Castle-Beckettová stále funguje a hlavně když stále baví?

Příjemná a politicky korektní podívaná, trocha hloubky navíc by neškodila, ale když máte 10 sáhů vlasů a čmuchacího koně, trocha povrchnosti se snese. Dávám 4*, neb to, že je třeba mít stále po ruce litinovou pánvičku, věděl již Samvěd Křepelka.

Taková netradiční variace na téma, jak Popelka ke štěstí přišla, - a vzhledem k tomu, že Popelkou je David Duchovny dávám 4,5*.

Skupina ne zcela vítaných cestujících na obchodní lodi lapená v místě (loď uprostřed oceánu resp. její podpalubí a příď), čase (cesta z Londýna do Sydney) a zcela neobvyklém prostředí (mořská nemoc, námořnické pověry, pravdu má vždy kapitán) přináší (vzhledem k tomu, že se nejedná o thriller, psychologické drama ani horror) zcela nový pohled na anglickou společnost devatenáctého století. Jistě nejedná se o Hornblowera - není zde mnoho "akce" a lidi zde raději mluví (nebo výrazně mlčí), ale snad i to dělá sérii uvěřitelnější. Problém vidím jinde - najít důvod proč si film vlastně pustit, když neslibuje mnoho akce ani romantiky - já tento důvod měla v Benedictu Cumberbatchovi, jiný ho možná najde v lásce k moři, Anglii, královně - prostě dle vaší chuti a pak se stačí jen pozorně dívat, poslouchat a neusnout.

Těšila jsem se na příjemně strávený večer s milým indie filmem - titulky mě nadchly, ale pak nastal mírný zmatek - Juno je svá, její rodina zvláštně normální, její přítel "dostatečně" mimo ale adoptivní rodina "(jak) z magazínu" mi nedala celou dobu spát (kde mají schovanou mrtvolu?). Celkem zůstává milý pocit z milého filmu (že říkám často milý?), ale pokud řeknu "Podívej se na Juno" bude následovat: "má úžasnou hudbu".

Snad je to tím, že dnes celý den prší, ale creation je každopádně silný příběh, který nestihnete prožít cestou v metru a jeho tklivé tóny se se prostě hodí k podzimním mrazíkům. Pro někoho možná příliš emocionální (měla jsem na krajíčku, ale kapesník jsem potřebovala jen kvůli neutichající rýmě) a nevhodné k podobě Dawina coby dlouhovousého muže jak ho známe z učebnic - nebudu říkat, že tomu tak není, možná jsme se jen - já a film - mimořádně strefily do naší současné nálady.