Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Komedie
  • Drama
  • Krimi
  • Pohádka
  • Akční

Recenze (76)

plakát

Vzpomínky (2006) 

Nářez od začátku až do konce. Nenudila jsem se ani chvíli, výborná zábava. Teda až na pár drobností... nemůžu se zbavit dojmu, že logika občas trochu pokulhávala. Ono cestování časem je dost ošemetná věc. A po konci filmu se mi v hlavě neustále honilo: kdyby se z toho auta byl dostal včas, co by bylo dál? Naštěstí scénáristé to vyřešili tak, jak to vyřešili, protože vlastně ani jinak nemohli. Prostě u tohoto filmu se vyplatí moc nepřemýšlet a jen se bavit. A jen tak naokraj - nepletli si autoři (příp. překladatel do češtiny) naftu a benzín? Jednou padouch někoho polije naftou pak zase benzínem... jenže nafta opravdu není benzín a chtěla bych vidět, jak někdo na někoho naleje z kanystru naftu a pak škrtne zapalovačem a politá osoba okamžitě vzplane jako fakule. No nic, zábava to byla parádní, jak už to Tony Scott, potažmo producent Bruckheimer, umí, i když na akčňáky zrovna nejsem.

plakát

Kancl (2005) (seriál) 

Asi takhle: Originál je originál. Ale vzhledem k tomu, že britský Kancl měl jen tak málo dílů a já chtěla víc, tak jsem vzala zavděk americkým remakem a posléze i pokračováním. A je to fakt dost dobrý! A stejně jako jsem milovala šéfa Rickyho Gervaise, teď miluju šéfa Steva Carella - je prostě famózní! Ale... originál je prostě originál.

plakát

Rocker (2001) 

Jak bych se mohla nepodívat na film s názvem Rocker? Viděla jsem a líbilo se. Hodnocení tohoto filmu závisí spíš na hudebním než filmovém vkusu diváka. A mně se tedy hudebně do vkusu strefil!

plakát

Králové ro(c)ku (2006) 

...rocking and fucking rolling and fucking rocking and fucking rolling.... nebo tak nějak :-) chtěla jsem dát tři hvězdy, protože jsem od tohoto filmu přece jen čekala víc, ale po třetím zhlédnutí musím především kvůli hudbě jednu přidat.

plakát

Interstellar (2014) 

Přesně, jak kdysi napsala paní Spáčilová: nejufňukanější sci-fi v dějinách filmu.

plakát

Krajinou domova (2014) (seriál) 

Docela dobrý dokument, ale na zadek si z něj fakt nesednu. Dost mi vadí příšerně patetický komentář a nevkusně (a nevhodně) vybraná dramatická hudba, které pro mě dělají tento seriál dlouhodobě nekoukatelný. Hezky to vystihl ve svém komentáři KASUGI.

plakát

Pád (2006) 

Viděla jsem Tarsemův předchozí film Cela, takže tím bude můj komentář ovlivněn. Především: režisér se poněkud opakuje. To bylo patrné již od prvních záběrů příběhu, který vypráví pacient v nemocnici. Režiséra zřejmě fascinuje poušť (písečné duny), koně a lidi topící se v bazénu. A že budou oba filmy ve své "fantazijní" části končit tím, že někdo někoho topí v bazénu, to už je skutečně do očí bijící. To, co mě fascinovalo ve filmu Cela, mě tady už nudí. Tarsem umí natočit vizuálně poutavé scény, ale minimálně v těchto dvou filmech si v některých záběrech jsou tak podobné, jako by je točil na stejných místech, jen s jinými herci. Vše výše jmenované mělo za důsledek to, že mě víc zajímal děj v nemocnici než vyprávěný příběh. Na konci filmu se vyprávěný příběh jakýms takýms způsobem spojí s realitou postav v nemocnici, ale mé zklamání z filmu to příliš nezmírnilo, možná tak ze dvou hvězd na tři. Docela mě překvapilo, že Pád je na ČSFD hodnocen lépe než Cela (tam se člověk aspoň mohl dívat na pohlednou Lopezovou místo na žvatlající dítě, když už nic). Nejlepší stejně byla Beethovenova hudba pod titulky na začátku a na konci filmu.

plakát

Sex ve městě 2 (2010) 

Jsem fanynka seriálu Sex ve městě, ale toto byl hodně slabý odvar. Docela snobárna, vydatný product placement, slabý scénář. Přiznávám, že jsem se párkrát od srdce zasmála, ale kde zůstal ten nadhled a lehkost ze seriálu? Docela zábavný mně film přišel až po "kulturním střetu", kdy zatkli Samanthu. No, nečekala jsem kdoví co, zavzpomínala jsem na seriál (a mládí) a s pár deckama vína jsem se docela pobavila.

plakát

Ztracená brána (2012) (seriál) 

Režiséru Strachovi fandím a na jeho filmy, hlavně ty s mysteriózně-kriminální zápletkou, se vždy těším. Bohužel tentokrát musím konstatovat, že Ďáblova lest byla v porovnání s tímto o chlup lepší. Scénář Ztracené brány mi přišel místy trochu odfláklý, některé scény dost přitažené za vlasy, logika dostávala zabrat - o některých nesmyslech se již zmiňovali jiní - a pití alkoholu před řízením auta mě docela nadzdvihlo. Každopádně v tvorbě české televize se jedná o počin nadstandardní a jsem ráda, že jsem si ho nenechala ujít, napětí bylo slušné, lokace zajímavé a herecké obsazení příjemné. Budu se těšit na příští díla pana Stracha, jen doufám, že to nebude flákat víc a víc a nasazenou laťku minimálně udrží.

plakát

Moon (2009) 

Tak tohle mě moc neuchvátilo. A srovnávat to se Sunshine mi přijde poněkud mimo.