e.mbryo

Chtěl jsem zničit všechno krásné, co nikdy nebudu mít. Vypálit amazonské dešťové pralesy. Vypumpovat chlorofluorokarbony přímo nahoru, aby pohltily ozon. Otevřít vypouštěcí ventily na obřích tankerech a odšroubovat uzávěry na mořských ropných vrtech. Chtěl jsem zabít každou rybu, kterou si nebudu moct dopřát k jídlu, a zavalit francouzské pláže, které nikdy neuvidím. Chtěl jsem, aby celý svět šel ke dnu. Když jsem mlátil toho kluka, opravdu jsem chtěl střelit mezi oči každou ohroženou pandu, který by nešukala, aby zachránila svůj druh, a každou velrybu nebo delfína, který to vzdal a sám se vrhl na souš. Nechápej to jako vyhubení. Chápej to jako snižování stavů.
Tisíce let lidské bytosti mršily a svinily a sraly na tuto planetu a teď ode mě dějiny očekávájí, že to po všech vyčistím. Musím po sobě vymýt a zplacatit konzervy od polévky. A účet za každou kapku vyjetého motorového oleje.
A musím zaplatit účet za jaderný odpad a zakopané benzínové nádrže a zasypané toxické kaly vypuštěné o generaci dřív, než jsem se narodil.
Držel jsem tu tvář pana andílka jako dítě nebo jako ragbyový míč v ohybu paže a tloukl jsem ho klouby, tloukl jsem ho, dokud mu zuby nerozrazily rty. Potom jsem ho tloukl loktem, dokud mi nevypadl z rukou na hromádku k nohám. Až měl kůži zčernalou.
Chtěl jsem dýchat kouř.
Ptáci a jeleni jsou pošetilý luxus a všechny ryby by měly plavat břichem nahoru.
Chtěl jsem zapálit Louvre. Chtěl bych vyřídit Elginovy mramorové sochy těžkým kladivem a vytřít si zadek Monou Lisou. To je teď můj svět.....