Nellie Lovett

Zpočátku má člověk pocit, že viděl opravdu dobrý film. Ale po týdnu dvou v něm zůstane už jen takový mlhavý dojem a jediné, co mu utkví je utrpení, protože o tom je celý film. Leonardo DiCaprio trpí, trpí dlouho a trpí přesvědčivě, proto taky dostal toho Oscara, ale to je tak všechno. Ta čtvrtá hvězdička je za něj.

Příliš nechápu hodnocení nad 80 %, zvažovala jsem dvě hvězdičky. Zkrátit o dvě epizody, méně zasněných pohledů do krajiny, odstranit zbytečně srdceryvný životní příběh francouzské policistky, vykašlat se na divné konspirace a můžeme se bavit o "červeném" hodnocení. Následuje spoiler. Zachránit z více než dvaceti obětí jedinou (a to ještě čirou náhodou, protože ji nenajde policie), tomu říkám úspěšný zásah mezinárodního policejního týmu. Vrah byl navíc zřejmě tajný génius, že mu všechno stoprocentně vyšlo a nikde nezanechal žádnou stopu...

Spoiler alert. Velice slabá série. Asi chápu záměr tvůrců ponořil se hlouběji do psychologie postav a odkrýt některé motivy, ale první dva díly jsou neskutečná nuda a téměř nic se v nich neděje (a později se to moc nelepší). Největším problémem třetí série jsou neuvěřitelné scénáristické přešlapy. Vážně Paula Spectora v nemocnici téměř nikdo nehlídá? Jsou všichni v nemocnici úplně neschopní, že ho Rose Stagg má neustále před sebou? Jaktože je v nemocnici jenom jedna sestřička, která se o něj stará, nikdo u toho není a ona má možnost navázat s ním kontakt a vztah? Jaktože vyšetřovaný sériový (!) vrah téměř nikdy nenosí pouta, má možnost napadlou Stellu Gibson ve výslechové místnosti a nakonec provést svůj závěrečný masakr? Proč ho téměř nikdo nehlídá? Ve světle těchto nedostatků se pak herci mohou snažit, jak chtějí, ale výsledkem je třetí kopeček zmrzliny, který vratce balancuje na prvních dvou, pěkně usazených v kornoutku :) (Vůbec to nelze srovnat třeba se třetí sérií Broadchurch, které se podařilo na první dvě naopak navázat velmi dobře.)

Neuvěřitelná nuda, a to od první příšerné scény s tanečníky na autech (WTF?). Kvůli tomuhle vážně zastavovali provoz? A kdy přesně tvůrci muzikálů zapomněli, že scény s písničkami a tančením můžou posouvat děj, ne ho jenom natahovat? Protože u Chicaga tenhle trik ještě uměli... A když už jsme u toho, ten výhled vážně za moc nestál.

Perfektní česká detektivka, která obstojí i po téměř padesáti letech. Rudolf Hrušínský je výborný - vrchol jeho herectví přichází ve chvíli, kdy vyslýchá mladého Vavrocha (je fascinující, jak dokáže navodit děsivou a tísnivou atmosféru bez toho, aby si pomáhal bitím a ubližováním, jako současné detektivky).

Dnes už sice úplně neobstojí, ale na konec 70. let to musela být docela drsná detektivka s poměrně explicitním zobrazením násilí. Několik momentů mne překvapilo (a vlastně i potěšilo), zvlášť s ohledem na dobu natáčení. (obsahuje drobné spoilery) Zaprvé, režisér si nebral moc servítky a poměrně realisticky zobrazil "šedou" ekonomiku socialistické republiky - různé molochy a službičky, ve kterých je zapojena celá řada lidí, nejen hlavní "záporák". Naopak policejní složky nejsou bezchybné - příkladem budiž dvouměsíční prodleva, než je napadne prozkoumat vězeňské nemocnice (i když ví, že dost možná hledají recidivistu), nebo výjezd na pronásledování s prázdnou nádrží. Z dnešního pohledu mne však nejvíce fascinoval výslech vyšetřovatele, za kterým přijde jedna z dříve znásilněných dívek. Jeho "citlivý" přístup, během kterého jí stihne naznačit, že se zachovala špatně a že její vinou zemřely dvě dívky, by jí dost možná způsobil další trauma a odradil od jakékoliv další interakce s policií (dobré je srovnání třeba se třetí řadou seriálu Broadchurch, kde se rovněž vyšetřuje znásilnění a kde je vidět, jak moc se chování k obětem od té doby posunulo - alespoň doufám...).

Líbila se mi odvaha experimentovat s formou, přičemž zobrazení děje skrze obrazovku notebooku mi přišlo vydařené. Jak už napsala řada lidí přede mnou, jedná se o překvapivě trefnou výpověď o současné generaci (nebo alespoň o její části). Otázkou zůstává, jak z toho ta generace vlastně vychází, protože všechny postavy jsou vlastně dost nesnesitelné a není to nijak veselé pokoukání.

Poetické vyprávění o přísných rodičích a pěti nesmyslně chovajících se dívkách. Obávám se však, že velká část kouzla je skryta v tom, jak se před vámi příběh odvíjí. Nedovedu si moc představit druhé (či další) zhlédnutí.

Možná by se na ten děj mohli vykašlat úplně a jenom postupně pustit ty taneční čísla (mělo by to samé výhody - kratší, levnější, lépe by to odsýpalo). ;)

Když to člověk nebere moc vážně, je to fajn oddechovka. Břeh je takový malý český Midsomer - takový počet vražd by asi dost zahýbal počtem obyvatel v okolí :) A moc se mi líbí titulky.