kocik1

Líbivý tak trošku reklamní film na pohádkové hotely a život v luxusu v čele s maloměstskou Popelkou, protkaný až kýčovitou snahou dojmout diváka. Kdo má rád hezké motivační citáty, přijde si na své.

Už jsem si zvykla, že když jdu na Dusilku v rámci nějakého festivalu, polovina diváků to nedá a po pár písničkách mizí. Ta druhá půlka tleská ve stoje. Na Načevě taky nebylo narváno, i když já její album Možnosti tu jsou považuju za jedno z nejlepších z devadesátek. No a Bittovou zatím naživo neznám, tak snad si to taky dopřeju. No a tenhle záznam je luxusní, pouštím si ho po týdnu už podruhé. Ta "disharmonie" má totiž svoje kouzlo, i když bych ji před 30, lety asi taky neocenila. :-)

Když draka bolí hlava, nemusí hlava bolet i diváka. Což se ale tvůrcům povedlo. Dvojjazyčnost jen podtrhuje mizerné poselství o společném Československu, kdy z neznámého důvodu božský Kája přešel nemotornou slovenštinou na slovenskou stranu barikády. To tedy bylo na konci vysvětleno, puncu absurdity ze svého počátku se ale už pohádka zbavit nedokázala. Co mi pak ještě vadilo, bylo to, že drak každou chvíli působil, že spadne. Scénář samotný měl docela potenciál. Škoda, že zůstal nevyužit.

Špatně vyprávěná pohádka na dobrou noc tvářící se jako těžké drama.

Vincent mi visí 2x v obýváku nad sedačkou. Koho to zajímá, tak konkrétně Cypřiše a Slunečnice. Vykrást se mě ale nevyplatí, jsou to jenom plakáty a originály najdete v Národní galerii v Londýně, kde jsou přístupné zdarrma. A co z této informace vyplývá, je to, že naše láska s Vincentem je konstatní a nic a nikdo ji nemůže změnit. Tudíž jsem si tenhle film užila, protože jeho vizuální stránka je dokonalá a člověk má pocit, že je přímo u vzniku Goghových děl. Příběh je ale poněkud slabší a vlastně je té výtvarné stránce jenom do počtu. S láskou, Vincente.

Patologické vztahy se často táhnou celými generacemi a ty ničí, ničí a ničí. Schopnost zastavit se a vystoupit ze zajetých kolejí většinou není jejich přímým účastníkům dopřána a tak ničí ve jménu spravedlnosti dál. Za tohle téma tleskám, kéž by alespoň jednomu milovníku černobílých řešení otevřelo oči. Sice způsob provedení není žádná bomba, ale film rozhodně stojí za vidění.

Tohle je teroristický útok na diváka a poslední zbytky jeho zdravého rozumu. Od HBO jsem čekala jiný level.

Portugalská romantika bez sladké princezny a kladného prince. Byť k ději bych nějaké připomínky měla, Je ta civilnost v tomhle žánru pohlazením po duši.

Přes mrtvoly nejde ani tak samotný Peter, jako hlavně a především jeho okolí, i když ukázat to asi nebyl primární záměr tvůrců. A tak vidíme právničku, která nectí svého klienta, ať už je jakýkoli, spolupracovníky, jimž chybí loajalita a prázdné vztahy. Čekala jsem víc (nebo míň, jak se to řekne) .

Nemohla jsem v noci spát a tohle bylo tak pitomě prvoplánované, že ani usnout se mi při tom nepodařilo.