annihilation

Pánové Voskovec a Werich jako by svým svižným humorem předběhli dobu. Na příběhu laděném do absurdní komedie rozplétají inteligentní kritiku systému a zesměšňují ji tím nejkouzelnějším způsobem. A to je přitom veškeré dění postaveno na triviálním a předvídatelném příběhu - hodný milionář, který zbankrotuje kvůli zlé konkurenci se dostává mezi pracující třídu, to mu pomáhá nahlédnout do života obyčejných lidí, kteří trpí nedobrovolnou chudobou a rozhodne se s tím něco dělat. Hej-rup! je krásný snímek, který se skvěle trefuje do problémů společnosti, ale s tak něžným (dů)vtipem, že není možno si ho nezamilovat.

Snímek "Přežijí jen milenci" je dílo s tak pronikavou atmosférou, že téměř samo o sobě dýchá. Vtáhne vás do sebe svým (ta)jemným kouzlem a před očima vám rozplete nekonečný příběh dvou milenců - upírů - symbolicky pojmenovaných Adam a Eva, které skvěle ztvárnila výrazná Tilda Swinton a krásný Tom Hiddleston. Konečně upíři přestávají být zobrazením temnoty, sexuální energie a nebezpečí, ale nesmrtelností zmoudřelými bytostmi s upřímným zájmem o umění, přírodu a vědu. Účelem nekonečného života přestává být klišé o lačnosti po zabíjení, ale zájem o vzdělání. Před divákem se navíc rozevře intimní krajina dvou protichůdných osobností, které se díky této skutečnosti magneticky přitahují. Introverze využitá jako klíč k umělecké tvorbě se střetává s extroverzí, která smysl života nachází ve vztazích s ostatními bytostmi. Vyvstává otázka, která z těchto dvou životních cest je ta správná, která opravdu něco přináší. Dohromady, jakožto zvnitřnění podstaty dvou milenců, se splétají do dokonalého prožitku a rozumového vnímání reality. Všechny myšlenky Jim Jarmusch podává pomocí jednoduché zápletky, ve které inteligentně naráží lidskou osamocenost a nepochopení, rodinné problémy, bolest ze ztráty, znuděnost svou existencí a samozřejmě trvalou lásku. Navíc vše je natočeno s dokonalou lehkostí a vzletností, každý detail je precizně propracovaný, každá scéna má smysl, každá myšlenka je vyvážena lehkým humorem a navíc je film doplněn o naprosto fantastickou hudbu. Co chcete víc? Honičky v rychlých autech? Střílení? Lacinou nahotu? Plno filmových triků? To by přeci nebylo fér.

Na první pohled to vypadá jako další béčkový seriál (jako je třeba Buffy nebo Angel), ale opak je pravdou. Jde o docela příjemné fantasy, které je úzce spojené s některými hororovými prvky, ale ne těmi, ze kterých člověk nemůže ještě tři dny usnout, ale spíše těmi, které korespondují s tajemnem. Navíc je seriál doplněný o dva výrazné sympaťáky, kteří hrají bratry a tím se docela vtipně rozkrývá možnost řešit vztahy, které mají mezi sebou. Občas prostě vyvstává otázka, jestli bráchu chránit nebo mu jednu vrazit. Určitě tedy nejde o nějaký intelektuální počin, který vám přinese spousty nových myšlenek a poznatků, ale spíš o dobrý kousek pohody se zajímavým zaměřením navíc skvěle doplněný o kvalitní rockovou hudbu.

Tohle je příšernost. Z tolika materiálu by neměl být vůbec žádný problém vytvořit něco poutavého, nebo alespoň trochu zábavného. No, očividně někde problém nastal. Díly jsou povětšinou dost nudné, vleklé, ubohá špetka humoru se objeví asi jen jednou... Takovýto seriál nemůže zachránit ani charismatický Michal Žebrowski, nic. Když má i počítačová hra stokrát lepší příběh, asi bude něco špatně...

První díly byly svým způsobem docela roztomilé. (Možná, eh, určitě kvůli Kat Dennings, co si budeme povídat.) Čtvrtá série dospěla do takového bodu trapnosti, že už si nikdy nepustím jediný díl. Gratuluji tvůrcům!

Něco takového může mít na svědomí jen Lars von Trier. Žánry, jakými jsou drama, horor, mysteriózní a komedie, jde velmi těžko smíchat tak, aby dávaly smysl. V tomto případě se to povedlo ještě lépe, než bylo možné. Vzniklo děsivé dílo, které se místy prezentuje jako parodie na sebe sama. Nevíte jestli se smát, bát nebo jen tupě zírat s otevřenou pusou. Co takhle jako místo dění zvolit nemocnici? Nemocnice je nechutným místem sama o sobě, tak proč jí nedodat další temnou stránku v podobě děsivé minulosti, které se promítá do přítomnosti? A to nejlepší na tom je, že nejděsivější jsou celou dobu vlastně lidi. Charaktery jsou spíše bezcharakterní a propletenost jejich osudů je až kouzelná. Na širokém poli stupidních seriálů, které vůbec nevyvíjí, ale spíš jsou loutkou, která jde s dobou, jde o naprosto skvělý počin, který je srovnatelný jedině s Lynchovo Twin Peaks - je to nevšední podívaná silně tažená rukou zkušeného scénáristy a režiséra, který to nemá v hlavně v pořádku a umí to využít ve svůj prospěch.

Říkám si, že v moderním světě přece není možné udělat seriál bez přitažlivých mužů a žen (hlavní představitelé mi odpustí) z prostředí fary tak, aby byl alespoň průměrný. No, ale když si něco vezme do parády Graham Linehan, je to jiná písnička. Vezme úplně hloupé postavy a ty zasadí do ještě hloupějších situací. K tomu si dělá od shora dolů legraci z církve. A ejhle, ono to je skvělé. Jak to je možné? Nevím, to prostě kouzlo britských sitcomů.

Takový ten pocit, když je film koukatelný jen díky dlouhovlasému Gerardu Buttlerovi...

Proč se vůbec něco takového natáčí? Tyhle prázdné komerční nádoby slepené ze slavných herců, naprosto předvídatelného příběhu, akčních scén, ve kterých se má divák na chvíli bát o hlavního hrdinu, ač ví, že se mu nemůže nic stát, romantických klišé a nicneříkajících dialogů, ty mi fakt vždycky hnou žlučí. Ale proč ne, divák to nejspíš sežere i s titulkama, soudě dle hodnocení. Nechápu to a nechci. Asi jsem trapná, protože od filmu očekávám nějakou hlubší pointu, myšlenku, umělecké vyjádření, ne jen stokrát opakovanou kostru obalenou slavnou hrou.

Podle toho, jak má film nízké hodnocení a všichni ho kritizují, jsem čekala nějakou sexuální parodii, takže mě mile překvapilo, že někdo Maupassantovu knihu četl a dokonce se jí snažil držet. Velmi kladně mě překvapil Robert Pattinson v hlavní roli. Je to přesně ten typ "miláčka" žen (nebo spíš náctiletých zblázněných do Stmívání), který mi připadá fyzicky odpudivý, ale zároveň má jistý šarm, takže spolehlivě zahraje širokou škálu emocí a věříte mu, ať už se tváří jako hodný chlapec nebo jako největší parchant pod sluncem. Stejně tak mě potěšil výběr všech žen, které v příběhu hrají důležitou roli, opravdu se totiž podařilo vybrat tři naprosto jiné grácie, navíc velmi talentované herečky. Bohužel mám ale pocit, že jen herci jsou to, co příběh žene kupředu. Dialogy jsou často vágní, děj příběhu padá moc rychle nebo je nudně umlčován postelovými scénami a pocity postav jsou vyjádřeny dost mělce, takže bez přečtení předlohy musí působit dost nečitelně. Slibně se rozvíjející film jakoby byl střižen v půli, jako by někdo vynechal myšlenkové srdce a zbylé části vyplnit kaší z klišé. A to je velká škoda, protože potenciál je něco, co tomuto snímku zdaleka nechybí.