Jarsey

Původně jsem tomu chtěla dát jednu hvězdičku alespoň za obsazení. Ale ten umělý kůň na konci, to už byl vrchol!

Jsem trochu v dilema. Na jednu stranu nejsem příznivcem typických harlequinovských a pilcherovských filmů, protože nemám ráda ty typické scénáře - dva se poznají, dají se dohromady, objeví se bejvalej/bejvalka, něco je od sebe odtrhne a nakonec si stejně uvědomí, že bez sebe nemůžou žít. Tak jsem k tomuto filmu sedla v domnění, že to bude něco jiného. Což bylo. Nejen, že to nemělo to moje neoblíbené romantické klišé z jiných německých filmů, ale to nemělo absolutně žádnou romantickou atmosféru. Jeden by mohl říct, že se mi těžko nějaký film zavděčí, ale když máte na jedné straně film, který je neskutečně sladce romantický a pak film, který toho moc nepobral, tak není moc o čem debatovat. Pořád jsem čekala, kdy nastane nějaká pořádná zápletka a když už jsem si říkala, že do konce filmu zbývá dvacet minut, pochopila jsem, že se ničeho takového nedočkám. Takže na závěr: pokud chcete romantický film, který vás naladí na romantickou atmosféru, večer při svíčkách, pak myslím, že existuje celá řada lépe zpracovaných žánrových snímků, které v sobě budou mít mnohem více prvků romantičnosti. A opravdu jsem nepochopila snoubence hlavní hrdinky, který ji před panoramatem Eiffelovy věže dá prstýnek a pak se diví, že si jeho milá myslela, že ji chce požádat o ruku. Taková hloupost...

Kdybych u tohoto filmu usínala, nebylo by to nic podivného. Ale dívat se na celý film a nechat v hlavě běžet otázku: "Co to sakra je?", to je docela úspěch, to se jen tak nějakému snímku nepovede. I když musím uznat, že scény tím, jak byly neskutečně trapné, byly vlastně originální, přiznám se, že jsem nikde v jiném filmu neviděla, aby na nějakou ženskou spadlo velké ulepené klubíčko kondomů ze stromu.

Přiznejme si, seriálů, kde se policajt honí za padouchem, kde se dva lidé dávají dohromady je nespočet. Ale seriál, kde se jeden týpek snaží napravit a vyhledávat svoje "oběti", aby jim mohl své nečestné konání vynahradit, to má v sobě kus originality. Seriál je sice podaný jako sitcom, ale bez těch nahraných zvukových efektů. Seriál by si zasloužil, abych mu dala více hvězdiček, nicméně ta pravá zábava je v prvních dvou sériích, třetí jen do poloviny, je pěkné pro někoho, kdo viděl snad všechny filmy z vězení, jak může fungovat takové zařízení, když si jej vezmou do rukou komici a udělají z pobytu ve vězení poměrně švandu. Druhá část třetí řady jde hodně dolů a čtvrtá mi trochu přijde, že už tvůrci jeli z posledního a došly jim pořádně nápady. A ten konec - nekonec, ten byl jako třešnička na dortu. Postavy jsou dobré a zajímavé, až na občas trochu moc hloupějšího Randyho a někdy až moc hysterické projevy Earlovy ex. Ve čtvrté řadě se dostává do pozadí i dříve jedna z hlavních postav, Catalina. V té poslední už se může jen na trapné štěky.

Charlie je a byl moje dětská láska! Krásná vánoční pohádka, jistě, námět je okoukaná Dickensovka, ale zde to drží nad vodou spíše ty písně. Pět hvězdiček dávám čístě ze sentimentu, ale myslím, že i v dnešní době Angry Birds by se to dětem líbit mohlo.

Moje dětská láska! Vždycky se mi líbil fakt, že defacto udělali ze záporáka hlavního hrdinu. Ale on i ten záporák nakonec zjistí, že ne vždy mu podvody přinesou štěstí, i když možná až po smrti.

Je to tak, na svoji dobu si tvůrci opravdu vyhráli, není to jako dnes, kdy herec mluví jakoby na animáčka a přitom je znát jeho nepřítomný pohled do prázdna. Tady se to povedlo skvěle! I scény, kdy lidé a animáčci přišli do fyzického kontaktu, působí velmi věrohodně, a pokud nejste vyloženě šťoura a hledač chyb, tak oceníte i stíny a vzájemné souhry dvou světů.

Filmové spíše drama než akční film, spojení americké kinematografie, která vévodí snímkům z prostředí podsvětí a klasické asijské kung fu bojovky. Jak se jen tak nějaký bojovník s trochu jednodušším chápáním ocitne z jednoho světa, kde se nemilosrdně bojuje o peníze, kde je on sám držen jen k tomuto účelu a v podstatě se s ním zachází jako se psem vysílaným na psí zápasy, ve světě druhém, kde funguje rodina a lidská soudružnost? Moc propracovaným způsobem to samozřejmě nejde. V jednu chvíli jede v autě se svým "páníčkem" a za chvíli, než se naděje, se nachází u slepého Morgana Freemana. Máte chvíli pocit, jako kdybyste přepnuli jeden program, kde běžel béčkový akčňák na dramatický snímek, skoro až hudební. Ty dva propojené světy mají oba co do sebe, přesto jsou tak odlišné.

Protože nejsem až takový fanda KISS (ti snad musí dát pět hvězdiček, i kdyby nechtěli), neznám atmosféru té doby, protože jsem ji nezažila, hodnotím pouze film jako takový. Tedy lepí průměr, některé scény by si mohli odpustit, některé krásně popisují onu dobu, kdy snad největším úsilím mladých lidí bylo dostat se za každou cenu na koncert své oblíbené kapely.

Clint Eastwood jako režisér, to je pro mě záruka kvality. Hodně lidí si na režiséry jen hraje, ale pokud neumí vytvořit atmosféru, dostávají peníze za nic. Tento film má atmosféru po celou dobu, každá postava je jiná, každá má to svoje a přesto jsou spojené s ostatními. Na hereckých výkonech si dal režisér opět záležet, Tim Robbins mě hodně mile překvapil, jeho výkon byl pro mě asi nejvěrohodnější a nejlepší! Takového člověka, když potkáte někde v hospodě, snadno mu uvěříte, že prožil to, co prožil. Sean Penn výtečný, už v obchodě byste z něj asi měli pocit, že má trochu ne zrovna zákonem schválenou vedlejší činnost. Kevin Bacon mě trochu zklamal, jeho role mi přišla spíše vedlejší a jeho výkon nejslabší, v podstatě bych si to bez něj dokázala představit, což se o obou výše uvedených říci nedá. A i když to na konci nevypadalo, Sean Penn alias Jimmy bude muset s tím omylem dožít a je to asi jediná věc, které bude ze svých činů litovat.