d-corso

Realita porazila mystifikaci. Možná nejlepší Zelenkův film. Lze se jen domýšlet, co by mohlo vzniknout za skvost, bylo-li by peněz jako na Rok ďábla. Visáči (především pak Haubert & Pixa) jsou o několik tříd lepšími herci, než pánové z Čechomoru i s Plíhalem a Nohavicou dohromady a příběh má rozhodně parametry, aby podle něj mohl vzniknout regulérní celovečerní film pro kina. Jednu písničku neznám, nevím, jak se jmenuje, nemůžu ji nikde najít, na koncertech ji taky nehrají a já jsem z toho zkormoucenej až běda.

Není to tak dávno, co jsem se na tohle díval se svým tříletým synovcem. Oba jsme byli poněkud...zaskočeni.

Už původní literární předloha není zrovna žádný zázrak, ale přesto se domnívám, že z ní šel "vytáhnout" více než slušný historický thriller. Na výsledné podobě filmu, která je příšerná, se pak určitě nikterak pozitivně neprojevilo ani vystřídání McTiernana Crichtonem. Tento jinak jistě velmi talentovaný, úspěšný a tím pádem i vlivný spisovatel, je známý svým necitlivým zasahováním nejen do průběhu natáčení, ale také do osudů režisérských nešťastníků, kteří si dovolí onen přepych v podobě odlišného názoru. Pro Johna McTiernana, ale bylo asi jen chabou náplastí, že podobně jako on dopadl také Philip Kaufman s Vycházejícím sluncem. A poté čekal sedm let na další režii.

Vincent Perez mi v hlavní roli mstitele ze záhrobí vcelku (vcelku velmi - přiznám se, že více, než Brandon Lee) seděl a jednoduchoučký příběh, zasazený do příjemně potemnělé atmosféry novogotického města zločinu, není, alespoň dle mého názoru, o nic horší, než byl ten v původní Vráně. Dvorní režisér klipů The Cure, Tim Pope, se pustil na "stará kolena" do celovečerního filmu a nemyslím si, že by si vedl až tak špatně, jak by ze zdejších XY% mohlo vyplývat.

Po zhlédnutí tohoto produktu se pro mě výraz "Krampol" stal sprostým slovem. Velmi sprostým. Tý Krampole, něco takovýho jsem ještě neviděl.

Slashery nikdy nebyly mým šálkem koky a Pátek třináctého a Halloween, tedy filmy, které do značné míry odstartovaly jednu hororrovou vlnu, mě při vší dobré vůli jakkoliv výrazně nezaujaly.

Nic jsem neočekával a snad proto jsem byl více než příjemně překvapen. Freddy je ve výtečné formě a kdykoliv se objeví na scéně, sypajíc z rukávu jednu hlášku za druhou ("I should warn you, princess... the first time tends to get a little... messy"), je o zábavu postaráno

Po třinácti zhlédnutých epizodách: Dig That Cat...He´s Real Gone *****, And All Through The House *****, Only Sin Deep ***, Lover Come Hack To Me ***, Korman´s Kalamity ****, Four-Sided Triangle *****, Television Terror *****, Three´s a Crowd ****, The Ventriloquists Dummy ****, Dead Right ****, Carrion Death *****, The Thing From The Grave *****, Werewolf Concerto ****

"Pak spustil Carl, francouzštinou, jaká by dělala čest apačovi. >Poslechni, ty sejre zasranej,< začal. Chlap se chystal něco namítnout.>Zavři kušnu,< zavrčel výhružně Carl a udělal gesto, jako by ctěl tomu blbounovi zakroutit krkem. >Řeknu ti akorát tohle: "Seš stará píča. Smrdíš!"< Vzápětí ho popadl jeden z jeho mrtvičných záchvatů smíchu. Chlap musel mít dojem, že jsme šílenci. Zvolna jsme couvali ze dveří, nepřestávající se při tom hystericky chechtat. Ten blbec byl tak slaboduchý nebo popletený, že se jen zhroutil do židle a stíral si z čela pot." Ano, ve filmu je oproti knižní předloze mnoho vynecháno. Výše citovaná pasáž,odehrávající se v lucemburské kavárně, kam nemají přístup židé, je v knize synonymem radikalismu, který se začal šířit Evropou a byl nakonec zhoubnějším, než pařížské kabarety, které byly, jak by řekl Adolf Hitler a uživatel d-fens zatuchlým bordelem "smrdiaceho alkoholom, zvratkami, potom, parfémom a spermatom." Politické demonstrace na konci filmu, které zvolil Chabrol, byly sice určitým zklamáním a zjednodušením, zároveň ale daly možnost vzniku nádherné scény - přátelé jsou rozděleni, Miller se vrací tam, kde mu bylo nejlépe, do bordelu. Ale už to zkrátka není ono a ten smutek ve tvářích bordelmamá, děvek i samotného spisovatele, je natolik opravdový, že nemohu hodnotit jinak, než absolutně. Ach, ta třicátá léta. L'Age d'Or

Z počátku osvěžující a roztomilá podívaná. Postupem času se však vkrádá nuda, kterou místy zachraňuje jen výtečná hudba.