Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Akční
  • Komedie
  • Drama
  • Sci-Fi
  • Animovaný

Recenze (196)

plakát

Transformers (2007) 

Těšil jsem se na hodinu a půl full contact soubojů mezi roboty. Těch tam bylo asi deset minut a mezitím tam hláškuje tlustý černoch a ksichtí se pošahaný ministr obrany. Všichni říkali, že podobný film tu dlouho nebyl a ani mi to nevadilo... Ale na pokračování jsem zvědavý.

plakát

Muž v ohni (2004) 

Mělo to být buď kratší nebo delší (půlhodina vystřižených scén je prý výborná a obohacující). Zas mě jednou naštvalo, že chyběl jen malinkatý krůček a mohli jsme tu mít mistrovský kus.

plakát

Zapomenuté stříbro (1995) (TV film) 

Závidím všem, kteří nebyli předem poučeni o pointě a nechali se nachytat. Minulo mě nezapomenutelné ohromení a vystřízlivění.

plakát

Decasia (2002) 

Svým způsobem otřesný zážitek, který snad nikoho nemůže nechat chladným. Mezní experiment, který zajímavě působil na moji pozornost. Ve stereotypu jednotlivých scén mi myšlenky často unikaly jinam, ovšem místo obvyklého "co si koupím k večeři" mě napadala témata jako lidská smrtelnost a konečnost všech věcí ve vesmíru. Uff. Silně doporučuji být před shlédnutím střízlivý.

plakát

Hraběnky (2007) (seriál) 

Stal se zázrak a češi zvládli natočit seriál na světové úrovni. Hraběnky jsou dějem občas až absurdně vyhrocené (předsavte si Josefa Abrháma, jak jde s dvojbrokovnicí vyhnat z cizí chalupy tři namakané Ukrajince), ale díky režisérově práci se stylem a hereckými výkony jsou vždycky stoprocentně uvěřitelné (kdybyste viděli, jak odhodlaně se pan Abrhám tváří, utekli byste taky). Scénář hojně využívá šablonovité situace, které jsou dobře povědomé ze zahraničních seriálů, ovšem v našich končinách jde o inovaci a právě díky režisérovi působí svěže a, jak už jsem psal, uvěřitelně. Kolikrát se i divím, že některé provařené fráze ("Chtěla bych jít k tobě, ale nemůžu, bojím se, že někomu ublížím") opravdu můžou fungovat a vzbuzovat opravdové emoce bez patosu, navíc v českém jazyce. Pan režisér Brabec je génius!

plakát

Bourneovo ultimátum (2007) 

Ultimátní je zde především podoba hlavního padoucha - jednatele. Když vyjde jednatel do akce, mám z něj opravdový respekt. A jelikož jsem byl naučený z minulých dílů, že vedlejší postavy mohou kdykoliv nepředpokládaně zmizet z plátna, stala se pro mě honička v Maroku jednou z nejnapínavějších scén, jaké jsem kdy viděl.

plakát

Resident Evil: Apokalypsa (2004) 

Taková jednohubka, na zombie akci dost nevýrazné chuti. Na trojku se ráfd podívám.

plakát

Potomci lidí (2006) 

Když jsem se chystal na shlédnutí, považoval jsem Potomky za vizuální žrádlo, kde jsou hlavní atrakcí nepřetržité scény o délce několika minut, ve kterých se nejenom mluví, ale taky je všechno před kamerou v neuvěřitelném pohybu. To je pravda jen z půlky, takové scény jsou tu dvě nebo tři. Ovšem vůbec jsem nepočítal s tím, že jsou Potomci žrádlem také pro ty, kterým záleží i na příběhu a atmosféře. Kamera, výprava, režie a Clive Owen jsou nezapomenutelní.

plakát

Den poté (2004) 

Při druhém sledování mi bylo skoro trapně. Zasloužili si trikaři, aby jejich vizuální hostinu shodily postavy a dialogy jako z telenovely? Jake Gyllenhaal si údajně vydupal přepsání některých replik. To by mě fakt zajímalo, jakou ještě horší hrůzu měli ti obvykle výborní herci vypouštět z úst.

plakát

Schindlerův seznam (1993) 

Se Seznamem mám jeden problém - je až příliš dobře natočený. Především Kaminského kamera neustále poutala moji pozornost, a tak obsah filmu často hrál až druhé housle. Možná proto jsem si z filmu neodnesl dlouhodobější trauma. Pojem působivost dostal nový význam.