Mulosz

Chtělo by to umožnit ohodnotit každou epizodu zvlášť, tak aspoň zde sumárně a stručně: 1) Velké bourání **** (nejlepší prvek: konfrontace Huby a Donutila), 2) Den po Mnichovu *** (Landa), 3) Kulka pro Heydricha **** (záměrná absence explicitního zobrazení klíčové události), 4) Všechnu moc lidu Stalinovi **** a půl (skvělé ztvárnění všech postav), 5) Zabíjení soudruha ***** (po všech stránkách absolutní vrchol první části cyklu). 6) Musíme se dohodnout **** (nelze vypíchnout nic konkrétního), 7) Je to jen rock´n´roll (nejcivilnější Marek Daniel ze všech 3 dílů s Havlem), 8) Poslední hurá ***** (rozhovor mezi Havlem a Dubčekem), 9) Ať si jdou ***** (závěr!)

Během první třetiny film vypadal jako "Po hlavě do prdele" v polském vydání, nakonec však postupně vše získávalo svůj smysl a zejména při narážkách na polské reálie a u velmi libozvučného užití polského jazyka jsem se velmi bavil.

Jedná se o stejný styl vyprávění jako v případě Rozchodu Nadera a Simin - postupné odhalování nových informací z jednotlivých stran, které nutí neustále přehodnocovat názor na dosavadní průběh věcí. Bohužel se však Farhadimu stalo to, co už několika jiným autorům, kteří za sebou dosud neměli příliš dlouhou kariéru - v dobrém slova smyslu se Farhadi Rozchodem odstřelil (podobně jako třeba Vinterberg Rodinnou oslavou, Bugajski Výslechem, Trzaskalski Edim nebo Lukaszewicz Linczem), protože hned ze startu je jasné, že každý další jejich film může být maximálně stejně dobrý, ale určitě ne lepší. Není možná nejšťastnější každý režisérův film srovnávat s předchozím opusem, ale vzhledem ke stylu, který Farhadi v Minulosti prostě a jednoduše jen bez dalšího opakuje, se nelze od tohoto oprostit. Minulost oproti Rozchodu zaostává zejména faktem, že mimo íránské hranice, reálie a společenské smýšlení příběh ztrácí na své naléhavosti. Francouzské prostředí žádnou přidanou hodnotu nenabízí a s ohledem na průměrnost až podprůměrnost filmové produkce této země ani nabídnout nemůže. To, že postavy ve filmu jsou přistěhovalci, je stejně výmluvné, jako kdyby o přistěhovalce nešlo. Dále je zde velmi obtížná identifikace s postavami, které, ač jsou propojeny jinak ne nezajímavým příběhem, jednají dosti iracionálně a ve výsledném dojmu spíše vzbuzují nesympatie za to, jak nerozvážně si rozesraly život a mohly si za to zcela samy, neboť jejich jednání nebylo důsledkem zoufalé situace nebo vynuceného úniku, nýbrž neschopnosti řešit věci mozkem namísto křiku, hysterie a nadávek (již jsem zde v komentářích několikrát psal, že nechť po mě jako divákovi autor nežádá, ať se ztotožním s blbci a blbkami). Nakonec, na rozdíl od Rozchodu je v minulosti pár hluchých míst, během kterých je velmi jednoduché ztratit divákovu pozornost. Shrnuto do hodnocení - včera po projekci bych film hodnotil mnohem níže, ale nyní s chladnou hlavou a s bujnou představivostí, jak by film rezonoval nebýt Rozchodu, dávám průměrné 3 hvězdičky.

Jeden z nejsilnejsich filmu na tema homosexuality, ozvlastneny duchovym prostredim, ve kterem se odehrava. Spiritualni zazitek v podobe pekla, ocistce a raje katolickeho kneze, jednotlive faze zretelne oddeleny vyraznou a skvelou hudbou. Ta zaverecna tretina s "gay love story", jak je to zde nazyvano, tam byt musela, protoze jinak by ta triada nebyla kompletni. Vousy a delsi vlasy si Andrzej Chyra pro tento film take nenechal narust nahodou. ___ Poukaz na veskere neduhy a pokrytectvi institucionalizovane viry. Verici si odbudou msi, prip. by si nejradsi koupili odpustek, pak se jdou ozrat a chovat se jako dobytci, protoze buh je v kostele a dale nevidi. Knez sam sebe do te instituce vyhnal, protoze by mu slusna a sporadana spolecnost neodpustila jistou abnormalii. Uvedomely krestan nechce bonzovat, ale hlasit se to musi.___Jeden z mala filmu, kde neni homosexual ani trapnou karikaturou, ani nejcistsim clovekem na svete. Charakterizace postavy odpovida chlapikovi, ktery sice pobral o mnoho vice rozumu nez vsechny ty ovecky kolem, ale zaroven kupi jednu chybu za druhou. Dokonaly na teto planete neni proste nikdo. A ze jde nyni zovna o homosexuala, jako by bylo nakonec tak trochu vedlejsi, protoze jde zejmena o lidsky pribeh.___Vynikajici Andrzej Chyra i Mateusz Kosciukiewicz v hlavnich rolich.___Po rezijni i formalni strance rovnez bez chyby.

Film, kde jsou po celou 60 min. stopáž k vidění pouze třepotající se cecky. Nic více, nic méně.

Ukázkový příklad, jak nemá vypadat tzv. artový film.

Probuh, z jakeho duvodu se toto kvaziumeni kupuje do ceske distribuce?

Zajímavý šmírácký film, ve kterém je i zjev hlavního hrdiny patřičně promyšlen (úchylácké kolečko). Velmi jsem se pobavil a Russ Meyer hned svým prvním filmem dává najevo, kam se bude jeho tvorba dále ubírat a co bude v jeho filmech prioritou:-)

Citace z knihy Vladimíra Poštulky "Dějiny pornografie v datech", str. 249, rok 1976: "V americkém pornofilmu Midnight Desires (Půlnoční touhy) získala velký úspěch čtyřiadvacetiletá Portoričanka Vanessa del Rio, která se brzy stala první ´barevnou´ velkou pornohvězdou, získala obrovskou popularitu. Vanessa působila velmi živočišně, dostala přezdívku ´sexuální mašina´, nezdráhala se udělat před kamerou cokoliv a všechno, co předváděla, vypadalo přirozeně. Překonala několikrát dosavadní tabu, dělala např. blowjob s dvěma penisy najednou, absolvovala několik prvních gang-bangů a nechala se fotografovat, jak saje mléko z kravského vemene nebo jak jí trpaslík Luis Short-Studd zasunuje pěstičku do konečníku.". Tolik z naučné literatury, z hlediska zkoumání vývoje pornožánru lze konstatovat, že po slabém odvaru v podobě druhého pokračování Ďábla v slečně Jonesové přichází třetí díl, který ve své době opět šokoval a je v něm k vidění mj. právě Vanessa. Popsaný blowjob a gang-bang je i zde k vidění v dostatečném měřítku (vemeno a pěstička bohužel/bohudík nikoliv), celá scéna je ozvláštněna originální zvukovou složkou kvičících a chrochtajících vepřů, Vanessa je skutečně živočišná, ale o žádný zážitek k pokochání zrovna nejde (argumentaci sdělím jen případným zájemcům, nerad bych se tímto komentářem dostal do konfliktu s konzervativnějšími diváky). Tento film je třeba si cenit opět jen z historické optiky, z hlediska nekonvenčního zpracování a jako kuriozitu, která sice oko nepotěší, ale zato královsky pobaví. Rovněž bez zajímavosti není rok vzniku 1986, který Vladimír Poštulka označuje jako "černý rok porna" - podle mínění lidí z branže byly obchodní výsledky nejhorší od roku 1972 (pozn., tedy rok první velké trojice oficiálně distribuovaných pornofilmů Hluboké hrdlo - Za zelenými dveřmi - Ďábel v slečně Jonesové vol. 1). V deníku New York Times vyšel titulek "Porno umírá". Bankrotoval časopis Playgirl, Hustler snižuje náklad na polovinu. Na Manhattanu zkrachovalo 103 sexshopů, tedy více než dvě třetiny.

Posledni z prvni velke trojice oficialne distribuovanych pornofilmu Hluboke hrdlo - Za zelenymi dvermi - Dabel v slecne Jonesove. Nepletu-li se, na rozdil od predchozich dvou je zde poprve explicitne k videni analni sex. I v mnoha dalsich ohledech se zde jde s odvahou jeste dale, nez v pripade Zelenych dveri (sprcha, had, zvukova slozka). Nutno tento film vnimat jako jeden z historickych milniku, nikoliv jako esteticky zazitek.