gédé

Fincherovi by měl někdo říct, že bývá působivější, když nebezpečnou stvůru neukáže přímo, ale pouze v náznacích. Vetřelec v jeho podání mi přišel spíš srandovní.

Příšerná muzika, jak z kurzů angličtiny. A nuda i jinak. Oscar za nejlepší film? Proč?

Hysterický ječení, mávání baterkou a spousta větví. Dost málo na pořádnej horor.

Opravdu roztomilý film. Pokud máte rádi stylový retrodesign, klidně si jednu hvězdičku přidejte.

"Člověče, já jsem v prdeli..." "Jak to? Máš dům?" "Ne." "Máš ženu a děti?" "Ne." "Tak to nejsi v prdeli." Pokud chápete trpkou pointu tohoto opileckého dialogu, bude se vám Intimní osvětlení líbit.

Film se zvláštní atmosférou, která nemusí každému úplně sednout. Nádherná muzika, nevíte někdo, kde by se dal sehnat soundtrack?

Už mě ta mozaikovitá struktura vyprávění příšerně otravuje. Proč nelze film projednou začít začátkem, pokračovat prostředkem a zakončit závěrem? To autor nevěří síle svého příběhu?

Hudba jak od Karla Svobody, zbytek jak od československé televize, studio Ostrava. Příšernost.

Kompromis. Na základě svých vzpomínek z konce osmdesátých let bych měl dát čistých pět, ale předpokládám, že teď už by se mi to líbilo podstatně míň.

Mile záporné postavy, brilantní dialogy, ale i duchaplná konverzace dovede po dvou hodinách unavit. Profesionálně zvládnutá nuda.