Režie:
Todd FieldScénář:
Robert FestingerKamera:
Antonio CalvacheHudba:
Thomas NewmanHrají:
Sissy Spacek, Tom Wilkinson, Nick Stahl, Marisa Tomei, William Mapother, William Wise, Celia Weston, Karen Allen, Kevin Chapman, Veronica Cartwright (více)Obsahy(1)
Film velmi nápaditě a důkladně zobrazuje život americké rodiny Fowlerových žijících na pobřeží Camdenu. Frank Fowler tráví své poslední léto před nástupem na universitu se starší, právě se rozvádějící Natalii. Frank pracuje na půl úvazku na škuneru lovící humry. Společnost na moři mu často dělá jeho milující otec Matt, jinak městský doktor. Frankova matka Ruth (Sissy Spacek) pracuje jako vedoucí místního pěveckého sboru. Jak Matt, tak i Ruth cítí povinnost svému synovi ve všem pomáhat, i s jeho vztahem ke starší Natalii a výchovou jejich dvou dětí z předešlého manželství. Zdánlivě vypadá vše idylicky, dokud se neobjeví hrubiánský, stále ještě Nataliin manžel Richard V místním žargonu se kleci na humry říká ložnice. Každá taková ložnice je určena pro max. dva humry. V jednom místím rčení se říká, že jakmile se do klece chytí humři tři, nevěstí to nic dobrého - můžete se připravit na nevítaného hosta, nebo problémy ve své vlastní ložnici... (oficiální text distributora)
(více)Videa (1)
Recenze (65)
Námět nijak originální, zavražděný syn, zdrcení rodiče, vrah ex-manžel synovi přítelkyně s dětmi. Přesto dávám 4*. Herecké výkony byly totiž dle mého na vysoké úrovni. Především matka (Sissy Spacek) a skvěle ztvárněný otec (Tom Wilkinson) jsou hlavními devizami tohoto snímku. Hlavní cíl "V ložnici" byla ale podle mého splněn. Divák nejprve neví, jak se rodiče vyrovnají se ztrátou syna, neví jaký trest (jestli vůbec nějaký) si odnese vrah od soudu a hlavně zda rodiče bez svého syna dokáží žít "normální" život nebo kolem sebe budou chodit jako těla bez duše. Rozuzlení je možná očekávané, ale přesto splní svůj účel..... spravedlnosti je učiněno za dost. Přesto musím říct, že se v mé filmotéce tehnle film neobjeví a stejně tak, že se k němu těžko někdy vrátím. ()
Četně oceňovaný titul vypráví o dalším nedůležitém americkém městečku (podobně jako u Americké krásy a O Schmidtovi) jako o něčem nesnesitelném a okoralém. Všichni se znají, za dokonalou fasádou se ovšem postupně objevují vyprahlé a komplikované mezilidské vztahy - v podobných filmech je tak cítit odcizení a bezradnost ze ztráty komunikace. Fráze, reklama pro okolí, nucené úšklebky pro stejně vypadající okolí. Nejlépe s tím pochopitelně pracuje bezchybná Americká krása. Zde je hlavní hrdina již vlastně mrtvý, u Schmidta je to Nicholsonova zesnulá družka a v dramatu Todda Fielda je hybatelem děje vražda syna manželského páru Fowlerových. Právě Wilkinson a Spaceková rozehrají přesvědčivý koncert obviňování a oba disponují rozdílnými způsoby na vyrovnání se s následky tragédie, která jim vzala jediného syna. Nenápadný, leč působivý a velmi povedený debut!! Ale na víc, než na pět oscarových (především hereckých) nominací to nebylo!! Především díky pomalému tempu!! ()
Tento film, který zpracovává nelehké téma vyrovnávání se se smrtí dítěte, nabízí vyzrálejší pohled než jiné filmy tohoto typu. Hned na úvod dává daleko více prostoru na seznámení se se stavem věcí přes "zvratem", zároveň se však zdatně vyhýbá lacinému a zjednodušenému pohledu na "perfektní šťastnou rodinku". V druhé části pak jde dál za pouhé rozebírání psychického stavu pozůstalých. Činy postav nehodnotí a ponechává tak divákovi větší prostor než obvykle na to, aby si s nastoleným morálním problémem poradil sám, což je paradoxně působivější než častější naivní a povrchní, avšak společensky stravitelná řešení, kdy například pozůstalí vrahovi odpouštějí a nedej bože ho do vězení ještě chodí navštěvovat. (3,5*) ()
Zajímavý námět, ve kterém jsem po "ústředním dějovém zvratu" ( moc jsem obdivoval výborně ztvárněné pocity všech zúčastněných ) očekával pokračování psychologické studie. Dočkal jsem se pouze trošku zdlouhavé a chvílemi nezáživné podívané na které nic nezměnil ani relativně překvapivý konec. Jinak jde ovšem o nadprůměrný snímek především s vynikajícími hereckými výkony. Tak na 70%. ()
Minimalistický a surově naturalisticky přesný pohled do "ložnice" zamilovaného páru z amerického venkova. A jak už rčení napovídá, jakmile jsou humři tři... Velmi pomalu se ploužící drama, zanechávajíc za sebou stopu až nepříjemně realistických výjevů lidské temné stránky duše, ať už za jejími činy opodstatnění je, či nikoliv. Překvapivý konec je pak vzhledem k ději jediným logickým vyústěním. Přesné vedení herců, nepřítomná režie a stejně tak poslední věta filmu (dáš si kafe?) je krásným příkladem toho, že film ukázal jen jednu z etap života rodiny Fowlerových, a ten jde bez ohledu na to co se stalo dále svou cestou. Chybělo jen trochu k páté hvězdě. ()
Reklama