kaylin

I kdy jsou zde obrazy, které jsou skutečně nádherné, obrazy, které ukazují, že se Akira Kurosawa na konci své kariéry ještě mnohem více ponořil do lyriky, jsou to spíše jeho dějovější filmy, které se mi zamlouvají a které mě skutečně baví. Z tohohle jsem měl pocit, že se spíše jedná o velmi dobře natočené umělecké cvičení.

Film „Přeludy“ – což je jednou název české distribuce, který se docela povedl – není nijak originální dílo, ale snaží se alespoň o to, aby s tím, co mu bylo autory dáno do vínku, pracoval docela na úrovni. Nejsou zde momenty, které vás dovedou vyloženě odrovnat, ale jsou to momenty, které nejsou vyloženě zlé. Snímek „Přeludy“ není skvělým hororem, ale je alespoň průměrný.

Zrovna tahle kniha Stephena Kinga patří k mým oblíbenějším, i když není vyloženě na špici. Ale Anthony Hopkins a Anton Yelchin dali postavám tu správnou podobu a já jsem jen znovu a rád sledoval jejich příběh, který je o dospívání, není to příběh vyloženě hororový, ale o to je krásnější jeho laskavost s lehkou tragičností.

Je to fajn no. Ale to je tak všechno. Jsou zde zajímaví herci, kdy Glenn Close nepředvede v podstatě nic, Ian Holm na to má málo prostoru podobně jako Helena Bonham Carter, a tak to stojí všechno na Melovi, který ukazuje, že dovede zahrát každou emoci, ale stejně tuhle verzi Hamleta nikam nepovyšuje.

Není to úplně špatné na to, že to je vlastně "jenom" romantický film, který se snaží o to, aby zaujal jak romantickou rovinou, tak i rovinou humornou. Do toho je ještě lehce akce, aby to mělo ten správný drive. Jen mě ten snímek stejně nedovedl bavit tak, jak bych od dobré romantické komedie očekával.

Nemám rád asociační filmy, protože i když v sobě mají myšlenku - nebo ji mít mohou - to, jak jsou podány, mi prostě vadí natolik, že ze samotného filmu vlastně nemám žádný pořádný zážitek, protože mě nebaví jej sledovat. Navíc si nejsem jistý, jestli tady vlastně nejsou ty asociace trochu samoúčelné. Minimálně místy vyznívají divně.

Nějak nevím, co jsem si vlastně myslel, že uvidím, ale musím říct, že mě tenhle animák docela zklamal. Animace Liliputů v kontrastu s Gulliverem je prostě divná a podle mě to neplní ten efekt, jaký by mělo. Gulliver vyniká už svou výškou, nemusí vynikat i grafickou stránkou. Je to takové uřvané, a i když animace není špatná, zase tolik jsem se nebavil.

Netvrdím, že je to ultimátní ztvárnění Hamleta, ale Laurence Olivier je tu úplně jiný, než jsem očekával. Čekal jsem něco velikášského, ale on je neskutečně lidský a hlavně je skvělý v meditativnějších scénách, ale i v těch akčnějších. Tohle je zpracování, na které se člověk podívá i víckrát.

Snímek „Amnesiac“ chvílemi přináší dojem, že se jedná o určitý remake filmu „Misery nechce zemřít“. I když se Kate Bosworth snaží, není tak démonická jako Kathy Bates, která byla neskutečná. Bohužel částečně za to může i scénář, který rozhodně není silnou stránkou tohoto filmu, a vy máte po nějaké době pocit, že se tu akorát nabaluje blábol na blábol a ono vás to nebaví.

Snímek „From a House on Willow Street“ je takový pokus a není to vyloženě omyl. Dalo se z toho udělat film, který by mohl být děsivý. Jsou zde scény, které jsou hodně nepříjemné a jsou dobře technicky zvládnuté hlavně ty s jazykem, ale celkově se to pořád třese někde okolo toho průměru, místy skoro až podprůměru v tom smyslu, jak tvůrci trestuhodně zahodili nějaké příležitosti, jak diváka odrovnat. Tohle mohlo být mnohem lepší.