Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Komedie
  • Drama
  • Pohádka
  • Fantasy
  • Dobrodružný

Recenze (48)

plakát

S čerty nejsou žerty (1984) 

Pohádka, jak má být - oceňuji, že čerti nejsou přiblblí tatrmani, má to jednoduchý a přitom zábavný příběh, chytlavou hudbu, spoustu vynikajících herců a takhle bych mohla pokračovat donekonečna. Alespoň se musím zmínit o úžasném mladém Vladimíru Dlouhém, parádně zlém Viktoru Preissovi ("Který z vás je nejbohatší?") nebo démonickém Luciferovi Karlu Heřmánkovi ("Na myšlení jsme tu my dva." "No ty rozhodně ne, Drápale!") a to hodně skvělých výkonů opomíjím (Ondřej Vetchý, Petr Nárožný, Jaroslava Kretschmerová). Trošičku, ale jen opravdu málo, mi už v dětství vadilo, že zlá princezna mi připadá hezčí než ta hodná, a přitom by to přece mělo být naopak. Nic to ale nemění na plném hodnocení a na faktu, že tuhle pohádku můžu kdykoliv znovu.

plakát

Jistě, pane ministře (1980) (seriál) 

Naprosto geniálně napsaný, zahraný a nadabovaný seriál, u kterého je nejvíce neuvěřitelné to, jak moc je všechno pravdivé (a taky člověka potěší, že to takhle chodí i v Británii). Hlavně je to ale hrozně vtipný seriál, poslouchat rozhovory mezi ďábelským sirem Humphreym a poněkud prostoduchým ministrem Hackerem je opravdové blaho. Navíc se tam nachází spousta zapamatováníhodných okamžiků typu "Ano i ne." "Je to pravdivá odpověď?" "Je to vyvážená odpověď!". Nejlepší je sledovat, jak se ministr postupně učí být protřelý a jak se mu to střídavě začíná dařit. Kniha si se seriálem rozhodně nezadá, je úplně stejně skvělá.

plakát

Přátelé (1994) (seriál) 

Seriál, ke kterému se pořád budu vracet. Trochu mi trvalo, než mě taky posedla všeobecná mánie, ale už nějaký ten pátek jsem si jistá, že čas od času prostě dostanu hroznou chuť se znovu podívat, a pak budu pár týdnů sjíždět všech deset řad v každé volné chvíli. Kromě jiných skvělých věcí musím na tomhle seriálu vyzdvihnout i dabing, díky kterému se někdy směju jen tomu, jakým tónem je věta řečena.

plakát

Záskok (1997) (divadelní záznam) 

Moje naprosto nejoblíbenější hra o našem zneuznaném géniovi. Znám pouze verzi se Zdeňkem Svěrákem v hlavní roli, ale neváhám napsat, že je mu ušita přímo na tělo. Svého zmateného slavného herce Prácheňského ("Tak já si zahraju se samotným Prácheňským!") si naprosto užívá a je to potom požitek i pro diváka. Na ostatní herce by ovšem byl hřích zapomenout, ať už jde o Miloně Čepelku posádkou v Českých Budějovicích nebo třeba o Vlastu a její žéhlení, žééhlééní. Všichni jsou jední slovem dokonalí a jelikož se mi podařilo minulý rok vidět hru i naživo, nejraději bych udělila aspoň osm hvězd.

plakát

Harry Potter a Fénixův řád (2007) 

Z tohoto dílu mám jako hlavní pocit zafixováno, že přesně v souladu s knižní předlohou je hlavní hrdina lehce nesnesitelný (a to ještě ve filmu dopadl celkem dobře, v knize je to horší). Nikdo mu nevěří, že viděl Vy-víte-koho, který se opravdu vrátil, Brumbál se mu vyhýbá, Cho je nějaká divná, Harry je ublížený, ukřivděný, nikdo ho nechápe, nerozumí... pak ale vznikne Brumbálova armáda a atmosféra se vyčistí. Konečně máme tu čest vidět v akci úžasnou Helenu "Bellatrix" Carterovou, která je prostě neodolatelná, stejně jako "přeslazenou" Imeldu Stautonovou, která vystihla profesorku Umbridgeovou přesně podle mých představ. Ten konec... no dobře, Joanne Rowlingová se rozjíždí a začíná jí připadat jako dobrý nápad někoho se opět zbavit, ale ne, že by mě to nemrzelo. Celkově spokojenost.

plakát

Harry Potter a Ohnivý pohár (2005) 

I v tomto dílu se daří držet laťku vysoko, i když už to není takové zjevení jako Vězeň z Azkabanu. Celkově mě ale film baví - soutěž o Ohnivý pohár, jehož výhra není zase až tak úplně výhrou, první vážnější roztržka s Ronem, skvělý ples s tanečním sólem šampionů, probuzené hormony... Poprvé mi tady však připadalo, že neznalost předlohy může podstatně ztížit pochopení některých zápletek (co se nakonec stalo s panem Skrkem?), takže film jako samotný bez podpory knihy hůře obstojí. Závěr na hřbitově je dostatečně působivý, i když pokud si vzpomínám, v knize to byla větší palba, tam jsem ani nedýchala. A další hvězdný herec, kterého se podařilo zlanařit do týmu, tentokrát ovšem na stranu zla, jehož se stal Ralph Fiennes přímo Pánem. Jsem spokojena.

plakát

Harry Potter a vězeň z Azkabanu (2004) 

Po slabší dvojce opravdové nadšení. Od pohádky jsme se definitivně vzdálili, atmosféra houstne a mozkomorové jsou hnusní přesně tak, jak jsem si představovala. K tomu nástup dalších hereckých hvězd, na které mají v Anglii asi nějakou speciální líheň. Skvěle ujetá Emma Thompsonová s obříma očima, "záporák" Gary Oldman, krysa Timothy Spall - dokonalé. Dětští herci jsou sice poněkud starší, než by měli podle knihy být (a je to vidět), ale nebudu hnidopich a naopak ocením, že z nich Alfonso dokázal vymlátit mnohem víc, než na co se zmohl Chris Columbus v obou předchozích dílech dohromady. U dosavadních dílů platilo, že úroveň knihy se odráží i ve filmu, a jsem ráda, že to platí i pro tento - skvělá a napínavá kniha = skvělý a napínavý film.

plakát

Harry Potter a Tajemná komnata (2002) 

Po slušném prvním dílu přichází trochu horší druhý, což je podle mě dáno i slabší knižní předlohou. Pořád tam ale není nic, co by se mi jako divákovi nějak zvlášť příčilo, o čemž svědčí i udělené tři hvězdičky, naopak třeba na úžasného vyzubeného Kennetha Branagha je opravdu radost se dívat. Beru to jako slabší článek v dobré sérii.

plakát

Králova řeč (2010) 

Skvělý příklad filmu, ve kterém se vlastně nic moc neděje a přitom se vám nechce ani na vteřinu spustit oči z obrazovky. Příběh sám, tedy kterak z odstrkovaného a vysmívaného Bertieho vyrostl sebevědomý Jiří VI., nemůže zklamat, protože takovému hrdinovi rádi držíte všechny palce. Na herce je opravdu radost se dívat, sešla se tu navíc silná skupina složená ze spousty mých oblíbenců (včetně nejoblíbenějšího oblíbence Colina Firthe), a například Helena Bonham Carterová je prostě čím dál tím úžasnější. Nic pro milovníky výbuchů a akce, ale moje staromilecké srdce je dojato.

plakát

Dexter (2006) (seriál) 

Začala jsem se dívat víceméně ze zvědavosti, proč to tu jako všichni tak chválí, a už pro mě není úniku. Napínavé od začátku do konce, každá série se úžasně stupňuje do závěrečného rozuzlení. Hlavnímu hrdinovi nelze nefandit, sympaťák každým coulem. Občas si sice střihne nějakou tu vraždičku, ale vzhledem k tomu, že za oběti si vybírá vrahy unikající spravedlnosti, kteří si to tudíž „zaslouží“ (je-li to možné takhle hnusně říct), člověk má pouze celkem kladný pocit božích mlýnů. Michael C. Hall je suverénně tahounem příběhu, seriál si bez něj nedovedu představit (a to ani když odhlédnu od faktu jeho mužné krásy). Pokud bych měla shrnout svůj pocit z tohoto seriálu do jedné věty, zněla by „rychle sem s dalšími díly!“ --------- Po shlédnutí všech osmi sérií: Pro mě až do konce velice zábavný, překvapivý a zajímavý seriál. Drobné výkyvy v kvalitě sice byly, ale pořád mě to setsakra bavilo. Konec byl, pravda, trochu uspěchanější, než by si seriál zasloužil, a pár zápletek a motivů, týkajících se vedlejších postav, zůstalo neukončeno, ale nejsem nespokojena. O závěru jsem četla tolik naštvaných ohlasů, že jsem si předem vymyslela ty nejhorší konce, které mě napadly. Nestrefili se mi ani do jednoho a abych pravdu řekla, byla jsem nakonec díky tomu příjemně překvapená. S Debrou zatočili trochu drsněji, než jsem čekala, ale jinak jsem v zásadě spokojená. Stále platí, že je to jeden z mých nejoblíbenějších seriálů. A Michael C. Hall stále zůstává mého srdce šampionem.