WANDRWALL

https://www.youtube.com/watch?v=-A1EbDE9lCE&list=RDCMUCYaOg_rguYLsHrz2IjlvnGQ&index=2

Opět důkaz, že když se o nějakém oboru, zda chemie, hovoří "lidsky", tak takový seriál přitáhne pozornost. Osobně jsem vždy rád, když mi někdo odkrývá i moje osobní zážitky, což se i v tomhle seriále ve mě událo. Seriál je dostupný na youtube.

https://www.youtube.com/watch?v=8pi-XeEaXis

Vynikající herecké obsazení, a možnost slyšet naše bardy. ...Jedinečný doklad o seriálové tvorbě 80. let, 20. století... Na CSFD ocení určitě budoucí generace diváků. Věřím, že ten čas přijde...Jen se obávám, že na rozdíl od seriálů třeba z lékařského prostředí, tak zde je zapotřebítrochu znát i v souvislostech dějiny Československa v 20. století, jinak si seriál těžko divák vychutná...

https://www.youtube.com/watch?v=XMf28orL444 Zajímavý film z hlediska doby, ve které vznikl.

Pro mě je to obejve. Dlouho šel Leslie Nielsen mimo mě, jen jsem věděl, že existuje. Ale jak šel tak můj osobní vývoj dál, tak jsem se s tímhle dílem potkal. To jsou ty okamžiky, již skrz můj věk pro mě méně časté, kdy mi docvakne oč autorovi díla jde, a že zde jde o perfektní zrcadlo všem těm tolik požadovaným nesmyslným filmům, na které chodí tolik lidí, ačkoli to nemá s realitou nic společného. Ba co víc, není to ani sci-fi apod. I když je to v žánru fantazie - a tady se meze jistěže nekladou. Ne reál jsou dokumenty, vědci atd...Ale k tomuhle filmu - už mě pobavil třikrát, a možná ještě i víckrát a tak skrz to dávám pět hvězdiček. Co víc chtít od kohokoli, než aby druhého pobavil?

Film ve mě vyvolává rozporuplné pocity. Předně jsem ho viděl jen poslední třetinu před mnoha lety, a některé scény se mi silně vryly do paměti, a občas jsem proto zatoužil jej vidět znovu. A náhle, když už je skoro každý film k nalezení na internetu, tak se mi poštěstilo si ho zopakovat. Jistěže se mi nejvíce vryly do paměti ty scény, které mi připomenuly něco z mého života. Přišly mi přesné, a tehdy jsem byl rád, že nejen já postupoval v životě někdy tak, jak jsem uvažoval, i činil, ale i jiní. A přece mají tak málo společného s hlavní obsahovou linií filmu, či divadelní hry. Není to ostatně někdy tak důležité, co člověka ve filmu, či vyprávění osloví, ale že to v jeho nitru mu něco připomene, něco, nad čím stojí za to si zapřemýšlet, a právě to co mi stojí za to si vybavit, zamyslet se nad tím, co jsem prožil, tak patří k životu, je jeho neodbytnou součástí, a umění to může vyvolat. A právě to je tenhle případ pro mě. Jistěže by se těch příběhů našlo více, ale některé jsou přece jen obsažnější, či víc zasáhnou nitro člověka tam, kde chce být zasažený. A já chtěl, a dostalo se mi toho, a to v pravý čas. https://www.youtube.com/watch?v=jzl07uCU0F8 https://www.youtube.com/watch?v=IInvE39WqQ0, aktuálně je film zde, ale pokud se na něj budete chtít podívat později, tak už asi bude jinde, ale nepochybuji, že jej najdete.

Skvěle napsaný, skvěle zahraný, a navíc skvostná charakteristika doby, dvou běžných osob, které vévodí pozoruhodný tvůrčí duch Paolo Villaggio. Tenhle film řadím mezi jeho nejvydařenější, navíc není jen sociálně-kritickou komedií, ale i trochu hořkým filmem o problémech stáří, odchodu osob, co celý život pracovali v jednom podniku, do penze, s níž si většina osob, takhle žijících nevěděla hlavně dříve (kdy byla povinná práce, ledacos se dělalo přes člověka, nebyly roboty, atd.) - rady. V dnešní době, kdy dost lidí neví co je to pracovat, a 8,5 milionu občanů CR žije jen ze sociálních dávek, tak těžko asi řadu scén chápe. Proto asi zde nižší hodnocení, ale není náhoda, že prakticky každý rok i tenhle film patří mezi ty komediální filmy, o které se perou i české televize, jen aby je mohly vysílat.

Velmi přesvědčivý, realistický film. Pouštěl jsem si ho několikrát, s odstupem, a musím říct, že zde platí - v jednoduchosti je síla. Tím mám na mysli, jak přehledně jsou jednotlivé postavy charakterizovány. Jisté jsou silné autobiografické rysy autorky knihy E. Jelinek, která podobný život, v jeho hlavních rysech mohla prožít...Jestli někdo očekává, že ve filmu bude nějaký skandál, či nějaké úchylky, tak to v něm sotva najde. Od toho jsou jiné filmy. Na film je možno se dívat z více úhlů pohledu. ...Jednak jako na končící svět milovníků salónů, kde se diskutovalo o společenském či kulturním dění; taky na vyučující, kterou - pokud se člověk zajímá o nějaký druh umění - tak by bylo dobře jí být vystavený, jejím nárokům, její schopnosti věnovat své práci víc, než se formálně očekává; a za další, taky jako na pohled na osobu, která podléhá své matce, a draze platí za to, že nevedla "běžný" život.

Film začíná hromadným voláním : Máme školy, jsme vyučeni, jen nám chybí uplatnění! A v tomhle duchu se odvíjí i epizody filmu, který je o starostech více než radostech života. Tehdy nefungoval sociální systém jako dneska, nebyly zde byty po socialismu, v nichž žije dosud - dvacet pět let po socialismu - třetina národa, a tak jakž takž se zde žije. Nikdo dneska nestávkuje skrz uplatnění (záměrně neříkám práce, neb té je dost, a špatně placené a otrocké), což je docela zajímavé, ale asi je to tím, že nikdo necítí naději, že by se mohlo v dohledné době v životech většiny něco změnit. Ideologie jsou potlačeny, nemají už takový význam jako dříve, protože potřeba ideologií není masový jev. Proto ve filmu zní slova profesora o morálce, o jakémsi dobrém starém řádu (asi žil dříve v bublině, protože byla dříve ještě horší doba), jako volání ze světa idylky, která ale už neplatí pro jeho děti, které se životem protloukají, jak se dá. V době, kdy převládaly především veselohry, tak je zajímavé, že tak sociálně závažné téma bylo filmově zpracováno.