Pianistka

Vzhledem k odkazu jednoho uživatele v komentáři k filmu Deník Nymfomanky a popisem,že je to alespoň pořádný sexuální zajímavý film jsem s takovou tou jiskrou v oku a zbytečným očekáváním velkoleposti zavítala na všem známou českou stránku, abych se přesvědčila o pravdivosti tak dobrého hodnocení.Začátek slibný a vůbec slibný průběh filmu až na stařecké skvrny Isabelle Huppert a vůbec starobním vzhledem jejího šatníku to působilo celkem poutavě. V průběhu několika dalších scén jsem postřehla hned několik věcí : křečovité hraní postavy jménem Erika bylo jaksi zarážející, matka Annie Girardot byle neskutečně jak se říká "na facku" a jaksi mi nedošlo kdy se projevila Erika, že má o mladého nadrženého (a pohledného) hřebce zájem. Neskutečně nechutné mi přišly scény s krví a nebo fetišismus v kabince s erotickými filmy...ovšem to není to nejhorší.Hudba je perfektní,která do jisté míry můj názor na film zaoblila do takového nevinného pobouření, kterým je bez pochyby podivný konec filmu.Bylo by totiž francouzům zvláštní někdy natočit film,který pochopí i tupec,jelikož doteď jsem takový neviděla. (04.09.2012)

Nepamatuji si, kdy mě nějaký film přivedl do rozpaků tak, že jsem se červenala až za ušima. Pianistka to dokázala. Je to asi zatím nejúchylnější psychologický snímek, který jsem doposud viděla. Ač byl místy až nechutný, jeho kvalitu to nesnížilo, možná, kdyby byl nechutnější míň, stalo by se to. Téma student zamilovaný do vlastní profesorky tu dostalo úplně nový rozměr, a režisér nám ho předvedl bez nejmenšího studu. Jednání hrdinů je tak pudové a instinktivní, že skutečně nevíte, co se stane příště. Bezohlednost a krutost se střídá s prudkou vášní, takže mnohdy těžko rozeznat, kde končí jedno a začíná druhé. BOŽE, tohle byl šílený film, na který asi jen tak nezapomenu. (19.08.2006)

S panem režisérem jsem měl zatím tu čest pouze jednou v podobě jedinečné TV inscenace Die Rebellion s historickým tématem, tentokrát jsem ochutnal jeden z Hanekeho kontroverzních snímků pro filmové plátno a s námětem ze současnosti. Michael Haneke se začíná pro mě stávat režisérem, jehož tvorby se lehce obávám, cítím z nich většinou něco silně nepříjemného, ale současně jsem na další režisérovy filmy nesmírně zvědavý. Předpokládám, že Pianistku netočil Haneke pro to, aby se divákovi v první řadě líbila, byť musím říct, že jisté zalíbení jsem v ní našel, zejména pokud jde o působivé vyladění tohoto drsného dramatu celým množstvím útržků klavirních skladeb. Spíše mu šlo o to otevřít kontroverzní témata z té nejintímnější sféry, zavést diváka do hloubky problému a byť jsem byl sám některými scénami téměř zhnusený a prožíval u nich menší šok, dokázala mě Pianistka navzdory velmi pomalému tempu (které je zde funkční a dává možnost hluboce se vžít do emocí postav) pohltit a znepokojit tak, že jsem nedokázal odvrátit zrak. Dějově obscénní film se dokáže obejít bez jakéhokoliv obscénního detailu a nabídnout s precizně propracovanými hlavními postavami psychologické drama, na které divák nezapomene. Potěšen jsem byl i účastí legendární Annie Girardot, jenž zde sehrála zajímavým způsobem matku s nejednoduchým vztahem k dceři na hraně kruté tyranie a přehnané rodičovské lásky pozdního věku. 80% (26.01.2021)

Jeden z filmů, kterým se můžete pokusit dohnat průměrného chlapa k sebevraždě, kterou rád podstoupí, než by ho měl dokoukat, případně pochopit. Abych to k něčemu stručně přirovnala... Kupříkladu nedávno okomentovaný snímek Toma Sixe-Lidská stonožka označuji za dílo uchyla. Tento film označuji za dílo „intelektuálního úchyla.“ Pokud se vám podaří první třetinu filmu přetrpět mnohaminutová preludia vážné hudby , dostanete se té bláznivé brunhildě pod kůži a zjistíte, že umělkyně musela příliš často navštěvovat stránky pro perverty www.bondage .com. Kdyby nebydlela do svého pokročilého věku u své matky, mohla jí seznamka na zmíněném serveru vyřešit většinu jejích problémů. Bohužel její geronto-incestní porucha situaci značně zkomplikovala a pravděpodobně ji z těch sraček nevytáhne ani její student-božský sexy chasník (vypadá dokonale, zrovínka jako by si odskočil z programu Lebensborn), ačkoli snahu mu upřít nelze. Profesorka tedy ve finále zažije i trochu toho S/M a vzhledem k nejednoznačnému závěru si vlastně nejsem úplně jistá, zda se jí to tedy líbilo, či nikoli. Rozsáhlé intelektuální polemiky o jejím duševním stavu přenechám místním vysokoškolákům, já bych to s pí profesorkou viděla mnohem jednodušeji: za a) razantně zvýšit dávky lithia bez ohledu na bezkonkurenční interpretaci Schuberta za b) kulka do hlavy by také nebyla od věci. (27.11.2011)

Šokující, hnusný, úchylný? Ne, nic z toho bych při popisu filmu nepoužila. A lidský? Proboha, jestli takhle vypadá lidskost, tak bych měla utéct někam hodně daleko, kde žádní lidi nejsou. Přesto se nedá na tento snímek jen tak zapomenout. I když jsem těžce bojovala s délkou filmu, zaryl se mi do hlavy. A to především díky úctyhodném výkonu Isabelle. Její jméno je vždy zárukou zážitku. Tak mně napadá, že jsem ji ještě neviděla hrát "normální" postavu. (12.12.2008)