WANDRWALL

Kdy konečně ŠÉF dorazí i do Interhotelů, aby i tam je zkritizoval, a ukázal jim, že jedí nechutné jídlo, že vše dělají hůře než by dělal on a že právě na něho tam čekali? Ten kdo si nechá takhle nahlížet pod pokličku svého podnikání, tak nevím, co si o něm myslet. Ve velkých městech možná je to reklama, a na malých asi zábava... Nevím. Ale dokud má sledovanost, tak bude vysílán. To vím!

Koho by nevyděsilo foto, kdy v roce 1980 se podepisuje J.L.. svému vrahovi, který je na fotografii rovněž vidět a výraz obličeje toho člověka? Zaujalo mě, že se vrah zabýval čtením BIBLE (V Německu už bylo jednou doporučeno, aby Bible nebyla vydávána, neb plete jen dětem a mladým a nezralým lidem hlavu), ale především mě zaskočilo, že rád čte SALINGERA (nedávno bohužel zesnulého), a jeho jediný román, který napsal a to z roku 1951 - KDO CHYTÁ V ŽITĚ, což je jedna z knížek, kterou bych zařadil do svého literárního TOPU 100. Nikdy nebyla zfilmována, a myslím, že je to dobře. Saliner byla významná osobnost americké literatury a rovněž nesmírně záhadná, neb se desetiletí neukazoval na veřejnosti, ale před časem se sešel se studentkou, ale pak utekl před kamerami...Tak to prezentoval VIASAT HISTORY... J.L. měl řadu příznivců i zde, a v osmdesátých letech se jednalo o nelegální akci srazy v den smrti J.L., a člověk musel mít hodně odvahy, aby se jich účastnil, protože byly socialistickou policií monitorovány... Obdobně pololegálně vznikla i kniha J.L., od Sekce hudebníků, kde je i rozsáhlý rozhovor s J.L., který je živým dokladem o jeho názorech na sebe, na život kolem sebe, členy kapely atd. J.L. škola nebavila, moc se tam nudil, a tak žil! A pořádně! A uměl! A pořádně! Takže některé písně The Beatles budou žít ještě hodně dlouho! Jsou prostě řečeno - o lidech a pro lidi a to je z nich znát! Síla pravé člověčiny....Pět hvězdiček dávám za věrné dešifrování mysle, jak jí šly myšlenky a pocity, a proto ty hvězdičky autorovi scénáře a režisérovi, oba to zvládli. A taky herec Jared Leto pásl na tu roli, odvedl vše taky více než dobře.

Častěji mě nejdříve zaujme tvrce a pak až jeho dílo. V tomhle se mi líbí, že podobný názor zastává i I.Diviš, jehož knihu "Teorie spolehlivosti" doporučuji každému, koho zajímá člověk. Už jako dítě se mi líbilo, jak mluvil o přístupu ke své práci dirigent české filharmonie - snad se nepletu - Neuman? Učitelka nám ve škole řekla, že se na ty jeho pořady taky áda dívá, ale později v nich nepokračoval, protože mu připadalo že to není důstojné pro mistra jeho kvality snižovat se na televizní obrazovku a mluvit do ní. Měl by žít v dnešní době, to by zažil co se od té doby změnilo. Bernstein, jsem rád, že se o něm natočilo několik dokumentů, kde vysvětlil, jak co vznikalo, a přestože mám rád některé jeho melodie, tak až tak pod kůži se mi nedostal jako jiní hudebníci. Ale asi to byl úžasný člověk. Když mě něco k němu přiblíží, tak se možná o něho budu zajímat více a lépe.

Pro mě několik libých skladeb, patřících k tomu desetiletí. A idylický příběh a nezvyklým názvem na tu dobu puritánské USA, tak silně nábožensky založené a přece tak rasově nesnášenlivé... V popředí rodina, jako největší hodnota, což se dělo u USA filmů ještě v padesátých letech, před nástupem kritiky společnosti, a individualismu.

Na začátku to byly velice svěží a příjemné pořady, to když si Pavel Anděl zval do studia lidi, co měli co říci. Pak už se to horšilo a horšilo, a zval si tam kdekoho, jako by vyběhl na ulici a z tama přivedl nějakou felčařku či kapelu, co by jí mohl pomoci se ukázat. Ale bohužel řada těchtio lidí byla už zajímavá jen pro něho - podle mě - a ne pro víc diváků. Přitom je dost zajímavějších lidí, než jaké tam zval. A tak jsem byl i rád, že ten pořad skončil, protože mi to přišlo jako vysílání Pavla Anděla pro sebe samého! Ovšem co následovalo, ty nynější pořady na sobotní noc, tak na to se nevydržím dívat! A to proto, že mi to nic nepřináší, tedy někdy mě někdo pobavil tím jak vypadá, jak se tváří, jak mluví... Ale nic moudrého jsem proto nenašel. A tak to už nesleduji. Třeba se to začíná lepšit...

Smutná 13. komnata L.Freje ml. Díky dobrému zázemí ale snáží svůj úděl lépe než asi ti, co mají podobné problémy, ale nemají tak dobré zázemí, nevyrůstali v tak dobrých rodinných podmínkách, jako L.F. Nemoc si ale nevybírá. Může zasáhnout kohokoli a kdykoli, neb je součástí našeho lidského bytí. Je proto jen dobře, že v 13. komnatě řada lidí mluví často právě o nemocích, které jim znemožňovali žít jako zdravým lidem. nemoc omezuje, nemoc ničí, na nemoc umíráme. Proto je dobré se dovědět, jaké nejrůznější neduhy mohou člověka napadnout! Bolístky člověk překoná, jsou běžné, ale těžká nemoc, nad ní nemůže člověk zvítězit a vždy prohrává! L.Frej ml. bojuje, snad se mu bude dařit bojovat s touhle zákeřnou nemocí i nadále. Moc mu to přeji!

Pro mě rozhodně užitečný pořad na řadu témat, která se až tak běžně neprobádávají a přece je dost lidí, méně známých, které A.G. oslovil a dal jim prostor, aby se vyjádřili k těm a oněm tématům. A.G. zašel i do prostředí, která se tak často nenavštěvují. Třeba do vězení. I když právě sedí v kriminále skoro dvacet tisíc lidí a další tisíce čekají, až si trest nynější uvěznění odsedí a mohou pak jít za katr oni... Z toho, co jsem viděl, tak si aktuálně vybavuji, tak je jak A.G. navštívil věznici Mírov. Mimo jiné vyvolal mezi vězni smích, když se ptal těch zavřených, co mají sklony k malování, jak dlouho se této činnosti budou ještě věnovat, tak každý uvězněný řekl zbývající počet let, kdy budou uvěznění a pro krácení času malovat, čemuž by se patrně tak svědomitě a pečlivě na svobodě nevěnovali. Takže jsme se jako diváci dověděli, kolik kdo ještě bude mít času na práci na svém talentu. Někteří našli v sobě sklony k malování a umění až přímo ve vězení! A tak může vězení prospět kultuře i tím, že se v něm zrodí třeba nové hvězdy výtvarného nebe v České Republice...

Dvakrát jsem se v průběhu svého života pokoušel shlédnout tenhle film. Abych neměl pocit, že jsem o jeho pochopení nepřišel, tak jsem si ho i nahrával na HDD, ale vzdal to a vymazal. Nelíbí se mi jednak příběh, jednak R. Williams. Kdysi právě on a další podobně mě nesympatický herec přetočili po americku komedii "Otec a otec", a bylo to jako když amatéři se pokouší být vtipní, a pro mě důkaz, že kdo to neumí zahrát, tak prostě je to hrozné, zatímco fr. herci a filmový štáb to udělal nadčasově, obdivuhodně. Ten rozdíl je tak markantní, že mě to zaskočilo, neb předtím jsem si myslel, že když je dobrý scenář, tak je nemožné ho zkazit. Král rybář je jistě trochu i o humanitě, a přece je málo přesvědčivé, že by jedna dvojice vyvinula tolik aktivity pro spojení a vytvoření páru a štěstí jiných, těch, co jim životní osud nedopřál žít "normálně". Podivný slaďák, kde je pro mě přeslazeno! Proč mi R. Williams jako herec nesedí? Protože moc tlačí na pilu, protože přehrává, protože to není mistr ala P.Richard.

Výsměch Sudeťákům? Černý humor na hraně? Či spíše trapnost? Ze všeho něco. Nápad se ale brzy vyčerpal, takže lekce ze základů němčiny a o Němcích - Sudeťácích, kteří se budou vracet pro svá území byl ukončen, protože třeba tvůrci dospěli k názoru, že lidé, co bydlí na těch územích, kde po staletí žili Němci, jsou už na předávání území připraveni, ale žádný hromadný návrat se nekonal. Ale co kdyby?! Autoři a aktéři chtěli možná zábavnou formou, našince, připravit na Sudeťáckou povahu, pro případ, že by si chtěli kupovat zpět území, které tak dlouho bylo jejich domovem.

Nezapomínám těm, kteří mě cíleně se snaží urazit, aby mi bylo co nejhůře. Ti jsou pro mě na té druhé straně, to je jedna z myšlenek, kterou si od tohoto fotografa vybavuji. A pak dodáv, že když musí, tak se s nimi sice dál pracovně schází, ale už o nich ví své a jelikož se lidi zásadně nemění, tak ani on k nim už postoje nezmění. Nepochybně jeden z těch lidí, co svou sexuální orientací obzvláště v této zemi nemá moc na růžích ustláno a netají se tím, ba naopak veřejně se práv této menšiny zastává. Občas jsem sledoval pořade pro tuhle skupinu obyvatel, jeden díl byl věnovám všem umělcům, co mají homosexuální orientaci a bez nich by svět umění byl nepochybně ošizený. Tedy aspoń pro mě. Roberta Vana proto hodnotím více než je u mě u těchto pořadů o lidech, běžné, neb je taky skvělým dokumentaristou a vypravěčem o době, kdy se toho v umění, společnosti dělo více, než v dnešním desetiletí. Tedy 4, protože na rozdíl od některých, co mají 13. komntatu až úsměvnou, třeba Ester Janečková, tak jeho život byl více bolestný ale třeba i díky tomu více prožívá hezké chvíle!