Mkqp

Začalo to celkem vyzrálou romancí, ale zhruba před polovinou se to proměnilo v typickou Koreádu, kterou nemám tak rád. Ne že by se nějakým způsobem rozvíjel vztah těch dvou, místo toho opět někdo (miliarda lidí) skáče mezi ně a nastolené situace se je snaží akorát rozdělit. Tím se příběh posouvá odlišným směrem než bych chtěl a hodně mě to nebavilo.

Zabijácká délka pro takový film, jehož děj by se dal shrnout během pár vět, nicméně ony skvostné záběry ve mě ukotvily myšlenku, že při letošní návštěvě Japonska je Iya valley a hlavně vesnička Očiai priorita číslo 1 v tom co vidět.

Žádné veledílo to sice není, ale vyšperkované chvilky si to taky našlo. Spíše taková fanmade pro fanynky Suha s celkem slušným příběhem. Nejvíce mě potěšilo loučení dcery s matkou v nemocnici, protože se Woo Ji vyvarovala abnormální hysterie a všechny její emoce přicházely přirozeně.

Agrhhh, přechody na jednotlivé příhody ze života Macuko mi přišli udělané ve stylu "random shit" a zprznily mi tak dojem z jinak celkem nápaditého a kreativního filmečku. Občas jsem vážně žasl nad uměleckým zpracováním, nicméně jsem také občas žasl nad tím jak je to nesourodá slátanina. Dávám 3,5 za tu hravost.

Těžký, depresivní a ponurý příběh plný sobeckosti se závistí a přitom v sobě ukrývá přenádherné a krystalicky čisté chvilky. Zpočátku mě to moc nechytlo, ale postupem času se vše zlepšovalo, na čemž měla hlavní zásluhu propracovanost Miwina charakteru a herecký projev její představitelky. Závistivá a sobecká holčina neustálé se hlasitě hlásící o pozornost, přičemž je citově závislá na své kamarádce, které vše závidí, a proto jí tvoří život mnohem těžším než by ho mohla mít. Haruka Ajase mě zprvu také nenadchla, jelikož byla taková nemastná neslaná a moc se neprojevovala, jenomže každou nadcházející konverzací s Miwou si mě jejich vztah získával, čímž jsem následně spoustu dalších rozhovorů vnímal silněji. Silněji na mě také doléhaly jejich emoce, protože i přes nepříliš sympatickou Miwinu osobnost jsem se k ní skrze skvělý herecký výkon a složitost charakteru mohl hodně přiblížit. Věřím, že tento snímek spoustu lidí neosloví, protože je přes svou ponurou a depresivní atmosféru obzvláště těžký na sledování.

Ehm, 87%? Ehm, nejlepší anime za poslední roky? Že by se jednalo o nějaké veledílo, to se opravdu říct nedá. Mimo Nanači, která se objevuje až v posledních dílech se Made in Abyss nemůže pochlubit žádnou pořádně vykreslenou postavou, hlavní příběh se za celou dobu téměř nikam neposune a o světě, jenž sice působí celkem celistvě, se až na minimum drobností nic nedozvíme. Tady se opět s většinou lidí na kvalitě předmětného seriálu neshodnu. Jediný poslední 47. minutový díl mě pořádně zaujal. Potenciál na dobrý příběh to určitě má, jenomže v tomto stádiu můžeme mluvit pouze o tom potenciálu. Opravdu nechápu ten hype.

Kurňa šel jsem do toho s pocitem, že to bude absolutní sračka a ono to náhodou celkem slušně fungovalo. Srovnávání s originálem, který je dle mého samozřejmě o 90 lvlů výš, jsem se nevyhnul, ale i tak musím říct, že se to celkem povedlo i přes přeúpravu příběhu. Přece jen se jedná o film a to navíc v poměrně krátké délce, takže aby to fungovalo, je jen logické, že se muselo hodně upravovat, nicméně to nedopadlo katastrofálně.

Kéž by měl tento seriál na starost lepší scénárista, věřím, že by pak byl bez debat v mém TOP listu. Ničí mě vidět tak vynikající příběh zmrzačený špatným scénářem. ■ Jeong-Myeong Cheona vidím už po třetí a opět super výkon bez nějakého zbytečného přehrávání. Je to velký sympaťák, bohužel je však obsazován převážně v nevýrazných snímcích. Zasloužil by si nějaké veledílo.

Tak jsem si opět po dlouhé době potvrdil, že je mi divadelní tvorba na hony vzdálená.

No jo, prostě Korejci. Milion přehlasitě plačících lidí okolo držících si ústa, jenom podtrhává celkové agresivní budování vztahu k hlavní hrdince po čas filmu. Umí to lépe a jemněji. Slabší průměr. Nezachrání to ani fakt, že mám So-hyeon Kim jako herečku v oblibě.