Death Note

Wingard je dobrý režisér, jeho filmy jsou řemeslně naprosto v pořádku a fungují. Bohužel to zdejší elitě stále nějak nedochází. Předlohou jsem zcela netknutý a je mi úplně ukradená, jako drtivá většina Asijské tvorby. Nat Wolff je sympaťák, jeho přítelkyně (dcera Andie MacDowell) jako by vypadla z prdele Kristen Stewart, takže u mě spokojenost. Dafoe jako Rijuk naprosto válí, skvěle hláškuje a vůbec jako postava má neskutečný potenciál, bohužel už méně prostoru než by si zasloužil. Death Note hned ze začátku chytne a neskutečně baví, smrti jsou zábavné a dostatečně krvavé. Je hrozná škoda, že se s danou látkou moc spěchalo, spousta věcí se vzala rychlo střihem a spousta věcí se nedořešila, včetně nepochopitelně utnutého finiše. Chtělo by to dvojku a to okamžitě, nebo seriál a to s původním obsazením. Je to atmosferické, zábavné, krvavé a podpořené naprosto dokonalým soundtrackem, který už smažím do mobilu. Perfektní mix Nezvratného osudu a Japonské mytologie. Za mě ohromné překvapení, Wingarde.....jen tak dál, díky. 75%. (10.09.2017)

Materiál, ktorý nemožno zadaptovať do sto minútoveho filmu, neprekvapivo, nedokázali zadaptovať do sto minútového filmu. Keď už z toho spraviť takmer y.a. s otravnými deckami v čele, ktorých charakterové črty ani zďaleka nepripominajú originálne postavy a nasadnúť na vlak totálne nepríjemného rozprávačského tempa, tak nech sa na to aspoň dobre pozerá a funguje to aspoň trochu ako zdanlivo dobre vypointované (ale ozaj len zdanlivo). Komplexnosť predlohy to bohužiaľ vopred predurčila k neúspechu, ale snaha sa cení. (26.08.2017)

Bizarní teenage noir plný nepasujících neonů, přehrávání, podivných osmdesátkových hudebních vsuvek a vystřižených scén z Nezvratného osudu, který je jaksi omylem adaptací výborného anime. Wingardova podivná vize, v níž na dvě skvělá kreativní řešení (Dafoe, Stanfield) připadá deset špatných nebo přinejmenším nepochopitelných. S nastupujícím závěrem téměř sebeparodie. Nebo definitivní tečka za vítězstvím stylizace nad materiálem. Pokud nejste fanaticky zbláznění do anime, možná tenhle vrak taky budete rozkrývat s úsměvem. 60% (25.08.2017)

Je nutno podotknout, že jsem jako debil (protože mě primárně zajímal tento remake, který všichni nenávidí, ale lidi, co je mám v oblíbených chválí) viděl nejdřív všech asi 37 dílů anime, abych zde nevypadal a nebyl jako totální pozér. No a potom všem jsem zde. Naplněný touhou vidět jak to Amerika zase posrala. Je nutno také říci, že nestojím ani na jedné straně. Anime bylo pro mě obohacující zážitek, který se mi však více než deseti díly prvotními do paměti zřejmě nezapíše. A film si nyní můžeme zhodnotit. Prvně je nutno říct, že to na mě klasicky opět působilo jako komedie. V moment kdy začal Nat Wolff volat o pomoc když viděl boha smrti ve mně vyvolalo záchvat smíchu jako dlouho ne. A nebylo to, to jediné. Hned první sekvence, nebo scéna dejme tomu byla humorná sama o sobě. To jak si předávali postavy mezi sebou peníze bylo asi stejně přirozené jako srát při pohřbu na rakev. To že poté se to točí kolem toho, že hlavní postava prcá, zabíjí, pak zabíjí a zase prcá a pak prcá i když zabíjí je debilní kapitola sama o sobě. Je taky hold těžké vecpat třicet sedm dílů anime do jednoho filmu. Zvlášť s tím, když hlavní ženská hrdinka je stejně otravná jako v anime a navíc tam má mnohem více prostoru než je zdrávo. To, že Light není úplně takový sobecký zmrd vítám, ale zase je pro změnu naivní ťulpas. Ryuk hlavně nepůsobí jako Lightův rádce a něco jako pomocník, ale spíše někdo kdo mu naopak chce zmařit plány. Všechno je naservírováno všem na podnose a vše se řeší samo. Zde moc nechápu prostě jak někdo toto může hodnotit pozitivně. Kamera je v celku dobrá, stejně tak efekty a střih. O to není pochyb. Ale stále to nic nemění na tom, že příběh je naprostá slátanina, která anime tvrdě znásilňuje do análu. A i kdyby ne, tak znásilňuje lepší jiné filmy tím, že jim lehce kazí pověst. Krom toho, já vím a mám i někdy rád otevřené konce. Ale tohle není otevřený konec. Tohle bylo spíš jako kdyby si někdo uvědomil, že jim došli prachy na dotočení posledních asi patnácti minut a tak se na to prostě vysrali. Nicméně bylo hustý vidět v titulcích jak se to vlastně lehce natáčelo. To je nevídané, originální, lehce ještě zbytečně nadčasové, ale dobré. V každém případě, anime jede a tenhle film válcuje. A to ne protože to je anime, ale protože anime od filmu alespoň dává trochu smysl a stupidní. Těch padesát procent je asi nejlépe vystihující číslo, co jsem kdy takto viděl. (03.09.2017)

Můj osobní skromný odhad je, že hodnocení tohoto filmu se budou zasádně rozcházet dle toho, pokud onen kritik je japonskou anime předlohou nepolíben. Porovnávání je totiž nemožné se vyhnout. Pokud není, třikrát hurá! V aktuální záplavě sequelů a praček na peníze by se mohl Death Note svým nápadem a mixem potemnělého teenage thrilleru s kapkou filozofie lehce vymykat zaběhlým standardům. První build-up polovina musí i bavit, druhá svou zmateností a hloupostí už bohužel ne. Odhalení Kiry by mělo být téměř alfou a omegou celého rozuzlení, což mě překvapilo, jak je možné, aby to s dějem filmu tak minimálně otřáslo. Každopádně, pokud jste původní Death Note viděli, je obtížné tento paskvil nezaplavit údery zprava a zleva. Respektuju to, že autoři se rozhodli jít jinou cestou, zároveň se nedá si nezaťukat na čelo a párkrát nezakoulet očima nad nápadem adaptovat tak široký materiál do jednoho filmu. V čem spočívala genialita původního Death Note, byl vypiplaný scénář s téměř nadpřirozeně inteligentním soupeřícím duem. Obě postavy pracovaly na bázi logiky a odstřihly se od možného chybného emocionálního jednání. Bylo lahodící a napínavé (až na hraně závislosti) sledovat, co tato hra kočky s myší přinese příště a i přesto, že Lighta svým počínáním nejde charakterizovat v pozitivním světle, nešlo ho díky jeho smysluplnýmu jednání snadno odsoudit. Zde Light a L mají IQ cca poloviční, Light se sebou nechá neodpustitelně manipulovat, absence inteligence ve scénáři vyplňuje stupidně líná pravidlová berlička zápisníku a do děje vstupují i "náhodičky", které sluší jen béčkovým kreacím. Napětí je střídavé, hororový žánr to lízlo jen okrajově a rádoby srdcervoucí, zpomalený a patetický konec (ta hudba to zabila na desetkrát) ve mně zanechal silně nepříjemnou pachuť. Není to ono. Herecky to není ono (vyjma nejpozitivnějšího prvku filmu v podobě Dafoeova Ryuka), scénáristicky též ne, režijně průměr. Film, který byl předem odsouzen k neúspěchu, byl nejspíš do zápisníku též vepsán, jen nestihl onu stránku spálit. (27.08.2017)