Mkqp

Obyčejný děj, kterých je spousta a Hatsuyuki v tomto směru nic nového nepřináší. V mírném nadprůměru drží jen Joon-gi Lee a Aoi Miyazaki.

Tento film bych přirovnal k příjemnému večernímu relaxu v parku, jenž slouží k pročištění hlavy před spaním. Po celou dobu jsem si připadal, že sedím na lavičce a pouze sleduji jemné vlnky, které rozfoukává podzimní vítr po rybníčku.

Yeonjin je holka, kterou by nikdo nechtěl naštvat, protože ten komu se to povede, skončí v kaluži krve. Pomsta, nebo-li vztah odvety a odplaty k citovému světu toho, jenž se mstí, jeden z nejrozšířenějších podnětů ve filmové branži, je zde podána čistě akčně, bez jakýchkoliv morálních zamyšlení. Jednoduchá příjemná oddechovka ve stylu amerických akčních filmů, které prospěla nemnohost dílů.

Vážně nerozumím místnímu nadšení. Do doby než Criston Cole rozdrtil hlavu milenci Laenora se příběh vyvíjel zajímavě, poté ale působyl pouze dojmem, jako by někdo náhodně vytahoval kartičky se scénami z latinskoamerické telenovely a skládal je za sebe, charaktery postav se měnily jako nálada osoby s bipolární poruchou a tak jako u nového LOTRa spousta z nich postrádala charisma. Do toho navíc mnohdy přetmavenené díly, tak jako u konce GOT, ze kterých mě upřímně boleli oči. No, druhou sérii asi nemusím vidět.

Chápu hate na přehnanost, těžkou stupiditu a nelogičnost při chování kontrolního úřadu, které je i na poměry JK seriálů příliš, ale nechápu, že někdo něco hodnotí, aniž by to dokoukal do konce. Mimo zmiňovanou nelogičnost je další negativní věcí v seriálu  podkopávání vážnosti bojových scén barevným vizuálem zbraní vypadajících jak z nějaké hry. Je škoda, že zase museli zprznit jinak zajímavý příběh těmito absurditami typickými pro JK. Občas mi přijde, že na některých částech nechávají pracovat děti ze školy.

Tak tohle byl velký šlápanec vedle. Postavy se chovají nelogicky, snad všechny zapojené složky oplývají nepřiměřenou neprofesionalitou, hlavní zápletka má nápad, ale nakonec působí víc jako dětská hra, jejíž dějový rozvoj je vymýšlen za chodu. Dalším mínusem je odfláknutá práce s postavami, které jsou ve většině případech napsané extrémně pólovitě. Čest jedné z mála výjimek, postavě Jo Han-Chul.

Kamera je nejvíce kolenapodlamující prvek tohoto seroše. Opravdu umělecké záběry plné her s kompozicí a barvami, na které je radost pohledět. Na opačné straně pak stojí zápletka zpracovaná takovým způsobem, že pro Evropského diváka je těžce uchopitelná v pochopení jednání okolí. Korejská klasika v obviňování a linčování rodin vrahů natočená ryze jejich způsobem, což u mě znamená většinou drop nebo velké přemáháni, abych dokráčel do konce. Další věcí zkopávájící můj náhled jsou absolutně bezvýznamné informace, které schovávájí v mlze a snaží se s nimi šokovat, což se jim taky podaří, nicméně opačným směrem než zamýšlejí. Poté tu máme pár vyšperkovaných scén, u kterých jsem žasnul tím správným způsobem, s jakou grácií se jim podařilo udělat konverzace s dialogy intenzivní a hluboké. Bohužel však jen pár, zbytek je plný emotivních tlaků na diváka, citově nabitých frází a jednoduše řečeno patosu.

Jednou větou, kvalitní ale nezáživné.

Spousta opravdu úžasných záběrů, které mě nepřestaly fascinovat, jenomže to bylo jediné, co mě u filmu dokázalo držet.

Přirovnal bych to asi k pornu s dějem, protože je tu úplně stejně zbytečný. Jde spíš o ty skvělé záběry působící silně dokumentárním dojmem.