Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Drama
  • Komedie
  • Akční
  • Animovaný
  • Dobrodružný

Recenze (336)

plakát

Nekonečný příběh (1984) 

Asi jsem jedna z mála, ale coby dítě jsem Nekonečný příběh neměla ráda, zato teď v letech dospělých si to vynahrazuju. Petersen udělal z krásné a hlubokomyslné Endeho knížky krásnou fantastickou pohádku, i když je škoda, že překopal vyznění příběhu.

plakát

Deváté srdce (1978) 

Byla asi chyba po Panně a netvorovi, která se mi líbila hodně moc, čekat podobný zážitek. Tohle mi přišlo v mnoha ohledech průměrné. Od atmosféry, přes příběh, až po herce. Jen ta Hapkova hudba byla vážně dobrá.

plakát

Klíče od pevnosti Boyard (1990) (pořad) 

Spolu s Hrami bez hranic a víkendovými pohádkami od Disneyho je tohle moje televizní dětská láska.

plakát

Hry bez hranic (1965) (pořad) 

Další z dětských lásek. Ze sentimentu se nesnažím být objektivní, poněvadž jsem to jako dítě milovala. Ústřední motiv a melodii si pamatuju dodnes.

plakát

Panna a netvor (1978) 

Když se potká temná, strašidelná atmosféra s depresivními výjevy a ponurý varhanní motiv s čertíkem našeptávačem, který svůj komický potenciál nechal doma v pekle, děti chytají psotník a dospělí se zálibou v temných pohádkách chrochtají blahem. (první kategorii jsem nestihla, pod druhou se podepíšu)

plakát

Velké migrace (2010) (seriál) 

Působivé záběry pohřbívá tříštění do více sekcí, tuctová hudba, patetické promluvy a nepovedený český komentář. Škoda.

plakát

Superman II: Verze Richarda Donnera (2006) 

Nechápu, proč studio Donnera odvolalo, když měl v hlavě TOHLE. Vždyť je to mnohem lepší než Lesterova verze! Christopher Reeve je coby Superman prostě úžasný. Celý film jsem obdivovala, jak dokázal levou zadní zvládnout přerod z Clarka v Supermana. Z uťáplého ňoumy se mrknutím oka stal muž s velkým M. A nemusel přitom ani shazovat oblek. Strašně mě bavilo to kočkování s Lois, která na Clarka líčí pasti ve snaze odhalit své podezření, že Clark není tím, za koho se vydává. Víc než důstojné pokračování skvělé jedničky. Requiescat in pace, Superman.

plakát

Superman 2 (1980) 

O fous horší než jednička.

plakát

Superman (1978) 

Správní chlapi se nikdy neokoukají. Viděla jsem to poprvé v roce 2012 a stejně se mi to líbilo (narozdíl třeba od vetřelce). To svědčí buď o nadčasovosti snímku nebo o mém pochybném vkusu. Druhé nezavrhuji, leč myslím, že tentokráte platí předchozí bod. Superman sice má z dnešního pohledu pár much, ale je tak neodolatelný, vtipný a krásně nadnesený, že nad nimi mávám rukou. Romantika, dobrodružství a humor jdou tady ruku v ruce a hvízdají si do kroku. Lex Luthor a Perry White se předhánějí v hláškování, Lois taky není jen přívěšek na Supermanově krku, ale veškerou pompézní pozornost na sebe po zásluze strhává Christopher Reeve. Naivní nemotora Clark je roztomilý, Superman je mužný a charismatický a všechno to Reevovi lze uvěřit. Ať si říká kdo chce, co chce, Superman je stále jedním z nejzásadnějších superhrdinů a tohle je důstojné vtělení na velké plátno.

plakát

Batman začíná (2005) 

Zrození superhrdiny ještě nikdy nebylo tak kulervoucí, drsné, hlubokomyslné, mnohoznačné a zábavné. Mám velkou radost, že se konečně našel režisér, který v blockbusteru používá taková kouzla, jako je psychologie a symbolika. Nejlepší na tomhle filmu je, že člověk Bruce Wayneovi naprosto rozumí, soucítí s ním (za to může Christian Bale) a nejradši by si kevlarový krunýř navlékl místo něj (nehledě na to, jak špatný nápad to pro běžného smrtelníka může být).