Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Komedie
  • Akční
  • Drama
  • Fantasy
  • Animovaný

Recenze (374)

plakát

Babovřesky (2013) odpad!

Nebude se vám to líbit, ale jmenuji se Petr Šoustal

plakát

Banzai (1997) 

Není to ten Fantozzi, na kterého jsem zvyklej, ale ta scéna v Tokiu s mluvícím automatem a Fantozziho "českou angličtinou" je dokonalá. :)

plakát

Black Panther (2018) 

Začal bych tím, že bych dal Andymu Serkisovi zlatou sošku. On si ji sakra zaslouží. Nejenom za nespočet CGI roli, ale teď dokazuje i v realitě, že je herec výborných kvalit. To se ale netýká filmu. Co se ho týká je fakt, že jsou v něm části, které se mi strašně líbily a které z Black Panthera můžou do budoucna dělat jednu z nejklasičtějších Marvelovek, ale i věci, které mě strašně serou a to tentokrát natolik, že je nemohu jen tak přehlédnout a nechat plavat. Z toho pozitivního stojí za zmínku především prostředí, kde se film odehrává a soundtrack, který určitě hodně vybočuje z toho, co byste od Marvelovky očekávali. Nejlepší postava jednoznačně Andy Serkis a Martin Freeman (vím že to zní mega rasisticky, všem Američanům posedlých rasovou vyrovnaností se omlouvám). Celkově se jedná o celkem svěží a originální Marvelovku. Co je špatně? Scénář plných klišé a vykradacek a samotný fakt, že to nemá drive. Některé části filmu jsou dost nudné a působí celkem zbytečně. Nebylo to špatné, mám to mezi 3 a 4, třeba na to kouknu znova, až to vyjde na Blu-Ray. V kině to znova ale vidět nepotřebuju.

plakát

Bohemian Rhapsody (2018) 

Tento komentář psal někdo, kdo považuje Freddieho za největšího zpěváka všech dob. Tak sorry za superlativy. Film, který se točil hodně na jistotu, nechtěl někde zbytečně experimentovat a riskovat a raději se drží pevně při zemi. Jestli to je špatně nebo dobře těžko říct, ale v rámci toho, že na film dohlížel mj. i Brian May, tak je to zřejmě i vůle kapely a to je nutno respektovat. Pokud se přeneseme přes některé nesrovnalosti v ději, tak dostaneme dokonalou filmařinu, která si jednoznačně chce jít pro sošky a vůbec se tím netají už od první minuty stopáže. Dokonalý casting, kterému vévodí neskutečný Rami Malek (ale i zbytek kalepy je k nepoznání od originálu), skvěle nazvušené slavnými písněmi od skupiny a závěrečný zkrácený LiveAid koncert je absolutně bez chyby a vše končí na vrchu, v tom nejlepším. Přesně tak, jak by si to určitě přál i sám Freddie. Každý rockový fanoušek si tohle neskutečně užije (i přes 134m dlouhou stopáž to uteče strašně rychle, protože se film ani na sekundu nezastaví) a měl by na to vyrazit do kina na co největší možné plátno s co možná nejlepším zvukem. Aspoň na Dolby Atmos, když už ne IMAX. Ale pro zbytek lidí jen obyčejný povedený životopis, který si do paměti nevryjí. No nic, The show must go on.. 90%.

plakát

Bony a klid (1987) 

Film z prostředí, které jsem nezažil a proto ho ani nemůžu pochopit. I když podle zajímavostí je to celkem kult. Jak by řekl nějaký vrstevník "na tohle si ještě mladej, to si nezažil". Nuda. Ještě že je tahle doba za námi. Snad.

plakát

Boratův navázaný telefilm (2020) 

Mnohem dospělejší a vyzrálejší pokračování, než jsem původně čekal. Nemá to tak velké grády jako původní díl, který celkem šokoval celý svět, ale za to hodně může skutečnost, že všichni věděli co od pokračování čekat. Ale v téhle připosrané době to je hodně svěží záležitost, která sice není na úplně čistých 5*, ale je neskutečně potřeba. A já jsem hrozně rád, že to vzniklo. Konec je sice trochu přepálený a místy je hodně vidět, jak je všechno neautentické a celé to působí spíše jako sestříhané skeče než nějaký pokus o příběh, ale Borat se nikdy nesměl brát vážně, takže není problém mu to prominout. Sacha si to opět neskutečně užívá a Maria Bakalova aka Tutar Sagdiyev byla opravdu trefa do černého. Takže kdyby se mě někdo zeptal "jangshemash?", tak mu řeknu "fajne, dženkuji." 80%

plakát

Bratrstvo neohrožených (2001) (seriál) 

Skvělý válečný seriál podle brilantní knihy S. Ambroseho, na kterém spolupracovalo duo Spielberg a Hanks.

plakát

Byl jednou jeden polda (1995) 

S odstupem času celkem těžkej kult a guilty pleasure, kterému krade veškerý prostor Ladislav Potměšil. Jasný, Policejní Akademie to není, ale klasické devadesátky v tom jsou. Těžká klasika.