Narya89

Nádherná hudba Dannyho Elfmana a působivé vykreslení atmosféry z dílny Tima Burtona na mě skutečně udělaly dojem. Když se toto pak spojí s detektivním příběhem s Johnny Deppem, přidá se k tomu špetka legendy a pár lžiček efektů, máme tu poměrně chutnou kombinaci;)

Super seriál, jehož kvalita ovšem bohužel kolem čtvrté a páté série rapidně upadla a poslední dobou už mi to přijde jen jako natahovaná žvejka, z který se už nic nedá vydolovat. Proto oceňuji, když produkce dokáže rozpoznat včas, kdy skončit, protože pak si alespoň seriál uchová svou úroveň. Jenže v dnešní době je všechno jen o zisku, na úkor kvality.

Někomu by tento film mohl přijít místy až přehnaně přeslazený, mně je to upřímně jedno, protože mě absolutně dostal. Zachycuje totiž druhou šanci, lidskou omylnost a nedokonalost v tom, že si nedokážeme včas uvědomit a plně docenit to, co máme a v neposlední řadě především jednu obří lásku.

Někdy v životě uděláme rozhodnutí, které změní všechno. A pokud bychom to mohli vrátit, asi bychom se mu snažili vyhnout a žít dál způsobem, jakým jsme zvyklí. Ale už to vrátit nejde - můžeme si akorát vybrat, jestli se podřídíme jakýmsi společensky vytvořeným zákonům, nebo poslechneme ten hlas v sobě, hlas morálky a spravedlnosti, osobních principů. Takové dilema má Kate Beckinsale v tomto dramatu a zvolí si tu druhou možnost. A pak dokonale ukazuje, jak těžké může být skutečně vytrvat a těchto principů se nevzdát, a o kolik věcí tím člověk může přijít a nakonec i to, jaký má to všechno důvod.

Filmy z právnického prostředí mám ráda a tento si navíc i díky svému hvězdnému obsazením a knižní předloze od Johna Grishama zaslouží být řazen mezi klasiky v tomto žánru. Právní spory navíc dobře oživovaly působivé osobní příběhy týrané Claire Danes a umírajícího chlapce Johnnyho Whitwortha, s kterými se musel Matt Damon vypořádat. Vtip ve filmu pak obstarával Danny DeVito a arogantní Jon Voight, boj za spravedlnost zas Mary Kay Place, zkrátka je zde všechno, co může člověk chtít a co stačí na vytvoření kvalitního snímku.

Zdařilá adaptace románu Johna Steinbecka vsadila na jistotu, když si vybrala za hlavní představitele Johna Malkoviche a Garyho Siniseho. Ocenila jsem hlavně to, že můj oblíbenec, ač pro mě spíše komediální Malkovich, dokázal, že zahraje i roli mentálně pomalejšího siláka a to skutečně na výbornou. Jak říká Cival, prostě další z typicky lidských příběhů o někom s určitou dysfunkcí, které si prostě mezi filmy najdou své místo, protože útočí přímo na srdce. Otázkou ovšem pro mě je, jestli právě to tvoří ten zaručený návod na dojemný film, nebo v tom pokaždé vězí ještě něco jiného. Snímků s podobnou tématikou je totiž opravdu hodně a jejich hodnocení je vysloveně nadprůměrné.

Co je tu pro mě tak děsivé v tomto rádoby průměrném hororu, je ten element každodennosti. Že se to může stát právě vám, že v jeden nevlídný večer zabuší na dveře kdosi cizí, někdo s ne zrovna jasnými přátelskými úmysly, někdo tajuplný...je tu několik společných elementů. V první řadě ta hrozná izolovanost domu a tím pádem i hlavního páru, v druhé řadě pak ta nejasnost celé situace, kdy člověk nechápe důvod, proč by jim měli chtít ublížit a ve třetí i nepředvídatelnost a postupné gradování až do úplného konce. Jeden z hororů se skutečnou atmosférou.

Konečně jsem se asi po deseti letech života s Harrym dočkala konce příběhu. Jak dopadne jsem sice už věděla, nicméně filmové zpracování mě také velice zajímalo. Zklamaná nejsem, 3D bitvy působily impozantně, místy jsem měla dojem, že koukám na magickou verzi závěrečné bitvy v Pánovi prstenů. Nicméně nemůžu se zbavit dojmu, že zde všechno bylo až moc zrychlené. Smrt mnoha důležitých postav byla jen projeta v rychlíku, Hermiona s Ronem se najednou dali dohromady, Harry naopak si Ginny skoro nevšiml...oproti knížce prostě film, tím jak je dějově nabitý, neposkytuje pro mě tak důležité znázornění psychiky postav a jejich duševních pohnutek. Ale uvědomuju si, že to je prostě srovnáním filmu s knížkou. Trochu mi taky přišlo, že konec působí až moc vykonstruovaně a násilně, jako by prostě Rowlingová celou dobu naznačovala, že Harry bude muset umřít, ale na poslední chvíli se rozmyslela a dodala tam jakousi záminku, aby to tak být nemuselo. Ale to je opět spíš záležitost knihy, resp. děje. Snímek každopádně nenudí tolik jako předchozí část a poskytuje sice zrychlený, ale poměrně ucelený náhled na události v knize, takže fajn. Jo a btw, ta konečná scéna po skoro 20ti letech? Při dnešní úrovni techniky se nepochybně dala udělat podstatně autentičtěji.

Skvělá sbírka lehce paranormálních příběhů. Pokaždé, když vešel Jonathan Frakes a promluvil svým záhrobním hlasem, mi naskočila husí kůže. Tohle jsou příběhy, u kterých jsem se skutečně bála a které jsme si vyprávěli s dalšími dětmi u táborových ohňů nebo ve stanech, když přišla správná atmosféra. Ty příběhy ze života, které se údajně skutečně staly a které utkvěly v naší paměti, mají mnohem silnější moc než kdejaké dnešní horory.

Tomuto snímku jsem se poměrně dlouho vyhýbala a byla vůči němu skeptická, ačkoliv nechápu proč. Francouzská verze Shawshanku mě i přes svou dlouhou stopáž bavila a fascinovala. Především tím, jak autenticky zde bylo vybarveno prostředí v tak krutých a přísných podmínkách, jako je vězení ve Francouzské Guyaně. Dále snímek ukazuje hlavně touhu po svobodě a naději, že se jí jednoho dne podaří dosáhnout, což umožní člověku přežít mnohé situace na pokraji smrti, jako se podařilo Stevenu McQueenovi. Oproti tomu zde bylo vidět, jak taková vězení fungují - tak jako jinde, i zde je to hlavně o penězích, kterými zde disponuje druhý hlavní představitel Dustin Hoffman. Zkrátka další ze skvělých lidských příběhů, zachycující proměny lidské povahy v extrémních podmínkách, ale nad tím vším i sílu přátelství, loajalitu a odhodlanost.