Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Drama
  • Komedie
  • Krátkometrážní
  • Horor
  • Animovaný

Recenze (71)

plakát

Služka (2021) (seriál) 

Asi nejlepší věc, co jsem na Netflixu za poslední dobu viděla. Hluboký příběhy, funkční vedlejší linie, postavy i vztahy. Náhled do problematiky psychického týrání, toxických vztahů a nemožnosti vrátit se do normálu, když je něco prohnilý do základu. Že někdy je toxický lidi nutný odstřihnout nehledě na okolnosti. Z některých příběhů mrazí po celém těle. Laskavý humor. No prostě skvělý. Práce s materiálem a barvami pro vyjádření hlubších vazeb (místa, kde je lidem dobře, jsou vždycky plný dřeva, ohně a barev). Takže i estétové si přijdou na své.

plakát

Půlnoční mše (2021) (seriál) 

Kinda výsledek práce islandského studenta na Erasmu v USA. Horor pro intouše a milovníky severských detektivek. Chvilkama to vypadalo jako těžce artová věc, fascinovaly mě dlouho monology bez střihu, na Rahula Kohliho mám crush už od dob iZombie. Ze začátku nevíš, na co vlastně koukáš, hororový námět se vyloupává postupně. Když nevíš, že koukáš na horor, tak tě některé motivy překvapí. Když žánr odhalíš, tak ani ne. Myslela jsem, že bych za Rahula a skvělé herecké výkony dala čtvrtou hvězdu, ale pak bych musela všechny ostatní filmy přehodnotit. Trojka je nakonec také pěkná známka.

plakát

Žít se sebou (2019) (seriál) 

Já úplně nevím. Připadá mi to jako kdyby to napsal nějaký scenárista u přijímaček; připomíná mi to mou vlastní situaci, kdy jsem přišla ke zkouškám se skvělým příběhem a po hodině ručního psaní jsem zjistila, že nevím, jak to má skončit. Tak jsem to zakončila ňákou blbinou, aby se neřeklo. Tohle za mě fungovalo až do konce, kdy se to prostě utlo, aby to nějak skončilo, zároveň předpokládám, že pokračování to mít nebude. Taková řacha to nebyla, i když humor i drama spolu fungovaly, na víc řad to fakt není. A přitom mě konec zklamal. Takže toliko k tomu, proč mám pocit křivdy. Jinak jsem spokojená s postavami i prostředím. Z látky jsem měla regulérní depku a zároveň jsem byla příjemně znechucená. Taky bych řekla, že tvůrcu krásně nastavili rozpol "dvě hlavní postavy, komu teda sakra fandím a proč???".  No, ale ten stejně nakonec nepotřebujete... Achjo. Mimochodem, skvělej soundtrack. Krásně ve mně to znechucení podpořil. BTW: Kdo si taky říkal "vypadá to jako Mike z Přátel, ale to je blbost, protože nemůže vypadat 20 let stejně"?? Já jsem teda v šoku... evidentně ten člověk věděl, co hraje. Edit: Dokoukala jsem to včera a pořád na to myslím. Na psychologii postav, poslouchám soundtrack, na to, jak bylo téma pojato a jak byl příběh rozvíjen. Až na ten PŘÍŠERNÝ konec to bylo prostě super.

plakát

Biohackeři (2020) (seriál) 

Koukám na to chvíli, případně své domněnky upravím, ale zatím to vypadá tak, že autoři dostali rozpočet tak akorát na klišé a fluorescentní barvu. EDIT: Ok, tak zvyšuju hodnocení o jednu hvězdu, furt tam byly momenty, kdy jsem přeskakovala a kdy byl děj vážně přitažený za vlasy. No, nicméně zápletky dobrý. Část předvídatelná, ale připadá mi, jako by autor scénáře psal fan fiction, kde chce drama, ale zároveň chce, aby se postavy milovaly. Tak uvidíme, co přinese další série.

plakát

Příběh hrůzostrašné Eliz (2021) (studentský film) 

Já si troufám říct, že jsem si ještě žádný studentský film takhle neužila. Kompletně geniální, od hudby, přes postavy, kameru, až po scénář. Úžasný!

plakát

Tajemství: Odvaha snít (2020) 

Katie Holmes je nerudná zamindrákovaná broke vdova zasnoubená s chlapem, který si ji v podstatě vydržuje, ale nemá ho ráda. Po řadě nešťastných příhod ji navštíví bývalý kamarád jejího manžela, který pro ni má zen a přesně tolik peněz, aby splatila dluhy. Jo a opravil jí barák.  Prostě si to předlohu maže po rozkroku a ezoteriky to tahá za vlasy, jestli mi rozumíte.

plakát

Sexify (2021) (seriál) 

Já jsem naprosto nadšená. Tak moc, že nevím, čím začít. V první řadě je tu věc, která mě zpočátku rozpakovala: volba charakterů. Jsou mírně zploštělé (za což dávám hvězdu dolů), až groteskní, nicméně každá z nich zastupuje určitou bublinu a její přístup k tradicím a intimitě. Šprtka, která neví, jestli se třese pravou nebo levou rukou; katolička, která žije rodiči vštípený vzorec "jak z reklamy na margarín" (a to nejen jejími rodiči, ale i rodiči jejího partnera, kteří jsou naprosto totožní, a to včetně toho, že mají stejné účesy, oblečení a stejné auto, které je, proboha, Fiat Multipla, což je naprosto jedinečný detail, který žeru) a uvědomuje si, že její hranice jsou nastaveny příliš benevolentně na to, aby v nich byla šťastná. A nakonec Monika vychovávaná tantrickou koučkou a striktním podnikatelem, který si myslí, že je jeho dcera fracek, ale nakonec - spoiler - spolu dojdou k závěru, že jen neměla prostor pro vlastní potenciál. A tyhle tři holky se snaží přijít na vzorec problematiky, která je až pobuřujícím způsoobem bagatelizovaná a pomíjená: ženské uspokojení a jeho vliv. Léta jsme snášely filmy, které nám říkaly, co máme chtít a co se líbí mužům. Patriarchální kultura se moc nezabývá tím, co se líbí ve vztahu a posteli ženě. Ve spoustě partnerských loží to nakonec vypadá tak, že se "ženě líbí všechno", protože kdyby se jí nelíbilo to, co se říká v American Pie nebo co tvrdí Hausmann ve své geniální poradně, tak by bylo zraněno křehké mužské ego, a to je přece v sexu nejdůležitější, že jo. Že je to feministický kus? Jasně že jo. Ale nepleťte si feminismus s androfobií. Ta se totiž zde nekoná, ačkoli by to antifeministi rádi viděli. Vidíme zde naprosto jasnou směsici antifeministických hulvátů, otevřených feministů, pro které není rovnost vůbec téma k diskuzi a roztomilých ťunťů, kteří nejsou debilové, jen to tak nějak moc neuměj. A v pozadí několikrát vidíme vlající duhovou vlajku, aby bylo sdělení jasné i těm jednodušším. Soundtrack složený z remixů taneční ("porno") hudby, vzdechů a hlášek měl svůj specifický styl gradace, který se nedá slovy ani popsat. Za mě naprosto brilantní zážitek plný hlášek, které stojí za to citovat, důležitého tématu probíraného z více stran a nechybí ani typicky polský gobelín lidských osudů a situací, při kterých vám srdce buší jako o závod. Jak já říkám: "Tohle je polský, takže to bude dobrý." No a splnilo se to i zde. Zdánlivě jednoduché téma rozvětvené do překvapivých rovin. Za mě věc, která má kultovní potenciál.

plakát

Spřízněné duše (2021) (seriál) 

Absolutně odbytá psychologie postav, což vzhledem k tématu fakt chybí. Chybí také napětí. Líbí se mi promotanost vztahů a tak nějak "přízemní" pojetí tématu, které působí vědeckofantasticky. A to zakončení, to jako vážně? Na druhou sérii mi to nepřipadá dobrý a na samostatný jednosériový seriál je to dost marný.

plakát

Smrt do roku 2020 (2020) (TV film) 

Na zadek mě to neposadilo, ale oceňuji vtipné repliky a hlavně průřez mentalitou dnešní doby. Souhlasím s tvrzením, že šlo o film pro americké publikum a mohlo tam být víc hořících koal namísto Trumpa, který chce střílet lidem dezinfekci místo vagíny.