Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Horor
  • Drama
  • Akční
  • Komedie
  • Krimi

Recenze (5 346)

plakát

Od šepotu po křik (1987) 

Film začíná popravou. Velmi dobrá antologie hororových povídek, které jsou kupodivu vcelku vyvážené. Průvodcem je žánrový nestor, co neopomene v závěru připomenout dva klasiky - E. A. Poa a H. P. Lovecrafta. První příběh o slizkém psychopatovi má fantaskní zakončení a je takovým rozehřátím. Druhý příběh má báječné lokace - voda, mrtvý les, bažiny a tajemného zachránce, jemuž se ale zachráněná oběť hodlá odvděčit zcela jinak. Třetí povídka se mi líbila nejvíce zejména závěrem, kdy požírač skla doplatí na to, že se zapletl s čarodějkou - přesto tahle jediná nemá klasický model viny a trestu, protože trest bych dal někomu jinému. Zajímavostí je muž s okem na hrudi. Čtvrtá je o dětech, co zanevřely na dospělé, páč rozpoutali válku. Možná tak trochu inspirace Kingem, ale s moc hezkým závěrem.

plakát

Bloody New Year (1987) 

Úvodní potyčka a honička v lunaparku mají drajv, to ale není nic proti tomu, co šestici mladých čeká na ostrově, u kterého ztroskotají. Zařízený hotel, na nějž narazí, je zdánlivě opuštěný, ale přeci jen se zdá, jako by někdo číhal ve stínech. Postavy, které se přirozeně chovají hovadsky, nejhorší je asi permanentně hysterická Janet, si idylky dlouho neužívají. Temné síly jim ukážou, kdo je tady pánem a navrch k tomu se přidá i síla živá. Postupně se z toho stává jakýsi surrealistický koktejl, kdy se realita mísí s fantazií bez pravidel a bez hranic. A samozřejmě se přidá smrt. Gore sice není výživné, ale vraždy ujdou. Jedna z nejnapínavějších scén je s výtahem. A při ní si také člověk tak trochu vzpomene na Freddyho. Jinak člověka napadne řada filmů - Osvícení, Karneval duší (byť pointa je v něm jiná) nebo pozdější Loď duchů. Konec byl od jisté chvíle očekávaný a vítaný. Místy velmi dobrá hudba a scény jako s poltergeistem - výborná kuchyně. Mně to tentokrát sedlo.

plakát

Final Cut - Dámy a pánové (2012) 

Vulkán obrazů, smršť střípků, nekonečné puzzle. Nejsou vynechány žádné klíčové motivy, a tak když muž zfackuje ženu, netrvá dlouho, a žena mu vše vrátí i s úrokem. Když dojde na válku a té hrůzy je moc, nevynoří se sice Švejk, ale Monty Python vše odlehčí také výborně. A sex? Je natolik obnažený, až úplně tam, leč než stačí pohoršit, je pryč. Telefony, sprchy, postele, útěky, svatby, těhotenství, pohřby ne, avšak umírání ano. A česká stopa nechybí - Ostře sledované vlaky, Lásky jedné plavovlásky, Postřižiny...Musela to být mravenčí práce s obrázky, kterou doplňuje skvělý soundtrack. Skutečný milovník filmů nemůže zůstat netečný...

plakát

Krvavé Vánoce (1984) 

Standardní slasher, který má vše, co by měl žánrový divák chtít - spoustu vražd, maskovaného vraha a nějakou tu nahotu. Napětí je minimum, páč tady jde vyloženě jen o mordy, tudíž jak se v noci někde objeví Santa, vrah útočí bleskurychle - oštěp skrze hlavu, grilování obličeje, močení krve či sekáček v hlavě, až očičko klouže ven. A občas i vtipný odkaz, jakým je třeba bondovská bota s vystřelovacím nožem. Akorát nedojde na střeva ven, což jsem v případě břitvy klouzající po holém hrudníku a břiše očekával, proto dávám jen 3*. Konec se dal čekat už v momentě, kdy přišel kurýr. Milosrdná stopáž je plusem. Na jedno podívání (no dobře, kdysi jsem to viděl, ale už jsem si téměř nic nepamatoval) dobré.

plakát

L'amante del demonio (1972) 

Helga se dvěma přítelkyněmi přijedou na zámek a požádají správce, zda by mohli na zámku strávit noc. Helga usne a ve snu se ocitne v hluboké minulosti. Tam prožije příběh nešťastné , nebo šťastné lásky, jak se to vezme. Je to jak natažená povídka z Dekameronu bez jakékoliv invence. Ucházející hudba se ale místy míjí s příběhem, průměrný vizuál a trocha strašidelnosti má v sobě asi jen večeře při bouřce. Orgie moc prostoru nedostaly, i tak ale na vyvinuté prsatky dojde, jenom tu upířinu jsem nějak nepochopil. Ďábel ok, koneckonců jde ve skutečnosti o nejkrásnějšího z andělů. Šermířské souboje jsou jakousi parodií, čarodějnice připomene úvodní žebračku z Kladiva na čarodějnice. Největší devizou celého snímku je uhrančivá Rosalba Neri, což je fakt málo. Škoda, přitom stačilo jen více tajemna, mlhu, nějaký hřbitov a mordy v přímém přenosu (třeba ten sekyrou).

plakát

The Face of Fu Manchu (1965) 

Fu Manchu se zmocní profesora Mullera, který je jen kousek od děsivého objevu - ze semen černého máku vytvořit pomocí destilace smrtící látku, která by se stala v rukou šílence, zde Fu Manchu, zkázou lidstva. Důležitou roli tu má profesorova půvabná dcera Maria (Karin Dorová), stejně jako padoušská dcera Fu Manchu, Lin Tang. Vcelku svižný díl a v rámci série jeden z nejlepších, kde si smrt vybere pořádnou daň. Mně tedy štvalo, že po většinu času jsou žluté opice na koni, ale chápu, že pokud má dobro triumfovat, musí být zlo dostatečně velké. Samozřejmě souboje jsou taková fackovaná, ale to už k těmto filmům patří. Hodnocení z minulosti ponechávám, byť ty 4* dost zeslábly.

plakát

La mansión de la niebla (1972) 

Pět lidí se ztratí v mlze, když se jim ztratí cesta, po níž jedou, a postupně skončí u starého hřbitova. Vedle stojí dům, ve kterém se svítí, a tak se tam setkají při hledání útočiště. V domě pobývá dívka, co bydlí sice ve vzdálenějším městě, ale tento dům jí patří. Odkázala jí ho teta, co byla údajně čarodějnice. A svým hostům sdělí, že ve vedlejší vesnici kdysi zemřelo záhadnou smrtí 12 lidí, údajně je měli na svědomí vampýři, zbytek se raději odstěhoval. Zdá se však, že zdejší pohřbení nejsou zcela mrtví...Vizuálně - s krásnými přirozenými barvami -  a hudebně vydařený gotický horor, co se v závěru přehoupne trochu jinam, ale to mi vůbec nevadilo, páč to není ojedinělý případ v rámci žánru. Hřbitov, hustá mlha, katakomby, tajemná hrobka a děsivé postavy mezi hroby. Nechybí krev, pavučiny ani trocha nahoty. Samozřejmě dnes asi hlavně pro skalní fanoušky, mezi něž se skromně počítám.

plakát

A.A.A. Massaggiatrice bella presenza offresi... (1972) 

Cristina už nechce bydlet u rodičů, kteří mají sice peněz dost, ale jí už domácí klec nebaví, a tak se rozhodne osamostatnit se. Bydlí tedy s kamarádkou Paolou a najde si práci masérky. No, ve skutečnosti šlapky, ale jen pro bohatou klientelu. Otec se s tím nehodlá smířit, ale Cristina má svoji hlavu. A ačkoliv má přítele, vydělávání tělem se jí zalíbí, a proto s tím nehodlá přestat. Navíc se seznámí s Oskarem, co jí dělá manažéra (= pasáka). Jenže její klienty začne někdo podřezávat jak slepice, a tak se o ni zajímá policie. Na to, že Fidani je vydáván za naprosto neschopného režiséra, je tohle vcelku průměrné a stravitelné giallo, jehož největší devizou je nahá Paola Senatore, co v některých scénách vypadá jako Zdena Studénková. Smrtící zbraní je břitva a vrah má...žluté gumové rukavice na nádobí...

plakát

The Vengeance of Fu Manchu (1967) 

Především dobrodružný díl ze série o proradném Fu Manchu se tentokrát odehrává hlavně v Číně. Vedle šikmookého Lee je zde ještě jeden zloduch - úlisný Rudy, kterého ztělesnil Horst Frank, představitel řady filmových padouchů. Ač se ve filmu vystřídá řada různých lokací - Londýn, Paříš, Šanghaj, moře, přístav, hory, palác Fu Manchu - tak se film poměrně dost táhne. Tam, kde byly bondovky svižné a wallaceovky strašidelné, tam příběh lapá po dechu a malinký děs snad nažene jen rozpálené železo na dívčí kůži. Na druhou stranu mě potěšili známí herci, pěkná příroda (a mohlo jí být více) i starý Londýn. Takže slabé 3* dám.

plakát

Dementia 13 (1963) 

Kombinace gotického hororu a slasheru má milosrdnou stopáž, napínavý příběh a obstojné herecké výkony. Prostředí zámku je samo o sobě tajemné, o rybníku ukrývajícím tajemství nemluvě. Vrah je vyzbrojen sekerou, vděčným to vraždícím nástrojem. Šokující gore samozřejmě nepřijde, ale letící useknutá hlava nechybí. A pak jsou zde dvě blondýnky, kdy Mary Mitchelová je tou půvabnější. Coppola samozřejmě využil oblíbená klišé - záběry jen na nohy, hra stínů, smysl pro detail a postava vraha zahalená temnotou. I když ke konci už asi leckdo tušil, kdo je vrah, jeho odhalení bylo epické. I po letech jsem spokojen, a proto hodnocení z dřívějška ponechávám.