darkrobyk

Drama mladé ženy zabalené do duchařského hábitu sice není z hlediska tématiky nic nového, ale je dobře udělané. Internátní škola dýchá gotickou atmosférou a honba za duchem je ve znamení vědy...a podvodů. Ale přec! Pointa mne potěšila a nebudu tvrdit, že jsem ji tentokrát odhalil předem. Odkrývání minulosti Florence (hezké a sympatické R. Hallové) je napínavé a skrývá hodně bolesti. Velmi pěkný vizuál a standardní hudba, navozující atmosféru. Asi nejnapínavější scéna bylo první setkání s domečkem. A potěšila mě I. Stauntonová, jejíž úsměv dokáže být milý i jedovatý, takže netušíte, jaká že její postava ve skutečnosti bude.

Ani po dlouhé době mne film nepřesvědčil, abych mu zlepšil hodnocení. Pokud film z roku 1948 je hororovou noční můrou o touze vládnout, pak tenhle počin je jen zoufalou protiválečnou agitkou. Dnes z toho možná ideologie nečouhá tak prvoplánově, v době vzniku ale bylo zcela jasné, kdo jsou ti zlí. A špatně je tu úplně všechno. Brzobohatý přehrává jak o život, Vašáryová pojala svoji postavu tak křečovitě, až z ní udělala karikaturu, a Hrušínský, pokud by neměl příjemný hlas, svou roli jen odříkal. Úvod je pomalejší než filmy ze 60. let, pak se sice děj trochu rozjede, ale ty neustálé řeči o míru a válce jsou jedno velké klišé. Zarazí prachobyčejná vizuální podoba, když Ondříček i Illík byli mistry řemesla. Hudba je naprosto otřesná! Snaha dát jí sci-fi kabát se míjí účinkem a diváka jen rve za uši. Rozhodně už se na něj nikdy nepodívám a doporučit ho můžu jen největším filmovým masochistům.

Zajímavý dokument o životě na zdánlivě pustém ostrůvku. Moc tady toho není, především sem zalétává hnízdit řada ptáků - kormorání, rackové, buřňáci. Ve zvláštní symbióze zde ale žijí černé ještěrky a rostlina - árón, které se přezdívá prasečí ucho. Její květ, jenž vznikl přeměnou jednoho listu, se mu skutečně podobá. Navíc vydává ostrou vůni zkaženého masa, co láká mouchy - opylovače. Árón je ovšem rostlina plná tajemství, z nichž některá odhaluje tento dokument. A leccos se divák dozví i o zvídavých ještěrkách...

Kde byla vesmírná loď Horizont události po celých sedm let? Nejspíš v Pekle, jak zjistí posádka záchranné lodi, která se za ní vydala k Neptunu. Doktor Weir (skvělý S. Neill) sestrojil vesmírnou loď s nadsvětelnou rychlostí! Tedy, ona není tak rychlá, ale k přemisťování v prostoru a času využívá speciální bránu, takže zkrátka do nekonečné vzdálenosti skočí. Nu, není to nic neznámého, jelikož kdysi dávno v jedné předaleké galaxii takhle létali běžně.....ovšem na Zemi je to novinka. Dnes trochu pobaví údaje, kdy v roce 2015 byla první stanice na Měsíci, v roce 2035 byl kolonizován Mars atd. Ostatně v polovině minulého století si mnozí mysleli, že v roce 2000 budou na Zemi už jen roboti... Vizuálně působivý snímek odehrávající se většinu času na lodi, která získala kdesi v hlubinách kosmu vědomí. Obrazy zkázy a smrti, které se v podobě halucinací objevují směrem k závěru stále častěji, jsou znepokojivé a mrazivé. Hodnocení ponechávám, protože pro mne tenhle snímek příliš nezestaral.

I po letech stále napínavé dobrodružství a honbě za pokladem. Film skýtá několik památných scén - první hned v úvodu při potápění, kdy Gail pátrá kolem vraku, honička s náklaďákem, voodoo rituál, souboj dvou obrů, ale hlavně muréna! Tedy ve skutečnosti na člověka zaútočí výjimečně, naopak dá se i krmit z ruky. Možná větší obavy by měla způsobovat barakuda v úvodu, byť ta na větší kořist útočí v hejnu. Ale její zuby jsou jako nože. Ozdobou snímku je krásná Bissetová, miss mokré tričko. Pro současného diváka je snímek místy možná pomalejší, kdo má ale rád podmořské záběry, tak si ho naopak užije naplno. Film je velmi zdařilý i po trikové stránce a má atmosférickou hudbu, co nepřipomene ani tak Čelisti, jako spíše Vetřelce - scéna, kdy potápěči proplouvají okolo zbytků potopeného chrámu. Ač film nedosahuje kvalit Čelistí, tak hodnocení ponechám. Viděno 4x, v kině nejlepší.

Po letech jsem se vrátil k ponorkovému survivalu a mé pocity při sledování se příliš nezměnily. Řemeslně solidní, hudba výborná. Americká ponorka se vrací domů, jenže něco je špatně. Po vzetí tří trosečníků na palubu je napadena minami a háky, některá zařízení vypovídají službu a námořníci začínají trpět halucinacemi. Ponorka, respektive její posádka, má temné tajemství, které začíná vyplouvat...na povrch? Každopádně jde do tuhého a námořníci začínají umírat. Zdejší obsah je blábol a pěkně zamotal hlavní pointu. Ne, ta první věta neplatí! Filmu by prospělo zkrácení klidně o půl hodiny a byl by to svižný klaustrofobický boj o život.

Velkolepý návrat do Západozemí nabízí přesně to, co předchozí série Hra o trůny. Temná doba s rytíři, draky!, intrikami a bojem o moc. Ten sice teprve začíná, ale je naprosto jasné, jak bude pokračovat. A to nejen proto, že řada věcí je známá z literární série...což mně ale vůbec nevadí, páč ani té se filmaři příliš věrně nedrželi. Jedna z nejpůsobivějších scén je turnaj s prostřihy na porod královny. Vlastně jsem spokojen, hlavně s draky, a plný počet nedám jen proto, že jsem čekal větší odvaz, na nějž je ale doufám našlápnuto. Snad jen princezna moc krásy nepobrala, ale tak to chodí i v životě. Matt Smith byl dobrá volba, z jeho pohledu běhá mráz po zádech...

Zrcadla jsou prevít už tím, že všechno obrátí, natožpak co se nachází za nimi... Sestry Olivia a Claire ztratí maminku, otec je bůhvíkde, a tak je spolupracovnice jejich matky odveze tetě Beth. Ta bydlí v rozsáhlém ponurém domě, sestry nevítá a navíc je čarodějnice. Tak trochu čarodějnice, ale to není největší nebezpečí. Skutečné zlo číhá ve sklepě domu. A pak už jen stačí, aby Olivia osvobodila část zakrytého zrcadla v koupelně a věci dostanou rychlý spád. Duchařiny nijak nemusím, anžto zřídka bývají strašidelné. Tahle je vcelku obstojná, byť nic nového do žánru nepřináší. Ocenil jsem, že digitální bubáci byli vcelku vynecháni (těch pár kratičkých záběrů nepočítám) a že došlo na mrtvé. Nejlepší je temný vizuál a stísněná atmosféra domu. Paprsky deroucí se s obtížemi dovnitř jsou krásné. Solidní hudba a v závěru dojde na napětí. Na jedno podívání, proč ne.

Tři adoptivní sestry - děvčátka -  přijdou o své adoptivní rodiče. Emmu a Scarlett přemění zabijáci v upírky, Kate podle všeho zemřela. Uplyne několik let a obě upírky se nechtěně dají dohromady, když zjistí, že jejich sestra žije. Ta mezitím vyvinula vakcínu proti vampýrismu, a proto po ní jdou upíři, jimž vládne Thorn. Jakási obdoba Charlieho andílků, akorát poněkud krvavější. Tedy krev tu cáká, jak se na upírský film patří. Je to rychlé, oddechové a s příjemným vizuálem. Odpad si to rozhodně nezaslouží, protože tohle není vážný horor, nýbrž popcornová zábava. Jedna z nejvtipnějších scén je ta, kdy Emma si užívá divoký sex, zatímco v prostřizích bojuje Scarlett o život.

Roslyn nastoupí novou práci - v nemocnici, která je uzavřena, dostane za úkol třídit složky bývalých pacientů (žádných zavražděných). Tolik ke zdejšímu matoucímu obsahu. Vybere si noční směnu, aby se mohla vídat s manželem, který je taxikář a pracuje rovněž v noci. V okolí řádí vrah žen, jemuž přezdívají Noční jestřáb. V podezření je několik osob - Roslyn manžel, doktor Clement, pracující na 5. oddělení, a nakonec i Roslyn. Mohl by to být ale někdo úplně jiný a tvůrci záměrně vedou diváka, aby si nemohl jen tak vybrat. Víc jak polovina filmu se však táhne, poslední čtvrtina je naopak smršť obrazů a flashbacků. Roslyn je magorka a Fosterová ji ztvárnila vskutku věrohodně. Kladem je také neutěšené prostředí prázdné nemocnice + atmosférická hudba. Velmi nevyvážený snímek, kterému by pomohly větší přímočarost a kratší stopáž.