Gumby

dvě hvězdičky jednoznačně dolu - za divnou moravštinu Hrušinskýho a za typicky devadesátkovsky šablonovitej pohled na komouše.

V rámci žánru je to jistě za 10/10. Je tu všecko, co dělá horor hororem. Krví se šetří a vlasy se opakovaně ježej hrůzou jen z vrzání dveří. A něčeho v koutě... tlesk.. Člověk má až pocit, že vidí horor poprvé v životě. Ale přeci jen nemůžu s čistym svědomim vpálit všech 5* něčemu, co zároveň obsahuje veškerý myslitelný klišé a demence, který, jak jsem doufal, už i tenhle žánr mohly dávno opustit.

"Ja nejsem žádnej televizní kašpárek, abych se blbě usmíval na každýho šulína kterej mě pozná, když to nejsem já!!!" Emil Havlát FTW. Americká noc po čes - teda po brněnsku. A takový Brno v Praze neni, co

Bál jsem se tohohle pokračování od první chvíle, co jsem se dozvěděl, že se natáčí, ale že to bude taková rána palicí jsem nečekal. Bez jakýhokoli broušení hran, všechno na plnou hubu, pořád stejně pravdivý (ok, večeře/symposion trochu umělejší, ale za to krásná, elegantní). Děkuju všem třem za odvahu (konečně si někdo dovolil ukázat, co se děje po tom zašumlávacim "áá.. pak žili šťastně až do smrti"). Budu ji k opakovanýmu shlídnutí potřebovat taky.

Rád bych dal 5*, takhle precizní, promyšlený film se nevidí často, ale... Bohužel subjektivně není tak krátký jak slibuje název a hlavně teda motivace vraha mi, narozdíl od Raskolnikova, nepřipadala dostatečně zřetelná. Na druhou stranu, i zdůvodnění druhé vraždy ve filmu chybí, takže vlastně... Ale podruhý si to pustit nechci, pač to bylo hnusný, takže 4, sory Krzysztofe

Válečný filmy nemusím. I ty údajně nejlepší mě víceméně nudily a připadaly mi na jedno brdo. Jo, válka je vůl. Víme. Tohle je ovšem výjimka. Asi i proto, že válku ani nijak explicitně neodsuzuje (Dieter se ostatně na konci chce asap do války vrátit - zážitek ho vůbec neovlivní) a dost ji upozaďuje ve prospěch žánru útěkovýho. A Herzog prostě umí natáčet džungli jak nikdo jinej. Poprvé mi tenhle Vietnam (Laos) připadal ve filmu uvěřitelnej. Jinak se připojuju k tomu, co tu píše Trellíno a předstírám, že poslední scéna ve filmu není.

po prvních dvou dílech jsem to tu hodnotil mírně pozitivně, ale nyní, po desátém dílu, už nelze. I když odhlídnu od toho, že to s knížkou má společnej jen nápad a jména postav (plus tam je jedna zásadní uplně navíc), a budu to posuzovat zcela nezávisle na ní, tak ne. Vývoj příběhu uplně náhodný, bez vnitřní logiky. Většinou mi připadá, jako kdyby si scénář psali sami herci na place, v rámci volný improvizace (takže úrovň demence dialogů u dětských scén je ještě o něco vyší, než u dospělých postav). Každý díl má novou minipodzápletku, která nijak neovlivňuje dlouhý příběh a v rámci dílu se vždycky náhodně vyřeší, buď výbuchem, nebo něčím zastřelením. Po čase si tvůrci všimnou, že dosvadní postavy nemaj vlastně žádnej drajv (ani Big Jim - takže ofiko popisek je zatim dost mimo), jen tak se plácaj a reagujou na podněty, tak tam do vily pošlou novou nabitou ženskou, aby tim trochu zamíchala a - nic. Ona se chce jen bavit, tak si otevře diskotéku nebo co...

Při sledování tohoto filmu jsem si místy vzpomněl na Sladký život. A to je co říct."

Asi první film, kterej nedokážu posuzovat objektivně, an sich, bez ohledu na způsob jeho vzniku. V dětství člověk věří, že vše co se děje na plátně je skutečný, jen dokumentárně zaznamenaný. Velmi brzy se smíří s tím, že naopak skutečný je máloco a většina scén je de facto iluze, postavy nejsou takoví borci, ale jen herci a i godzilla je jen důmyslně nasnímanej chlápek v kostýmu. A pak, po několika tisícech filmů se nejednou objeví Fitzcarraldo, kterej na ostatní filmy kašle a dělá si je po svym, hrubě, ale poctivě: Conquistador of the Useless - http://en.wikipedia.org/wiki/File:Fizzcarraldo.jpg

5* v rámci žánru. Není chyba. Zvlášť scénář - výjimečně plynulej, přirozeně se vyvíjející a dostatečně vtipnej a originální. Herci skvělí všichni. Od Tenenbaumovejch asi nejlepší rodinná komedie.