dzira

Veštica (Čarodějnice) je jugoslávské televizní drama z roku 1986. Jedná se o adaptaci stejnojmenné povídky Antona Pavloviče Čechova. Děj filmu se odehrává jedné bouřlivé noci v domku kostelníka Savelije, který hlídá poutní kostel stojící kdesi v divočině. Postarší nevzhledný Savelije v něm žije s mladou krásnou ženou Raisou. Venku zuří sněhová bouře, v domku ale hoří kamna a je tam teplo. Mezi hlavními protagonisty panuje citelné napětí. Žárlivý Savelije viní Raisu z čarodějnictví. Je přesvědčený o tom, že jsou to její čáry, které způsobí bouři, kdykoliv k nim zabloudí nějaký pocestný. Stejně tak je tomu i této noci. Jak čas ubíhá, je stále nervóznější a neustále poslouchá, jestli neuslyší zvonce koňského spřežení. Když se ve dveřích objeví mladý pošťák, který ve vánici ztratil cestu a chce se u nich ohřát, je si Savelije jistý, že má za ženu čarodějnici…

Slavná rocková skupina Zenit se dostává po smrti svého leadera do tvůrčí krize. Zpět na vrchol ji může dostat pouze nový hit. Na jeho nahrání má kapela velmi málo času. Blíží se totiž velký charitativní koncert, u kterého je očekávaná obrovská sledovanost. Vystoupit na něm mají pouze ty nejpopulárnější kapely. Rozhádané členy Zenitu má stmelit nový producent.

Ada je mladá profesorka latiny a francouzštiny. Společně s manželem Zdravkem – ambiciózním lékařem místní kliniky, vychovávají syna. Na první pohled se zdá, že jejich manželství bezvadně funguje, ve skutečnosti je však zatíženo několika dlouhodobě neřešenými problémy. Ada ve svém oboru nemůže najít uplatnění a je se synem doma. Zdravko má sice dobrou práci v nemocnici, jeho cíle jsou ale mnohem vyšší. Touží se dostat na stáž do USA a tomuto plánu podřizuje vše. Neštítí se podvádět manželku se svou nadřízenou, když mu to pomůže splnit si svůj sen. Neřeší ani to, že doma zanechá nezaměstnanou manželku se synem, a odjíždí. I když se Ada dozví o manželově nevěře, odmítá připustit, že se jejich vztah rozpadá a upíná se k Zdravkovu návratu. Když ji Zdravko oznámí, že v Americe získal místo, její svět se zhroutí. Z deprese, do které propadá, se jí snaží pomoct bezstarostná svobodná kamarádka. Bujará nevázaná společnost, do které ji přivede, je jí ale zcela cizí.

Příběh válečného sirotka – malého chlapce umístěného do dětského domova – se odehrává těsně po válce. Chlapec odmítá odejít do péče náhradních rodičů, protože má utkvělou představu, že si pro něj do domova přijde jeho dospělý bratr. Jeho vyprávění nikdo nevěří. Jednoho dne se ale v domově objeví mladík hledající ztraceného bratra...

Archeolog se vrací ze Španělska, kde pracoval na vykopávkách, domů do Splitu. Nedlouho po návratu spáchá ve svém malém domku na autobusovém nádraží uprostřed betonové moderní části Splitu sebevraždu. Jeho přítel soudce najde audiokazetu s archeologovými mluvenými poznámkami. Při jejích poslechu se snaží pochopit důvody, které vedly jeho přítele k sebevraždě.

Čtyřicátník Saša Belopoljanski je nezaměstnaný architekt. Se svou ženou Ivankou a dětmi žije v domě své matky. Pro Sašu je nejdůležitější hodnotou vlastní svoboda. Jako by zůstal uvězněn v 68. roce, kdy se aktivně účastnil studentských nepokojů a odmítal vstoupit do světa dospělých. Nechce se nechat zaměstnat a vymlouvá se, že pro architekty není místo. Necítí žádnou zodpovědnost ani k manželce ani k rodině. Udržuje vztah se středoškolačkou Vanjou i dalšími dívkami. Vyrábí figurky, které se různě pohybují, když se tahá za provázky. Říká jim „mrdalice“ (mrdati = hýbat se) a považuje je za velké umění. Kromě něj ale jeho výtvory nikdo nebere vážně. Když jej Ivanka odmítne dále finančně podporovat, je nucen vzít místo aranžéra v galerii, které mu protekčně zařídila Ivančina matka. Zlom v jeho životě nastane, když jej jedna z jeho náhodných známých seznámí se svým manželem, městským architektem Vidmarem. Ten mu nabídne dobře placené místo vedoucího projektu obytného domu pro stranické funkcionáře. Naivní Saša příliš pozdě pochopí, že se z něj stala loutka podobná jeho „mrdalicím“, a že je to Vidmar, kdo tahá za provázky tak, aby na něj přehodil odpovědnost za četné podvody, ke kterým při stavbě došlo.

Boki a Pajko jsou strážníci na malém městě někde na jadranském pobřeží. Přestože se jedná o ospalou díru, kde se nic neděje a většinu práce odvede malý svědomitý Pajko, Boki všem vypráví, jak je jeho práce nebezpečná a jak neustále plní různé speciální tajné úkoly. Úspěch s nimi slaví hlavně u žen. Na jednom záletu, kde se v drahém hotelu snaží oslnit krásnou německou turistku, jej zatknou kolegové z blízkého většího města. Na stanici zjistí, že se podobá rakouskému zločinci, se kterým si jej spletli. Místního policejního inspektora napadne, že Bokiho použije jako návnadu, aby polapil celý nebezpečný mezinárodní gang. Boki je nadšený, že má konečně speciální úkol a vrací se do hotelu, kde se má setkat se zbytkem gangu. Jak se má takový tajný agent chovat zná pouze z komiksů, takže svou nešikovností způsobuje jednu pohromu za druhou. A to ještě netuší, že mu inspektor zamlčel jeden detail – všichni členové gangu jsou homosexuálové… Naštěstí je na blízku Pajko, aby ho vytáhl z maléru…

Vystudovaný právník Drago (Miki Manojlović) neměl z čeho zaplatit nájem. Odhodlal se k zoufalému činu – přepadl s dětskou pistolí obchod. Za to si odseděl tři roky. Snímek Štěstí pro tři začíná jeho propuštěním z vězení, po kterém se chce bezprostředně vrátit do rodného Osijeku. Nejbližší vlak mu ale jede až za několik hodin. Drago tak má čas vyhledat svou bývalou partnerku Ninu (Dubravka Ostojić), která pracuje v uměleckém ateliéru v centru města. Setkání s ní nedopadne podle jeho představ. Nina udržuje vztah s postarším zámožným stranickým funkcionářem Ivanem, který ji zajistil práci v ateliéru.
Po neúspěšné návštěvě Niny se Drago vrací k nádraží. Zde narazí na dvě mladé dívky, které právě odněkud přijely autobusem. Jedna se snaží odvést druhou domů, ta je ale natolik opilá, že nemůže chodit. Drago jim pomůže a kvůli tomu mu ujede vlak. Nemá peníze na hotel, a tak poprosí střízlivější z dívek Zdenku (Mira Furlan), jestli by u nich v bytě nemohl přenocovat. Ráno odchází na nádraží, ale nakonec se rozhodne neodjet a znova jde za Ninou. Po dalším neúspěšném setkání se večer vrací ke Zdence. Zdenka je mladá nesmělá dívka a Drago ji učaruje. Její zkušenější spolubydlící Jagoda (Ksenija Pajić) jí vyčítá, že u sebe ubytovala neznámého člověka. Zdenka si od ní nechce nechat poradit. Podobně hluchá je i k nešikovným, ale upřímným vyznáním lásky od hlídače Joza (Bogdan Diklić) z továrny na výrobu bot, ve které s Jagodou pracují.
Rajko Grlić ve filmu Štěstí pro tři rozvíjí vztahové drama, jenž ve druhém plánu rozkrývá problémy jugoslávské společnosti konce osmdesátých let. Vykresluje tíživou situaci lidí žijících ve státě, který se začíná pomalu rozpadat. Jugoslávský samosprávný socialismus mele z posledního a všem aktérům tohoto melodramatu, ať vystudovali práva, pracují u pásu v továrně nebo jsou vrcholnými stranickými funkcionáři, může přinést štěstí pouze opravdová láska.

Mladá dívka Vesna zjistí, že je se svým přítelem Banem těhotná. Přesto odjíždí na dlouhodobý studijní pobyt do Paříže, protože to je příležitost, která se neodmítá. Za krátkou dobu se chce ale vrátit domů. Její těhotenství patrně může za to, že se jí po příteli nepřekonatelně stýská. Po telefonu se o tom zmíní matce, ta ji ale nechápe a všemi prostředky ji nutí v Paříži zůstat. Aniž by si uvědomila, jak své dceři strašně ubližuje, vymyslí si, že má  Bane novou holku. Pro Vesnu je to šok a Baneho už nikdy nechce vidět. Zatají mu své těhotenství a když se jí dítě narodí, poskytne jej k adopci německému páru. Bane se po celou dobu snaží Vesnu najít a promluvit si s ní. Když zjistí, že mu porodila syna a prodala ho Němcům, sedá na svou motorku a německému páru dítě ukradne.

Bogdan (Ljubiša Samardžič) žije v Bělehradě sám se svou malou dcerou. Neustále střídá různá zaměstnání, ale v žádném se mu nedaří udržet. Také ve vztazích měl smůlu. Z americké matky jeho dcery se vyklubala narkomanka, která je brzy po porodu opustila. Nyní se po dlouhé době ukázala v Bělehradě. Co bylo účelem její návštěvy, zjistí Bogdan příliš pozdě. Když mu jeho otec v parku hlídá dceru, matka ji unese a odveze do New Yorku. Bogdan chce svou dceru za každou cenu získat zpět. Naštěstí má přítele, který mu zaplatí cestu a dokonce se do Ameriky vydá s ním. V New Yorku jim s hledáním pomáhá další přítel, emigrant, který se tu živí jako taxikář. Najít dceru v mnohamilionovém městě se ale ukáže obtížnější, než pověstné hledání jehly v kupce sena…

Ředitel podniku má problém. Díky svým zbrklým investicím nemá na platy dělníkům. Výplatní termín oddaluje nejrůznějšími sliby a výmluvami. To však nejde do nekonečna, proto musí přijít na způsob, jak sehnat prostředky. Vymyslí plán, že na zápas místního fotbalového klubu – mimochodem jedné z jeho nepodařených investic – pozve populární zpěvačku Lepu Brenu, aby se stala kmotrou klubu...

Spisovatel a profesor Mišel Babić přednáší na fakultě žurnalistky předmět masmédia. Jeho přednášky, na kterých prezentuje své svobodomyslné a neortodoxní postoje, se u studentů těší velkému zájmu, což naopak trápí vedení univerzity. Prorektor se rozhodne na nepohodlného profesora získat kompromitující materiály, aby nad ním získal moc a v případě potřeby jej s jejich pomocí mohl usměrnit. Pro tento delikátní úkol zneužije mladou studentku žurnalistiky Unu, které nařídí, aby s profesorem udělala interview do studentského časopisu a přitom z něj za pomoci svého šarmu získala materiály, které budou použitelné proti němu. Una disponuje kromě mládí a krásy také inteligencí a drzostí. Nebojí se prorektorovi odmítnout, jeho prsty jsou ale velmi dlouhé. Ví, kde přitlačit, aby nahnal strach a dosáhl svého. Una je tak nucena zhostit se úkolu, který jí dal. Sám profesor jej Uně nevědomky značně zjednoduší, když ji pozve do podkrovního bytu půjčeného od přítele. Zde se Una nechá svést a pilně nahrává, co profesor říká. Una je pro něj objektem sexuální touhy, ale i vnímavou a chytrou posluchačkou. A Una náhle neví, co si v nastalé situaci počít. Sama se do Mišela bezhlavě zamiluje a vyhledává jeho společnost. Stále nedokončený rozhovor je tak pro oba záminkou k dalším setkáním. Una i nadále nahrává, co profesor říká. Ne proto, aby nahrávky předala proděkanovi, ale proto, že je Mišelem a jeho myšlenkami fascinována. Oba vědí, že jejich vztah nemá budoucnost a snaží se z něj vycouvat. Zároveň jsou k sobě stále přitahováni.  Mišel se na Unu pokouší neúspěšně zapomenout v náručí jiné mladé dívky, a když to Una zjistí, vzpomene si na svůj úkol od prorektora...

Dunja je režisérkou a scénáristkou televizního seriálu „Štefica Cvek – v čelistech života", jehož hlavní hrdinkou je úřednice Štefica toužící po lásce. Vztahy s muži jí však přináší řadu po sobě jdoucích zklamání. Přestože se snaží najít životního partnera, pro muže, kteří vstupují do jejího života, je jen známostí na jednu noc. Jak Dunja natáčí další epizody seriálu, zdá se, že do své hrdinky Štefice promítá stále více sama sebe.

Jugoslávie byla napadena Německem, kterému během několika dnů podlehla. Zemí se šíří strach a panika. Spousta lidí opouští své domovy a utíká před postupující německou armádou. To je ideální čas pro partu podvodníků, kteří se vydávají za hudební kapelu Balkan Ekspres. Podnikají turné po zemi a snaží se ze vzniklého chaosu vytěžit co nejvíce pro sebe. Vykrádají opuštěné domy a plánují si svou skvělou budoucnost.
V tom, co učinit dále, nejsou členové kapely jednotní. Jejich cesty se rozcházejí, aby se později znovu setkali za těžko řešitelné situace. Do jejich zpěvačky se zamiluje německý velitel a oni jej chtějí využít k získání dokumentů, které jim umožní opustit zemi. Zároveň jsou kontaktováni partyzány. Musí jim přislíbit spolupráci na atentátu na místní německé velení. K tomu má dojít při slavnosti, na které jsou přinuceni vystupovat jako kapela. Aby těch problémů nebylo málo, ukrývají před Němci desetiletou židovskou holčičku.
Černá komedie Branka Baletiće plyne v odlehčeném a místy velmi humorném duchu. Nejednoznačnost hlavních postav, jejichž prvotní motivace sice není čestná, v průběhu filmu u nich ale víckrát zvítězí dobrá vůle, zavdává podnět k úvahám, jak by se v jejich situaci zachoval každý z nás. Scénář Gordana Mihiće přesně balancuje na hraně korektnosti a nelze říci, že by si dělal nemístnou legraci z vážných věcí. To ostatně dokazuje i mrazivým závěrem.

Film zavádí diváka do prostředí bělehradských taxikářů. Na začátku jsme svědky jejich spanilé jízdy Bělehradem, kterou uspořádali, aby uctili památku zavražděného kolegy. Hlavním hrdinou snímku je taxikář zvaný Šuger. Vystupuje jako drsňák, ale v jádru je to poctivý a přímý chlap. Když je k taxikářům sloužícím na stanici taxislužby na okraji města přidělena mladá dívka, která tak vstoupí do jejich ryze mužského světa, je to právě on, kdo se jí před kolegy zastane a přesvědčí je, aby ji brali jako svou kolegyni. Pak ale získá podezření, že jej podvádí manželka. Manželku sleduje a přistihne s cizím mužem, kterého na místě zmlátí. Tím nastartuje řetězec dalších událostí. Milenec je totiž členem drogového gangu a hodlá se pomstít. Netuší však, s kým má tu čest. Šuger je bývalý boxer a nemá v povaze se před někým sklonit.

Jugoslávie, 1978. Na rozdíl od Československa svázaného normalizací je zdejší společnost relativně svobodná. Otevřené hranice nebrání pronikání západních vlivů. Se západní hudbou, stylem oblékání a dalšími pro nás nedostupnými komoditami sem proniká ve větší míře také obchod s drogami. Mladík Maks (Aleksandar Berček) žije bohémský život. Jezdí v novém BMW, na diskotékách balí holky a vystupuje velmi sebevědomě. Jeho bohatství ale pochází hlavně z dealování drog. Poté, co se seznámí s Mirou (Vladislava Milosavljevic), kterou přebere svému bráchovi, začíná přemýšlet o tom, že by se měl usadit. Mira tuší, že se Maks živí nepoctivě, a má o něj strach. Když se jim narodí syn, slíbí Maks Miře, že udělá ještě poslední kšeft a začne žít spořádaným životem. V té chvíli jej ale udají feťáci, kterým prodával drogy, zatkne jej milice a je odsouzen na tři roky do vězení.
Zde potká zkušeného kriminálníka Džeka (Velimir 'Bata' Zivojinovic) a postupně se z nich stanou nerozluční přátelé. Během této doby vychází najevo, že je Maks synem významného stranického funkcionáře. Ten se k němu sice příliš nezná, přesto mu nakonec zařídí víkendovou dovolenou. K tomu dojde ve chvíli, kdy je na svobodu předčasně propuštěn také Džek. Ředitel věznice mu naznačí, že je to ze zdravotních důvodů. Jak vážná jeho nemoc je, mu ale neřekne. Maks si půjčí od svého známého mercedes a chce najít Miru se svým synem. Ti se během jeho pobytu ve vězení někam odstěhovali. S Džekem se vydají na cestu, která se změní v divokou víkendovou jízdu.
V hospodě, kde zpívá Džekova přítelkyně Zorica, vyprovokují rvačku. Zorica se mezitím, co byl Džek ve vězení, živila prostitucí, a tak není divu, že se potkají s jedním z jejich věrných klientů. Toho Džek nejprve nekompromisně vyhodí, pak mu ale paradoxně zachrání život, když jej odveze „vypůjčeným“ policejním autem do nemocnice. Tím ale jejich dobrodružství nekončí.  Za peníze ukradou z jedné svatby nevěstu. Setkají se s Maksovým bráchou, který je závislý na drogách, i s jejich otcem, jenž má výčitky svědomí, že místo rodiny upřednostnil politickou kariéru. Když se Maks po všech popsaných peripetiích konečně setká s Mirou, jeho víkend na svobodě končí. Ovšem úplně jinak, než si představoval.

Film Pach těla se odehrává v prostředí zaměstnanců Jugoslávských železnic, ze kterého pochází prakticky všechny postavy. Strojvůdce Bora je neustále na cestě mezi Lublaní a Bělehradem. Přestože je Srb, žije v Lublani se slovinskou manželkou (prodavačkou lístků) a dvěma syny. Mladší chodí na základní školu, starší už má po studiích, ale pracovat se mu nechce. Bora tráví doma stále méně času, a když se vrací do Lublaně, dává přednost popíjení s kolegy. Jeho manželství se rozpadá a poté, co se v Bělehradě seznámí s Milkou - bývalou ženou spolupracovníka Panča, začne usilovat o rozvod. S manželkou jej dá znovu dohromady až starost o jejich staršího syna, kterého podezírá z nezákonných aktivit. Mezitím se ukáže, že je Milka těhotná a Bora je náhle zoufale rozpolcený mezi Bělehradem a Lublaní. Cítí zodpovědnost ke své ženě a synům, ale i ke své těhotné přítelkyni. Neschopnost vyřešit tuto situaci jej dovede až k nečekanému zkratovému jednání...

Manželství mladého páru Dunji a Zvonka prošlo v nedávné minulosti krizí. Zvonko propadl hazardu a řešení svých problémů hledal v alkoholu. Dunja ztratila práci a finanční situace rodiny je zoufalá. Pak ale dostal Zvonko v zaměstnání nečekaně dekret k novému bytu na rozestaveném záhřebském sídlišti. Od té chvíle se jim zdá, že jsou z nejhoršího venku. Přestože přidělení bytu proběhlo za poněkud podezřelých okolností a zcela mimo pořadník, nezamýšlí se na tím a považují to za šanci na nový začátek. Do budoucnosti hledí s notnou dávkou optimismu, ale jen do chvíle, než se začnou dít divné věci. Záhy zjistí, že má do bytu přístup i někdo jiný, a ve schránce nachází pravidelně obálky s poměrně velkými obnosy peněz od neznámého dárce. Pátrají po tom, kdo jim peníze posílá, a dohadují se, co s penězi udělat. Obávají se chvíle, kdy se někdo o peníze přihlásí a bude po nich něco chtít. Je jim jasné, že vše souvisí s bytem, ke kterému tak nečekaně přišli. V noci je budí otáčení klíče v zámku a oni postupně propadají panice. Nově nabytá idyla se mění ve vzájemnou nedůvěru, nevraživost a obviňování a z vytouženého bytu se stává noční můra...

Sedlák Marko Mlinarić se rozhodne zmodernizovat zemědělskou výrobu na svém rodinném statku. Chce se soustředit na chov prasat a nechá postavit nové chlévy. Musí se však značně zadlužit a mimo jiné prodat koně. Pro tento krok nenajde pochopení u ostatních členů rodiny. Zejména jeho otec Petar je nešťastný a lituje, že na Marka převedl celý svůj majetek. Prodej koní, které pro něj mnoho znamenali, jej přivede až k pokusu o sebevraždu. Na druhou stranu se Marko dostane do rozepře i se svým synem Filipem, který po něm chce část majetku, aby se mohl postavit na vlastní nohy. Navíc si do domu přivede proti jeho vůli chudou hluchoněmou dceru sousedky. Celovečerní filmový debut Miroslava Mikuljana „Chci žít" popisuje naturalisticky a bez příkras tvrdý život soukromého zemědělce na jugoslávském venkově a vyobrazuje vývoj vztahů v rodině, ve které se snaží otec prosazovat tradiční patriarchální model a být její hlavou a jedinou autoritou.

Bosna a Hercegovina se v roce 1941 stává součástí Nezávislého státu Chorvatsko – fašistického kvazistátu, fakticky ovládaném Němci. V multietnickém Sarajevu probíhají represe proti Srbům a Židům. Mustafa se tuto situaci snaží využít ve svůj prospěch a dělá vše pro to, aby se vlichotil do přízně německých důstojníků. Díky tomu se dostává k velkému majetku po deportovaných spoluobčanech a ve městě získává značný vliv.  Zároveň se ale dostává do sporu se svým otcem, který jej považuje za ostudu rodiny. Zbytek rodiny – bratr, sestra i matka zastávají opačný postoj. Snaží se svým srbským a židovským sousedům pomáhat a poté, co Němci deportují jejich starého rodinného přítele – žida Alaje, ukryjí u sebe jeho dceru Lunu. Když na to Mustafa náhodou přijde, je zbytku rodiny jasné, že Luna není v bezpečí. Mustafův bratr Ibrahim plánuje s Lunou utéct. Mezitím se ale Musatfa před Němci o Luně prořekne a ti okamžitě zorganizují domovní prohlídku v domě jeho otce. Lunu sice nenajdou, ale při přestřelce Mustafova otce zabijí. Když se Mustafa ráno vrací se svými německými přáteli z celonočního flámu, uvidí na hřbitově pohřeb svého otce. Něco se v něm náhle zlomí a odhodlá se k zoufalému činu…