Pacco

Příběh lesa tak nějak stojí mezi tím, čím by chtěl být a tím, čím ve skutečnosti je. Vizuálně krásná bajka by chtěla působit, jak pro děti, tak pro dospělé. Jenže... Pro dospělé je až příliš jednoduchá a jediné, čím dokáže ohromit, je ve chvílích, když se nějaký predátor rozhodne zlikvidovat svoji kořist. Pro děti je naopak zase příliš zmatečná – čas zde neurčitě plyne a staletí mizí stejně jako den a noc. Vážné věci jsou tu zlehčovány komickým pokukováním ptáků. Tohle že je nápaditost od tvůrců Mikrokosmu? Závěrečná půlhodinová agitka (časově 1/3 z celého dokumentu!) sice drala slzy do očí většině hipsterských párů, kteří viděli králíka naživo jen v pražské zoo, ale je rozdíl mezi prosbou, která chce být vyslyšena a emočním vydíráním. Příště prosím dokument, ne telenovelu.

Jeden z mála filmů, který skvěle funguje 3D, ale bez své hloubky obrazu nemá takový efekt, díky kterýmu jsem se jako známý vertigář pohybovala v sedačce nahoru a dolů. Bez 3D a neuvěřitelně skvělého budování napětí nám zůstane jen průměrný příběh o šílenci, co se procházel tam a zpátky po laně. .....a + za českou trikovou společnost.

První hodinu Terror Live přináší mnoho příslibů, ale nakonec jen některé dokáže splnit. Jeho hyperrealistické pojetí ztroskotává na klišé a závěrečném odhalení s velmi slabou pointou. Film však vyzvedává nad průměr skvěle propracovaná stylistická stránka, plná chytrých vizuálních nápadů, díky kterým těch 90 minut svižně uteče. Když k tomu připočítáme skvělé herectví korejské hvězdy a pár kritických píchnutí do vosího hnízda kapitalismu, nemusíme být vůbec zklamaní. Když v červnu minulého roku vstoupil do kin, soupeřil na předních příčkách s takovými letními blockbustery jako Muž z oceli, Pacific Rim a Snowpiercer, přičemž nakonec skončil jako devátý nejúspěšnější film roku. Jeho úspěšnost zle odůvodnit nejen pomocí všeobecného hladu po lokálních blockbusterech, ale také tím, že v implicitní rovině čtení v něm mnoho Korejců najde svůj profesní příběh. Bezohledný kariérismus je aktuální problematikou nejen ve vyspělých západních zemích, ale také právě v Koreji, která drží prvenství země s největším pracovním vytížením a počtem sebevražd (není náhodou, že most, který na začátku filmu vybuchne, je místo, kde si mladí Korejci často berou život). Film proto mohl mít daleko větší účinek na lokální publikum, než na diváka z maličkého státu v centru Evropy.