Recenze (412)
V jako Vendeta (2005)
Občas trochu plkání, ale zvláště ve svém závěru je to impozantní! Čtyři hvězdičky jsou málo, pět je moc. Hodnotím na 90 %.
Pulp Fiction: Historky z podsvětí (1994)
Možná proto, že všichni v této souvislosti skloňují slovo "kultovní", měla jsem vysoké nároky. To byla chyba. Vtipné a originální scény se střídaly s těmi nudnými, pro mě ničím zvláštními. Pak zase přišel nějaký bezkonkurenční dialog a pak zase nic... Není to špatný film, ale nevidím na něm nic kultovního.
Zrzavá veverka (1993)
Typická Medemova úchylárna na pomezí filmu o ničem a filmu o všem, kdy je divák držen zkrátka, aby měl v průběhu neustále ten pocit, že nic nechápe. Jenže tady Medem překvapil, protože tentokrát byl ten film stejně nedefinovatelně dobrý jako je nedefinovatelný sám o sobě.
Abel (2010)
Občas prostě chcete napsat komentář, protože navzdory třem hvězdičkám to nepovažujete vůbec za špatný film, ale nenapadá vás nic, čím byste to zajímavě okomentovali. To se mi právě teď děje. Téma bylo zajímavé, originálně se ve filmu nevyskytoval ani jeden drogový dealer a zvláště děti zahrály svoje postavy moc dobře. Jen jsem se prostě nedokázala "nadchnout" pro potíže hlavního hrdiny a tak to plynulo trošku za mého údivu spíš než účasti.
U-Turn (1997)
To teda byla pěkná úchylárna.
Chuť znovu žít (2012)
Milý film, v němž hrál sympatický Morgan Freeman a ještě sympatičtější pes Flek. Napovídalo se spoustu krásných, případně zamyšleníhodných řečí, ale kupodivu byly podány velmi příjemnou formou, takže z nich povětšinou nemám pocit naprostých trapáren. Také ale padla spousta neotřelých vtípků a hlody hlavního hrdiny byly leckdy bezkonkurenční. Přesto to není film na pět hvězdiček (například proto, že nemám ráda náladové, drzé a příležitostně hysterické děti).
Polární medvědi (2012)
Mně se nejvíc líbilo, že spousta záběrů medvědů byla "z první ruky". Připadala jsem si jako nějaký medvědí kamarád, který plave, běhá a kráčí přímo vedle nich. Pak ještě oceňuju fotografickou preciznost a nádhernou barevnost záběrů.
Vzpomínky na lásku (2004)
Teď už vím, co tomu chybí. Postavy pro mě zůstaly po celou dobu trochu cizí. Na konci jsem nedokázala vytlačit ani slzu, byť tam byl pro diváka očividný prostor pro dojetí.
Cesta do zatracení (2002)
Ještě se mi nestalo, aby mě na konci něco takhle sebralo! Celou tu dobu to byl takový pěkný čtyřhvězdičkový film... a bum! Okamžitě jdu srazit hodnocení některým pseudodojákům, na jejichž konci člověk ze zdvořilosti vytlačí slzu až z paty, aby se neřeklo.
Coach Carter (2005)
Myšlenka, kterou s sebou film nese ohledně školství, mě velmi oslovila. Ale bohužel ke konci mě to totálně přestávalo bavit. Jakmile odhadnete, jak to dopadne, můžete si klidně jít uvařit čaj, protože se dlouho nic zásadního nestane. Vraťte se až na poslední minuty. Tam se stane něco, co asi nečekáte, ale stejně už to nezlomí to předchozí klišé.