F.man

Popsat zážitky z Bílé stuhy asi není možno. Celým snímkem totiž prostupuje neuvěřitelně tísnivá atmosféra. Tu vytváří samozřejmě udalosti, které se ve vesnici v průběhu jednoho roku dějí, motivace jedntolivých postav, které postupně vycházejí na povrch, despotické postavy, povětšinou otců a jejich přísná výchova X výsledek vychovávání dětí. To je také klíčové téma - neboť hned jedna z prvních vět ... "tyto události mohou osvětlit některé záležitosti, které se staly v naší zemi". To byla také dle mého jedna z hlavních motivací - vyrovnat se nějak s minulostí svého národa - naroubovaná na příběh jedné tísnivé vesnice. Žádná omluva, jen asketické líčení akce přílišné výchový a její budoucí reakce... Tohle vše je navíc podáváno v syrové černobílé formě statické kamery. Ta je pomalá a velice odtažitá - pro diváka tak vzniká dojem pouhého vzdáleného pozorovatele, který sice může do domácnosti nahlédnout, ale nijak se participovat (jakákoliv výchova - násilí umně skryto za dveřma, za rohem...). Tíživá je i jakákoliv absence hudebního doprovodu. Suma sumárum, Bílá stuha je těžký film, ovšem pokud se rozhodnete ho ztrávit a dát tomuto až auteur dílu svou pozornost, budete odměněni neuvěřitelným zážitkem Věřím, že o těch podivných událostech, které se udály v naší vesnici, musím vyprávět

Mě to zase tak úžasné nepřišlo. Carné se tentokrát až moc drží hranic poetického realismu a v poměrně plochém scénáři nepředvádí tak kvalitní práci jako například u vynikajícího Nábřeží mlh. Pozitivem přesto zůstává narušování lineárnosti. Otázkou je, zda je v tomto případě na místě, když divák zná od začátku konec a atmosféra i pŕes to že graduje, nemá ve finále čím překvapit (i tím, že se stále navrací do "reality" a přerušuje budouvanou atmosféru) Každopádně Jean Gabin je opět hodně silný a snímek stojí a padá hlavně na jeho přítomnosti. Tři hvězdy, uvidíme příště. You're the type women fall in love with . . . I'm the type that interests them.

No první "díl" je úplně pecka... Pak už spíše průměr, ale stejně jsem se u těhle ovocných punkáčů bavil. "I just got shot in the head

Něco tak nádherného se jen tak nevidí. Velice sladká, ovšem ani náhodou přeslazená romance, s naprosto okouzlující Audrey Hepburn, které ke své kráse přidává skvělé herectví, při kterém divák cítí ten vývoj princezny, a příjemným Gregory Peckem, pro kterého platí to samé. A ta poslední scéna, to je prostě klasika, která mě, cynika nejcyničtějšího, dokáže pokáždé dojmout. I've never been alone with a man before, even with my dress on. With my dress off, it's MOST unusual.

This whole world's wild at heart and weird on top - tohle skvěle znároňuje celý snímek. U Lynche je pro mě asi nejdůležitější v jaké náladě mě jeho filmy zastihnou. Zběsilost měla štěstí... Už kniha působila hodně zvláštní atmosféru a i když ji Lynch poměrně odvážně vykuchal, dýchl na mě tenhle snímek hodně podobně. Film je to jednoduše zběsile spalující, čeho dosahuje Lynch pomocí časté montáže. V mnoha místech je i skvěle navázán střih, který jako kdyby kopíruje myšlenky (dupot po poestely -> tanečním scéna). Celkově je Zběsilost hodně zběsile prostříhaná, například když se dvě dějové linky navzájem doplňují... Když k tomu přidám herectví Cage, do ktéreho bych to nikdy neřekl a Williema Dafoe mám sympatické čtyři hvězdy. P.S. I když jsem snímek postupně a postupně analyzoval, nikdy mi do toho neseděla špatná čarodějnice, dobrá čarodějnice ani Toto z Oze. Snad aby byla zdůrazněna mladost Luly? Prosím dejte někdo vědět do PM. Dík Cheez Louise! Sailor, baby, you're really somethin'!

No nevím. Zatímco román Gorkije pracoval se všema postavama a načrtnul filosoficko-beletrickou fresku chudobné společnosti, Renoir svůj snímek staví hlavně ma zlodějí Pepelovi, kterého hraje (opět moc dobrý) Gabin a ostatní psotavy nechává dost v pozadí. Poměrně temný a komplexní román tak ztrácí na své údernosti a to ještě Renoir svůj příběh zobrazuje až naivně prostě, takže to celé místy působí až pohádkově. Nevím, čekal jsem asi něco jiného, tohle bylo až moc ploché... One day, everything will be ours. We'll go away together. To live the good life where no one knows us.

Zvláštní mix na kterém jdou vidět dva rozdílné úseky obou režisérů. Zatímco Fritz Lang natáčí temnou noirovou první polovinu, která je jednoduše úžasná, plná tempa a atmosféry, nahradi-vší ho Archie Mayo obstarává optimistickou romantickou část, která bohužel moc netáhne. Absolutorium si zaslouží hlavně Ida Lupino, hrající ve svých 28 letech mladou dívku Annu, no a samozřejmě taky Gabin, pro kterého je Přístav lásky prvním exilovým filmem v průběhu 2.sv války. Takhle to jsou "jen" tři hvězdy, ale věřím, že kdyby Lang dodělal film podle sebe, mohlo se jít o hodně výše. P.S. Nábřeží mlh s happy endem No, no, just that I'm getting married in a few minutes

Epický velkofilm! Spousta nádherných širokoúhlých (panoramatických) záběrů, masivní výprava, megalomanská režie. Opravdu nádhera. Tenhle snímek by v podstatě šlo sestříhat na hodinu a půl, ale divák by tak přišel o všechnu tu čtyřhodinovou krásu a v podstatě celý vývoj postav (hlavně Lawrence). Tím se dostávám k Peterovi O'Toole, který Lawrence ztvárnil ... velmi osobitě. Jeho modré oči a tvářička nejsou typicky hrdinovské a v kontrastu s několika výrazně zápornými momenty vzniká pro diváka hodně zvláštní postava. Do you think I'm just anybody, Ali? Do you?

Typická pŕedstavivost Gilliama, která ale na mě tentokrát nefungovala tak bravůrně jako jindy. Třeba příště. He won't get far on hot air and fantasy.

No tak tohle byl tehdá set-sakra-ment(ál)-ský úlet. Japonci mají opravdu hodně zvláštní humor a v tomhle případě se docela strefili i do toho mého... P.S. S českým dabingem bych šel asi jen na dvě. V orginále ale, kdy do toho komentátoři skvěle piští to bylo fakt minimálně za tři.