Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Komedie
  • Drama
  • Akční
  • Krimi
  • Horor

Recenze (211)

plakát

Hra o trůny - Zima se blíží (2011) (epizoda) 

Po shlédnutí všech epizod seriálu a následnému návratu k prvnímu dílu (který jsem viděl už asi potřetí), se mi zdá Zima se Blíží celkem průměrný díl GoT. Ovšem když mi byl seriál mnohokrát doporučován, a já se rozhodl vyzkoušet první díl, zoufale mně nezaujal a já se k němu vracel až po nějaké době, kdy jsem náhodou viděl jeden díl ze třetí série a rozhodl se, že to doženu. Pilot nahazuje fajnovou středověkou atmosféru, která by byla málem věrohodná (nebýt fantaskních prvků jako White Walkers), jenže byť jsou Starkové hlavními protagonisty, sever sám celý díl neutáhne a je to znát. Cítil jsem se, jako bych sledoval seriál z prostředí Skyrimu, pokud vynecháme dějové vložky od Daenerys. Díl zaujme, ale člověk nepokračuje dál kvůli tomu, že ho k tomu díl navnadil, ale jednoduše proto, protože chce ten nášup, o němž všichni tak mluvili a ten první díl pochopitelně příliš neposkytuje.

plakát

Hra o trůny - Vrata (2016) (epizoda) 

Díl sám o sobě celkem normální nadprůměr, královolba z Ostrovů byla dobrá scéna a líbí se mi Euronův herec, konečně parchant, kterej je trochu drsnej a ne slizkej jako Joffrey nebo Ramsey. Varysova konfrontace s Melisandrou č. 2 se mi líbila, snad poprvé Varys nedokázal někoho slovně přebít a když i on si uvědomuje, do jakých sraček se dostal, tak to teprve začíná být zajímavý. U Daenerys se tentokrát tvůrci moc nezachytili, což je vždycky jen dobře, protože její linka je fakt šíleně nudná. Až v tomto díle byla konečně za sérii trochu zajímavá a emotivní. Aryina linka, druhá nejblbější, zřejmě také konečně někam směruje a začíná být zajímavá. Bran a poslední díl s Havranem tomuto dílu však dodalo pořádné akční a emotivní grády, za celou sérii také nevídané. Ovšem co mě neskutečně ranilo jako nikdy nic předtím, byla Hodorova oběť. Jediná nevinná postava, snad nejkladnější v celém seriálu, která dostane tu nejhrdinštější a zároveň strašlivou smrt a tak srdceryvný příběh. Chodci a jejich Army of the Dead se zjevili totálně z ničeho nic a za všechno může Branova blbost - no co, nějak to udělat museli. Když mě něco tak vnitřně zraní, tak se tomu dá říkat kvalitní materiál. PS: Po celý seriál jsem Hodora tak trochu podvědomě považoval za nezabitelného, protože jsem si vsugeroval, že neumře dřív, než se prozradí význam jeho jména. Uklidňoval jsem se i když držel dveře a ty se lámaly. Jenže když mi došla spojitost s Hold the Door a Hodor, najednou mi všechno došlo a když mi o vteřinu později došlo, že na tomto místě Hodorův příběh končí, dostal jsem dělo neviditelnou baseballkou right in dem feelz.

plakát

Hra o trůny - Domů (2016) (epizoda) 

Jedna z nejlepších epizod celého seriálu, která nakopla šestou sérii hodně vysoko. V Jonovo oživení jsem doufal a potěšilo mně, že přišlo už takhle rychle a vůbec mi nevadilo, že to bylo tak trochu očividné, že se to stane. Aspoň to dlouho neprotahovali a nechali místo taky jiným. Trochu mě mrzelo, že nedojde k bitvě s Noční hlídkou, ale myslím, že k ní dojde stejně. Tvůrcům konečně došlo, že Balon Greyjoy má být pod kytkama (nebo spíš pod vodou) už dávno, tak nám jen honem připomněli, že existuje a poté ho odstranili. Jestli Theon opravdu od Sansy odjede, tak bude hodně rychle po smrti a rod ze Železných ostrovů se propadne do sraček. Tyrionova momentka s draky byla poměrně nudná, protože všichni věděli, že se mu nic nestane. Aryina část je snad ještě nudnější než Daenerysina, kterou tentokrát pro jistotu vynechali (možná proto byla epizoda tak dobrá). Za zmínku pak ještě stojí i Bran, který se konečně zase objevil a flashback s Lyannou odhalil největší plot twist všech dob --- Hodorovo pravé jméno a schopnost mluvit!! Nebýt tohoto detailu, tak by ale jeho chvilka slávy nebyla tak zajímavá. Nejvyšší Vrabčák už překáží příliš a měli by ho do konce série odstranit. Celkově by se ale tato epizoda skutečně vešla minimálně do top 10 ze všech ostatních epizod. 90%

plakát

Spotlight (2015) 

Až druhé shlédnutí ukázalo, jak kvalitní film to vlastně je. Výborná skupina bezchybných herců a přestože to bylo "hnusné" drama, z Ruffala by měl jeden snad i "feel good" pocit. Protože sledovat ho hrát Mika Rezendeze je lepší než jakákoli reklama na práci v kanceláři. Přesto bych ale na nejlepší film viděl Revenant.

plakát

REVENANT Zmrtvýchvstání (2015) 

Naprosto delikátní filmový zážitek, u něhož mi stopáž vůbec nevadila. V první půlhodině nám excelentně Iňárritu rozdal karty pro další dvě hodiny, kterými se vlastně DiCaprio proplazí a profuní v hlíně smíšené s krví a slinami v uchvacující přírodě, což je filmovému divákovi zpracováno precizní kamerou Emmanuela Lubezkiho, který si letos Oscara zaslouží víc, než za Birdmana a Gravitaci dohromady. Když už jsme u zasloužených Oscarů, ještě bych hodil jeden Iňárrituovi, jeden za Nejlepší film, pár za nějaké ty technické kategorie a pár bych jich zametl stranou pro herce - DiCaprio už ho musí dostat a má největší šanci ever, přičemž Hardy ho zcela jistě nedostane, ale ne že bych mu ho nepřál (Stallone ho přebije, a když už ne on, tak Rylance). Scéna s medvědem a finální souboj je top. Kamera to ale posouvá ještě o kus výš a vzniká z toho jeden z nejintenzivnějších (a přesto je film hodně rozvláčný) filmů poslední doby. Max ať si je dobrý jak chce, přestože je to perfektní film, z tohoto je ten pořádný kus poctivé filmařiny cítit víc. Ještě, že jsem se na to dostal do kina. Člověk, který si nedovede vychutnat kvalitní film jako tohle nebo Hateful Eight, nechť si ty filmy vůbec nepouští, když už jen netrpělivě čeká na konec. Brutalita tady nabrala nový rozměr a to mi vůbec nevadilo, jen to dodávalo filmu autenticitu a snímek byl tak velmi realistický. A pochopitelně, ty relativně nudné scény drží pohromadě již zmiňovaný mistr svého řemesla, Leonardo DiCaprio.

plakát

Hanebný pancharti (2009) 

Trilogie Pancharti - Django - H8ful8 je pro mně hodnocením naprosto nastejno, protože každý film je jiný a každý je perfektní něčím jiným. Největší plus tohoto filmu se však jmenuje CHRISTOPH WALTZ, jehož postava Hanse Landy je jedna z nejlepších a nejlépe zahraných postav za několik posledních dekád. Ten člověk je neuvěřitelnej objev, Tarantino vyhmátl toho nejlepšího, koho mohl a nikdo z ostatních známých herců by to nezahrál líp. Každá jeho hláška, každý pohyb, každá mimika toho člověka je prostě DOKONALÁ a je radost ho sledovat, a právě díky Landovi je tento film ještě o mnohem lepší, než by byl bez něj. Ale zpět k ostatním. Celkově je ten film perfektní, dialogy stejně jako vždycky propracované a byť jsou mnohdy o ničem, tak prostě nenudí, plno známých tváří, na které je také radost pohledět (Pitt, Fassbender, Kruger, Schreiber, Burkhard atd) a samozřejmě výběr hudby Ennia Morricona a dalších. Další dost dobrou postavou je ještě Shosanna, která má společně s Landou největší prostor k backstory. Ale i Aldo Raina si člověk hned zamiluje, a badass Donowitz na odpalu válí. Film je vtipný jako málokterý a skrývá se hlavně v dosahu Hanse Landy (That's a BINGO), přičemž závěr v kině a pak ještě finální scéna v lese filmu zaručilo, že si ho lidé budou ještě dlouho pamatovat.

plakát

Kingsman: Tajná služba (2014) 

Parodie na Bondovku, která se narozdíl od současných klasických parodií zatraceně povedla. Colin Firth jako badass tajný agent, co nahodí rage mode a precizně seřeže kostel fanatiků na hromadu? Yes please. Šišlající Samuel L. Jackson jako "bondovský" záporák, který není tak blbý a umí zajatého hrdinu bez použití masožravých úhořů jednoduše zastřelit? Yes please. Kvalitní dvacetiletý hlavní herec, který není afektovaný, prkenný a tak dále, a navíc je ještě k tomu sympatický a vtipný? Yes please. A k tomu režie a scénář od Matthewa Vaughna a hudba Henryho Jackmana? YES PLEASE!! Neskutečná, vtipná jízda se skutečně vtipným fórem na každém rohu, narvaná známými herci, která je lepší než většina opravdových Bondovek, a člověk si nemůže vybrat nejoblíbenější postavu ne proto, že by jich tam byl nedostatek, ale naopak přebytek. Prakticky stejná záležitost jako Kick-Ass, jen ve světě 007. A když vyměnili americký humor za britský, nasadilo to tomu korunu. Nejlepší komedie, kterou jsem v roce 2015 viděl.

plakát

Pulp Fiction: Historky z podsvětí (1994) 

Pokusím se to zkrátit. Je neuvěřitelné, jak dokáže Tarantino ty dialogy udělat tak, aby byly o hovnu, ale přitom zábavnější, než jakékoli jiné. Le Big Mac. Ezekiel 25-17. Big Kahuna Burger. Liščí pětka. Zlaté hodinky. Marvin. Sklad mrtvejch negrů. To všechno. Mnoho lidí se tímhle filmem hodně proslavilo a nedivím se. Nejlepší role kariér Samuela L. Jacksona, Johna Travolty, Umy Thurman (dobře, jako Beatrix Kiddo taky boduje) a možná i Bruce Willise (ještě Dvanáct opic). Dýchá to na mně atmosféru poloviny devadesátek, je z toho cítit ten ne tak vysokej rozpočet a ta skvělá a propracovaná režie a scénář QT, čemuž vdechují život špičkoví (byť tehdy prakticky neznámí, na pár výjimek) herci. Hudba sedí dokonale, tohle bude navždy jeden z mých nejoblíbenějších filmů. Mělo to dostat víc Oscarů, minimálně Jackson.

plakát

Osm hrozných (2015) 

Šel jsem do kina natěšený s tím, že dostanu tři hodiny koncentrovaného Tarantina a z té dlouhé stopáže jsem byl jako každý správný Tarantinův fanoušek potěšen. No a stalo se, že mně nenudila ani jedna pasáž ze všech, které se tam objevily. Pro někoho pomalý rozjezd mně zatraceně nabudil na příjezd do Minnie's Haberdashery, kde se to všechno rozjelo ještě víc, krásně se rozvíjely všechny postavy, všichni herci hráli úžasně, vyzdvihl bych hlavně Samuela L. Jacksona, Jennifer Jason Leigh a hlavně Walton Goggins ohromně překvapil, ale všichni hráli skvěle. Roth, který vzal roli psanou přímo na Waltze (bylo to znát :)) se jí zhostil prakticky tak dobře, jako by to dělal sám Christoph. Lidé mluví o extrémnímu násilí, jenže to prostě k Tarantinovkám patří. Stejně jako u scény s Jacksonovým dingusem, kde jsem si usrával smíchy. Pak už konečně přišlo rozuzlení, které se dá označit jako jedna z nejlepších patnáctiminutovek ever made ála Kriminálka Wyoming by Tarantino (společně s úvodní scénou Panchartů a Say What Again z Pulp Fiction). Morricone složil naprosto geniální hudbu, a cameo Channinga Tatuma potěšilo. Nejsilnější filmový zážitek od Mad Maxe (jo, a kdo o tomhle říká, že je to nuda a naopak ho baví Big Short, tak je trochu divnej), 95%. Viděno v kině, DVDScr přehrán už asi pětkrát a pořád nenudí :P Mimochodem mi to přišlo i lepší než perfektní Django, protože narozdíl od H8 mně už na konci začínaly nudit některé pasáže na Candylandu. S Pancharty to mám nastejno, ale s Pulp Fictionem se to moc srovnávat nedá, protože jsou sice obě klasické Tarantinovky, ale vlastně přitom každá jiná. Jo a u mně o dost lepší než Gauneři a další jiné Quentinovy filmy. Jeď dál QT, a dělej to přesně takhle. Ale příště si zase naber Christopha Waltze ;)

plakát

The Tonight Show Starring Jimmy Fallon (2014) (pořad) 

Ona skutečně existuje vtipná talk-show! Musím ale říct, že tomu fakt přidávají ty trhlé hry, co hraje s váženými celebritami :D Kdo by čekal, že celebrity takového kalibru v tak zvláštních situací, kdy si neví rady :D Někdy je tam to přehrávání cítit a já osobně bych se s těmi celebritami takto chtěl vídat taky. Nejlepší je Harrison Ford, před pár dny ... jinak Fallon už je místy i otravný, ale můžu ho. Kimmelovo ždímání všech filmů filmografie Toma Hankse, Matta Damona nebo Arnolda Schwarzeneggera je ale topka :D