Kaka

Tyrion ruluje a až na pár strhujících panoramat hradů na útesech si celý díl prakticky krade pro sebe jeho briskními a neskutečně jízlivými poznámkami. Bravo, scénáristům i herci by to chtělo poplácat po ramenou. Nejen díky tomu sledování druhé části utíká snad ještě rychleji, než té první. Zatím pozedřele málo prostoru dostávají barbaři.

Načrtávání linek druhé epizody samozřejmě výrazně rychlejší, než u té první. Vše okolo krále a Kings Landing strhující, schylující se bitva x národů na spadnutí. Představení nových hráčů do hry sympaticky zkratkovitá, avšak pro další díly zřejmě naprosto klíčová.

Snaha Frantíků o velkovýpravnou, vizuálně opulentní tragickou romanci vyšla ani ne na půl. Kromě krás přírody a vycizelovaných záběrů, kostýmů, kulis nemá film po obsahové stránce absolutně co nabídnout. Snaží se být daleko více romantický, než střídmý a historicky věrohodný. Bohužel namísto emocionálně chytlavého příběhu nám tvůci servírují kýčovitý a patetický milostný spletenec, který je defacto vycucaný z prstu. Francouzi a jejich vnímání emocí je tak trochu mimo mísu a nebo je to tím, že rétorika filmu za tu dobu až tak zastarala - obojí je na obtíž. Podobně střižený Anglický Pacient je úplně někde jinde.

Poctivě natočený příběh o pravdě, kterou všichni zakladatelé firem velmi dobře znají. Není to až tolik o talentu, ale o vytrvalosti a drajvu jít kupředu. Možná Founder není tak objevný a důmyslný jako jiné butovatelské příběhy o vzestupu, avšak nedá se mu upřít do jisté míry realističnost, místy štiplavý sarkasmus a implementované funkční prvky ze života (rodinné problémy, dluhy apod.). Nemá to sice žádné kulervoucí momenty, ale film na úrovni je to bez debat. Keaton si celý film krade pro sebe a i pro něj platí tvrzení "čím starší, tím lepší".

Seriálové nadšení a vynášení do nebes chápu. Po všech těch idiotských kriminálkách na etapy od CSI až po Kobru 11 je to svěží, atypická jízda drsným mytologickým středověkem, kde se však nezapomnělo vulgárně mluvit, souložit a mnohdy samoúčelně pro efekt někomu uříznout hlavu. Tohle propojení starého s "moderním" je cool a sebevědomé. Nedá se upřít zároveň skvělá atmosféra a fakt, že je občas vidět absence rozpočtu a tudíž absence šťavnatých, velkolepých bitev, se dá prominout. Postavy mají hloubku a každá z nich obvykle hraje důležitou roli ve spletenci příběhu. Je to chytlavé, ačkoliv je z toho opět cítit ta seriálová pachuť natahovanosti. Naštěstí nejméně za hodně dlouhou dobu. Vzhůru dalším sériím.

Velkolepé zakončení série, které si diváka podmaní hrdinskými scénami, stejně tak komorními. Jedna z mála epizod, kde je skutečně minimum scénáristické vaty, děj má spád a nic není navíc, či samoúčelné. Motivace postav čitelné, jednoznačné, pletek už minimum. Zřejmě se v dalších sériích půjde na věc razantněji.

Předposlední epizoda plná emocí, zajímavého barbarského resuscitačního rituálu a strhujícího finále, zřejmě nejzásadnější scéný celé první série a zároveň pravděpodobně nemilosrdné naznačení směru kam se Hra bude skutečně ubírat a jak se bude s postavami zacházet.

Epizoda výhradně o pletkách a politických rošádách, kterou ozvláštňují dva atraktivní minisouboje - učitele šermu a barbarského válečníka. Zombie vsuvka zatím braná s rezervou, uvidíme jaké s tím mají scénáristé další plány.

Vyjimečná práce s postavami, brilantní tahání za nitky a intrikářství. Zatím jedna z nejlepších epizod, ne-li vůbec nejlepší. Závěr (korunovace) má neskutečné grády a ukázkově se stupňující napětí, příčemž zůstává naprosto nepředvídatelný.

Nadstandartní epizoda pracující tentokrát primárně s kapitolou za Úzkým mořem, která je sympatická ve svojí intenzitě a naturálnosti. Zároveň je z celku cítit, že se smráká a chystají se velké zvraty.