KarelR

Zemeckis balancuje na hraně trikových výdobytků a zároveň servíruje promyšlený příběh, který strhne každou věkovou kategorii. Že by se opravdu vracely časy Forresta Gumpa a Návratu do budoucnosti? Chyběl jsi nám, Roberte! (8/10)

Čistá práce. Scott natočil krásně přístupný rodinný biják, v němž budete Damonovi fandit jako o život a radovat se z každého jeho úspěchu. Hardcore fandové sci-fi to možná zase tolik neocení, Marťan je ale zábavnou i napínavou žánrovkou, která nešlape vedle řemeslně a vlastně ani scenáristicky. Sem tam si možná řeknete, že se mělo to či ono víc vytěžit nebo že se dalo v lecčems přitvrdit. Natahování by ale Marťanovi spíš uškodilo, takhle tu máme svižnou vědátorskou jistotu, ze které dozajista bude evergreen. Scott už takovou trefu vážně potřeboval.

Vzácná ukázka pořadu, u kterýho by se měl každou neděli sejít celej svět :)

Krucinál, to byl nápor. Everest je překvapivě diváckým dramatem, které úspěšně kašle na hollywoodské pozlátko a servíruje uvěřitelné osudy v sakra depresivním balení. V základu je tu samozřejmě nádherné pokoukání, Kormákur se totiž s Everestem vyloženě mazlí a povedlo se mu skvěle dopilovat triky. Zároveň ale netočí jen bezobsažnou vizuální žranici, nýbrž hutné chlapácké dobrodružství, které do vás pere jednu emoci za druhou. Chvíli se s hrdiny radujete, chvíli strachujete, chvíli máte na krajíčku, protože otevřela stavidla samotná Keira... prostě je to dost vtahující zážitek, kterému lze vytknout jen příliš ubrečené finále a občas zbytečné postavy a dějové linky. To všechno jde ale ihned odůvodnit tím, že se to takhle prostě stalo. Takže pro jednou odložte scenáristická pravítka a nechte se pohltit obrovskými sny a ještě větším mrazem. Vážně to stojí za to.

Jako kdyby si Cameron pomaličku vychovával nástupce. Vážně. Wes Ball už minule ukázal, že umí vést herce, budovat napětí i točit akci, a druhý Labyrint je ve všech směrech nadstavbou. Casting je bez výjimky výborný a každých 20 minut budete plesat nad tím, kdo urval další novou postavu. Příběh je patřičně mysteriózní, má pár fajnových zvratů a sem tam přihodí výborný hororový moment. No nejvíc potěší veškerá akce, která je skvěle rytmizovaná i ozvučená, dává důraz na cameronovské podhledy a servíruje přesně to, co chcete vidět. Druhý Labyrint je zkrátka jedna velká stylovka, která podává i ta největší klišé schůdně a drtí PG-13kový rating až na kost. Takže budete smutní jen z toho, že se Ball musí držet v pitomých mantinelech knižní předlohy a od půlky je film až příliš zatížený žánrovými úkroky a probrečenými dialogy. Pořád v něm ale je spousta pasáží, které působí jako kříženec The Last of Us a Vetřelců. Což je pro lacinou young adult sci-fi luxusní vizitka. (7/10)

Další špičková minisérie od HBO. Kéž by to viděla většina národa, třeba by kdekdo zapnul mozek. I když spíš asi ne, no... :/

Čekal jsem tragédii, dostal jsem tragédii. Se scenáristou Skipem Woodsem (první Hitman, X-Men Origins: Wolverine, Smrtonosná past 5, Arnieho Sabotáž...) je to prostě nadmíru jednoduché. Vypadl z něj totiž další tupý akčňák, ve kterém vás nezajímá nikdo a nic a doufáte tudíž v jediné – co nejkratší stopáž. Agent 47 má naštěstí jen 96 minut. I tak se ale jen budete chytat za hlavu, protože Woods vymýšlí jednu kokotinu za druhou a nestydí se přitom okatě vykrádat Terminátora, Bournea a další žánrové klasiky. Chvílemi potěší snaha o to, budovat některé scény jako herní levely (musíš se tady vyhnout všem kamerám atd.). Když se v nich ale pohybuje totálně marné obsazení a akce vlastně nudí stejně jako kostrbaté dialogy, je to dost k ničemu. Tak nashle za dalších 8 let, Skipe! (4/10)

Obsazený jak z hollywoodskýho výprodeje (jenom Alicia tradičně super), až na pár scén mdle zrežírovaný a hlavně zoufale o ničem. Takže je úplně jedno, že to má luxusní šedesátkovou stylizaci. Chápal jsem, který scény měly bejt vtipný. Ale skoro žádná vtipná není, ve finále tudíž ještě horší než druhej Holmes. A to je co říct. (5/10)

Existuje vůbec rozmanitější filmová série než Mission: Impossible? Po Abramsově dynamickém vzkříšení a Birdově popcornové komedii se totiž vracíme ke kořenům, přímo k vyhroceným špionážním thrillerům šedesátých let. Pátá huntovka samozřejmě spolkla obří peníze a je to vidět hlavně na opulentní řemeslné jistotě. Christophera McQuarrieho ale atrakce zas tak netrápí a točí si řízný old school, který v akčních pasážích drtí smysly a úspěšně se zarývá pod kůži i v dialozích. Chvílemi je to sice až příliš ukecané a finále bych si představoval o něco kratší a drásavější. I takhle je ale Rogue Nation stejnou pumelenicí jako Na hraně zítřka a scéna v opeře by se měla promítat na filmových školách! (8/10)

Horory vážně nemusím, Nenasytná Tiffany ale naštěstí není pokusem o žánrovou klasiku. Na každý děsivý moment tu totiž připadá kupa humoru a trefných sociálních hrátek, které z debutu Andyho Fehu dělají povedenou multižánrovou hříčku. Tiffany vlastně se stejným úspěchem zneklidňuje i baví, což je u českého filmu vyloženě nevídaný úkaz. A jelikož je také herecky přesná, rozumně sestříhaná a dokonce tak nějak originální, nejspíš vás přesvědčí o tom, že by se česká tvorba měla ubírat přesně tímhle směrem. Neříkám, že se tu nenajde řada much - především se mohly tlumit kamerové prostocviky a rozjezd trochu tápe. Jakmile ale film chytne slinu a začne do vás šít poctivé čecháčkoství, je to vítaná celovečerní radost, u níž byste málem tipovali australské osmdesátkové kořeny. Kéž bychom tak promyšlené bizáry točili častěji!