KarelR

Gran Torino bych se už teď nebál zařadil mezi největší Clintovy klasiky jako Nesmiřitelní a Hodný zlý a ošklivý, protože to, co se před vámi odehrává, je mistrovství v každém směru. Clint vám dokáže, že se režii vážně učil od těch nejlepších a že nezáleží na tom, kolik mu je let, protože bude navždy největším drsňákem filmové historie, který cedí cynické hlášky se stejnou samozřejmostí, s jakou dýchá, ale když jde do tuhého, ví, co je třeba. Mám pocit, jako by k tomuhle filmu směřoval celý život a teď konečně dozrál do věku, kdy mohl svůj opus magnum natočit. Pro mě film roku a vůbec by mi nevadilo, kdyby to byla Clintova poslední role. 10/10

No.... technologická špička dorazila. Osobně bych sice hnidopišsky dloubl do pár ohnivých záběrů, ale jinak se Cuarón opět vydal rozsévat vizuální dokonalost. O mrazivých vesmírných sekvencích se nicméně bude psát úplně všude, takže bych raději rychle uhnul k tomu, že Gravitace díky bohu funguje i po stránce příběhové. Sice vykoukne pár otravných scenáristických kliček a chvílemi si budete říkat, že se tu na to, že někomu dochází kyslík, nějak moc kecá. Mexický mistr ale svůj příběh o boji s tichou prázdnotou zvládá roztočit do takových otáček, že za těch 90 minut prakticky nevydechnete. Má možná až příliš klasický mustr? Jistě. Neutuchající napětí se tu ale ladně snoubí s příjemným charakterním obloukem, takže těch pár hollywoodských momentů není problém odpustit. V krajním případě je tu pak Clooney, který dostává své pověsti ultimátního sympaťáka a prodá prakticky cokoliv. A neselhává kupodivu ani Sandra, která má kliku v tom, že ji Cuarón nenechá herecky rozjímat víc než pár minut. Zbytek času musí překonávat jednu zákeřnou překážku za druhou, a věřte, že to je na IMAXovém plátně zatraceně intenzivní podívaná. Jestli jste zvažovali cestu na Floru... pouhé zvažování by mělo být u konce. (8/10)

Nebetyčná ptákovina, ale zároveň skoro celou dobu slušná zábava. Ať už díky hláškujícímu Reynoldsovi... nebo prakticky všemu, co se v tom filmu děje!

Většina příběhů je hodně fajn (hlavně Kilowog a Laira), ale jejich výskytem logicky trpí ten spojovací. Chtěl jsem jít na čtyři hvězdy, protože jako epická představovačka nejznámějších lanternů je to super (hodně potěší i kupa comicsovejch pomrknutí - třeba Sinestro a osud). Jenže záporák je takřka neexistující a finále je přes všechnu svojí velkolepost až moc cheesy. Škoda. P.S.: Hranej celovečerák bude vedle tohohle chudej příbuznej :)

Ruka režisérky supermanského Soudného dne je celkem vidět. Lauren Montgomery se vůbec nepáře s nějakou psychologií postav a posílá Hala Jordana z jedné akční scény do druhé, aniž by se nějak řešilo, že má najednou magický prsten a zachraňuje celý vesmír. First Flight je naštěstí animák se stopáží 75 minut, takže to funguje celkem bez problémů, ale docela jsem se začal bát, co vyrobí Campbell z hrané verze. Tam mu hláškující veverky a velká šedivá prasata jen tak neprojdou a bude se asi mnohem víc řešit, jaktože umí vesmírná bižuterie vyrábět tak šílené věci.

Pokud bude Roth točit do konce života točit takovéhle krátké trailery místo "filmů", odpustím mu oba Hostely.

Jestli byl záměr tvůrců takový, že se bude divák celou stopáž smát, tak uspěli. Bohužel se asi měl smát s nimi a ne jim.

Šest let. Tak dlouho uplynulo od posledního filmu Michaela Manna a chicagského rodáka pořád zajímá to samé - ostře řezaní hrdinové, odhodlaní záporáci a osudové střety, které je nevyhnutelně čekají. V Hackerovi se sice tenhle vztah buduje hlavně přes starobylé chaty, v jádru ale jde o další napjatou kriminálku, v níž nechybí tíživé zvraty a krvavé lázně. Potíž je bohužel v tom, že se Mann chtěl co nejvíc přiklonit k počítačové realitě. A zůstal na půli cesty, pročež přesvědčivě vypadající hackování doplňují až směšně triviální odhalení, za která by se styděly i mnohem nižší váhové kategorie. Situaci tak musí zachraňovat Chris Hemsworth a jeho parta, jež Mann možná až moc topí v moři výmluvných pohledů a vysvětlujících dialogů. Jakmile se ale začne dít něco hlasitějšího, je z toho plnokrevný akční požitek, který umí tak dobře jen hrstka režisérů. Pokud si tedy umíte dosyta užít Mannovy trademarky a netrápí vás, že nezabírají moc času a zrovna se mezi nimi nesprintuje, máte před sebou často chybující, ve finále ale docela uspokojivou dramatickou podívanou. Já teda Chrisovi dost fandil a nestydím se za to. (7/10)

Na co Kramer s Tracym sáhli, to se snad automaticky měnilo ve zlato. Napotřetí (Kdo seje vítr, Norimberský proces) zkusili natočit silný příběh s morálním poučením a Tracyho geniálním monologem na konci, přičemž tentokrát přizvali i Katharine, a zase mě položili na lopatky. Spence i Kat by na ten film byli určitě pyšní.

Shankman valí na diváka spoustu barviček, fajn hudby a stylizovaných postav. Hezky se na to dívá, hezky se to poslouchá, hezky to utíká. Nejlepší muzikál za dlouhou dobu.