KarelR

Neuvěřitelný comeback Judy Garland a další perfektní role Jamese Masona. Zrodila se hvězda je komplexním a krásně vyváženým pohledem na zákulisí hollywoodského byznysu, ale fór je v tom, že až ve druhém plánu. Do popředí totiž Cukor tlačí svoje dva hrdiny a snaží se člověku dokázat, že zrození hvězdy je sice velkou životní výhrou, ale tady to všechno teprve začíná. Pozvolna plynoucí cestu k neodvratnému konci často odlehčuje povedenými hudebními čísly (předváděčka v obýváku je famózní), a přestože jsou ty tři hodiny vážně hodně, už kvůli hereckým výkonům ústřední dvojky stojí za to tenhle film vidět. Jsem 29. hodnotící na čsfd? Trestuhodně přehlížený film.

Tak trochu mix Californication a Life v levnějším a samozřejmě slušnějším balení, alias fajn oddechovka, které vládne šarmantní Fillion.

Ne, nebojím se jít na pět. Feel-good filmů totiž není nikdy dost a Panu učiteli s láskou je v tomhle směru excelentní záležitostí. Souboj Sidneyho Poitier s bandou nevycválaných nevychovanců po celých 105 minut neztratí dech a trochu zamrzí jen nedotažená linka se slečnou učitelkou. Jinak ale radost pohledět.

Z komiksu jsem četl zhruba první třetinu, díky které jsem neměl problém se ze začátku orientovat a mohl ocenit Snyderovu přesnost při převedení na plátno, ale jinak selhal přesně tam, kde jsem to čekal. Jeho optika je totiž na krušnou atmosféru filmu příliš vyleštěná a feeling osmdesátek (a ostatních období) musí obstarávat chytře vybrané písničky, což bolí o to víc, když víte, že by to bez nich moc nefungovalo (bolestivou výjimkou je sexuální scéna, kterou použitý song spolehlivě pošle do kopru). Snyder ale především nezvládá práci s postavami, které jsou (kromě Roschacha) celkem unylé, a postupně tak začnou padat do škatulek divně oblečených lidí, kteří vás vlastně moc nezajímají (hlavně Ozymandias je zoufalost sama). Přes to všechno mě Watchmeni víc než půlku stopáže celkem bavili, jenže pak nastoupil roztahaný závěr, který vymetá jedno klišé za druhým, a přestože je slušně napsaný (hádám, že z velké části dědictví předlohy), Snyder ho dokázal proměnit v otravnou okecávací čtyřicetiminutovku, která vás utvrdí v tom, že mimo akční scény dokáže zabít cokoliv. Co mi tedy z filmu utkvělo? Dvě hodně vydařené bitky (ulička a vězení), překvapivě snesitelný výkon Patricka Wilsona a hořká příchuť velké propálené šance, protože filmu všechny ty dobové a politické podtexty nechybí, jen cítíte, že je šlo podat mnohem lépe. Takhle se nakonec člověk diví tomu, že ho tak osudově vystavěný film nechal chladným. 6/10

Role Models jsou po většinu stopáže celkem nadprůměrnou komedií, kde až nečekaně sehrané duo Rudd-Scott hláškuje ostošest, ale závěrečná dvacetiminutovka z toho dělá naprostou srdcovku. Při natáčení poslední třetiny filmu se totiž museli všichni neskutečně vyblbnout a všechna ta radost ze hry se bezpečně přenáší i na diváka. "You wanna come see my turtle?" "I'm fine." :)

Ano, má to pár světlejších chvilek (std-e-card, pětiminutovka s Cerou (proč???), muzikálová vložka), ale jinak je to dementní nechutný peklo, kde si teenageři (mužské pohlaví) stavěj stroje času, aby mohli souložit s prezidentem Lincolnem. Ještě teď se divím, že jsem to dokoukal do konce.

První díl hodně navnadil. Ďáblova lest boduje jak v nasnímání, tak ve zručně napsaných a odrežírovaných dialozích, za které bychom v kinech platili zlatem, a konečně někdo dokázal, že se dá slušný mystický příběh vyždímat i z českých reálií. Snad Lest nakonec nedojede do stejně kalných vod jako kdysi Strážce duší, protože jí nechybí sympatické postavy (po hláškujím detektivovi ve Dvořákově podání jsem toužil odjakživa), správně zamotaný příběh a sem tam díky bohu padne i slušná hláška (pracák vládne :). V rámci české tvorby radost pohledět a s nadějí vyhlížím další dva díly.

Wow, excelentní kousek. Thelma Ritter zřejmě v životní roli, Jean Peters naprosto k pomilování a... no, Widmark se taky snažil, ale na holky prostě neměl :) Fuller si vykládá pojem "drsný noir" mnohem fyzičtěji něž kdokoliv před ním, díky krátké stopáži může šponovat tempo na maximum a ještě mu zbývá čas na to, aby řádně vykreslil vztah ústřední dvojky. Zapomenutý klenot žánru, který musel tahat na světlo světa až Scorsese. Díky mu za to.

Kurosawa u mě na první pokus neuspěl. Ano, mělo to skvěle zpracovanou myšlenku a tehdy to muselo působit neotřele, ale já se dnes celkem nudil.

Docela mě zajímá, co na tom chce Scott remakeovat. Jedinou vadou toho filmu je, že některým postavám jasné věci docházejí dost pomalu a od Tonyho akčnější verze určitě nečekám, že bude uvěřitelnější než originál :) Sargent totiž nabízí 104 sakra napínavých minut, během nichž není nouze o překvapení a vypečené hlášky, které padají snad z každého, kdo projde okolo kamery. Žánrová lahůdka.