KarelR

Jako fanda John Wayna i Clinta Eastwooda jsem upřímně doufal ve stylovější návrat mrtvého žánru. Je to sice nadprůměr, ale na to, že dostal Mangold solidní peníze a Balea s Crowem, mohl předvést daleko víc. Čekal jsem alespoň nějaké pomrknutí nebo jednu ultimátní sekvenci. Takhle by to u mě prošlo, kdyby se točilo pět westernů za rok a ne jeden. 7/10

David Slade možná umí točit, ale tahle vyvražďovačka mi rozhodně nepřišla ničím nadprůměrná. Umírání bezejmených postav je nuda a upíři mluvící divnou řečí mě vůbec nebrali. Ani ten Josh se sekerou to nijak nezachránil i přesto, že jsem ho po Slevinovi vzal na milost. Snad si u mě Slade vybojuje ostruhy příště.

Betsy Drake loví pediatra Caryho Granta. Docela příjemná komedie, ale nic světoborného. Cary má tunu lepších.

Co říci... kde nic neni, tam ani smrt nebere. Jde to z bodu A do bodu A přibližně tři hodiny (odhad protrpeného času), přičemž to nevypráví vůbec o ničem, nikdo v tom rozumně nehraje a není tu ničemu rozumět. Dokonce mi přišlo, že se to snaží redefinovat význam slova katarze a vykrádat bayovské čtvrtoblety. Vzpomínat budu maximálně na památný soundtrack ("Oba dva muzikanti, harmonikář i dirigent, dělali co mohli...") a fakt, že Čtvrtníčkova dcera nevypadala nejhůř.

Wilderovější než Wilder. Až dnes jsem pochopil pravý výraz slova herecký koncert...

Vždycky jsem si říkal, že Caryho romantické komedie s Katharine Hepburn se nedají dohnat, ale Nahá pravda mě vyvedla z omylu. V kontrastu s dnešními vyčpělými romancemi je úžasné sledovat, jak brilantní byly scénáře (rozuměj improvizačníschopnosti herců a režiséra) v třicátých letech. Narvané gagy a slovními přestřelkami až po strop, ještě stíhaly zapracovat do příběhu eskapády zvířecích mazlíčků, a přitom nikdy nevypadly z rytmu upřímné romantiky. Obzvlášť závěrečný dialog krásně symbolizuje nevyčerpatelnou originalitu, která obohacuje hollywoodské pozlátko. Doporučuje šest z pěti romantiků. P.S. Carymu Grantovi stačí jenom sedět u stolu a tvářit se nenápadně, aby člověka spolehlivě rozesmál. Tomu já říkám komediální talent ;)

Cary Grant a Howard Hawks spolu natočili pět filmů, čtyři komedie a jedno drama z malého letiště v Jižní Americe. Only Angels Have Wings vzniklo mezi slavnými komediemi Bringing Up Baby (1938) a His Girl Friday (1940), a narozdíl od nich upadlo poněkud v zapomnění. To je ale obrovská škoda, protože Cary tady konečně dostal "roli". Ve většině svých filmů je prostě za idol žen. Sympatický, krásný, vtipný a úžasný. Ano, pro tyhle role se narodil a je v nich naprosto neodolatelný, ale tady konečně hraje postavu, která má hloubku. Jako šéf malé dopravní společnosti musí rozhodovat, kdy koho pošle nahoru do mlhy, a kdy už nebude riskovat životy jiných a půjde do toho sám, a nutno říci, že v tomhle filmu mi dokázal, že není jen charismatický milovník a komik, ale i prvotřídní herec. Hawks mimoto vytáhl z rukávu krásné ženy (Jean Arthur i Rita Hayworth zastupují to nejlepší, co tehdy mohl Hollywood nabídnout), úžasné vizuální efekty a výborné vedlejší postavy (ať už je to Richard Barthelmess jako všemi odsuzovaný pilot nebo jako vždy skvělý Thomas Mitchell v roli Caryho nejlepšího přítele) a dal dohromady další ze svých "velkých" filmů, který absolutně postrádá hluché místo a je napínavý od začátku do konce.

Ano, ten film je v podstatě hrozně špatnej... ale skvěle se na to dívá. Konečně hrdina, co se opravdu vyspí s každou, kterou potká. Kam se hrabe Bond :) A vůbec, film, ve kterým se souloží s grapefruitem, hlavní hrdina zpívá v kostýmu tučňáka a Jessica Alba při romantických vycházkách znenadání naráží do sloupů, prostě z principu odstřelit odmítám. Líbilo se mi taký konečně originální využití tučnáků. Obzvláště v závěrečnejch titulcích tvůrci dokazujou, že jejich potenciál ještě zdaleka není vyčerpanej... Guilty pleasure jako vyšitý.

Potter, LotR, Casino Royale, Ospalá díra, Gladiátor, Narnie, SW2, MI:III... Na tohle a spoustu dalších věcí, jsem si u Seekera vzpomněl, protože je buď solidně evokuje či přímo vykrádá (Weasleyovic rodinka hadr). Jinak je to čirý zlo, který je trapný, dementně natočený a málo vtipný. Sice to má svoje úžasný wtf momenty (závěrečná bitka ala Uwe Boll, tančící nůž, digitálky a štít...), ale mohlo jich bejt víc. Nepochopil jsem jedinou postavu, Jezdec je nejtrapnější záporák posledních deseti let (minimálně) a hadí babička mě bude strašit ještě dlouho ve snech. Toužíte-li shlédnout příběh, který si maximálně uboze hraje na odvrácení zkázy světa, přičemž nedává smysl a nebude vás vůbec zajímat jak skončí, Dark is Rising je přesně pro vás.

Geniální, geniální a ještě jednou geniální. Člověk čeká další z vážných a potemnělých noirů čtyřicátých let s těžkotonážní orchestrální hudbou a dostane se mu tohohle. Vynikající kamera, nádherné dialogy, skvělá hudba a neuvěřitelně hravá režie Carola Reeda. Navíc, Orson Welles je tu absolutně boží, při závěrečné naháněčce v kanálech jsem ani nedýchal. Ten film má prostě STYL!!!!