MatyM

Výborně gradovaná režie pana Nolana zkrátka nezklame, Zimmerova muzika jakbysmet a čtveřice Jackman, Bale, Cain a Johansson je výborná jako vždy a chemie mezi postavami i jejich vykreslení je naprosto bez výhrad - bylo zajímavé během těch dvou hodin sledovat, jak se mi misky vah se sympatiemi vůči ústřední dvojce kouzelníků neustále nenápadně pohybují na jednu či druhou stranu. U poutavého námětu opět nelze nepřičíst spoustu bodů za to, že se stejně jako u Počátku autorům nerozpadl pod rukama.

Rodinná podívaná jak od Disneyho. Plná klišé, naivity, rodinných hodnot a předvídatelných zvratů a dojáků, přičemž tomu všemu kralují zhovadělé dialogy nejen z úst roztomilé Evangeline Lily. Hugh Jackman jako vždy výborný. Průměrné tři hvězdičky.

Jednoduchý odsýpající odpočinkový film, který si na nic nehraje a v plné míře vám během hodiny a půl nasype typické osmdesátkové americké akční schéma, kde se tu a tam objeví emoce či roztomile béčkové prvky.

Film o ničem a o všem, a zároveň krásný a inspirující zážitek.

Pěkné, hravé, body navíc za pomrkávání na dospělého diváka.

Tak roztomile pitomé, až je to krása. Srandovní jsou herci i jejich výkony, střih, perfektní hudba i zvraty.

Nic moc jsem od snímku nečekal, leda tak přeceněné upovídané drámo prošpikované britskou láskou ke královské rodině, ale nakonec se ze snímku vyklubal moc hezký, dojemný, příjemný, svižný excelentně zahraný film, dokonale zmáknutý snad ve všech ohledech. Nelze než doporučit, krása.

Natočit film nostalgicky navazující na staré trháky osmdesátých let není dvakrát vděčná práce a většinou se tyto filmy setkávají s nemalou kritikou. Tím víc však může zaplesat srdce každého filmového fandy, když se dílo vydaří, což je ve víceméně případ Predátorů. Obsazení vcelku v pořádku (v případě Brodyho v roli drsného zabijáka fakt poměrně překvapivý), projevuje se zde ovšem neduh známý například z Anakondy - divák nejen že uhádne, které postavy asi přežijí, kolikrát lze uhádnout dokonce i pořadí! Spousta odkazů na předchozí díly a citace geniálního Silvestriho původního soundtracku fandům naštěstí poskytují nemalou útěchu.

Určité prvky jsou pro potřeby filmu tak dokonale americky fiktivní, až se divák pousměje - třeba samotný fakt, že Lavroněnko je víc Kajínkem, než sám Kajínek, vypadající jak bodrý strejda z Vysočiny. Co krapet uhodí do očí je fakt, že se na pozadí deseti let (2000) objevuje velká spousta historických nepřesností, převážně technického rázu (Motorola Razr V2, Sony Vaio, logo Novy, vysílání v HD, širokoúhlé televize, Volvo s60, ale také detaily jako zlatý hattrick a na rok 2000 až moc prošedivělý Josef Klíma).

Komediální výplň před finálním dvojdílem, jejíž nejlepší část,zničení Millenium Bridge, je pryč hned v prvních minutách a kniha slouží jen jako volná inspirace. Kdyby se tvůrci více zaměřili na Voldemortovu minulost než na pubertální laškování, nejen že by mohlo jít o jeden z nejlepších dílů, celá série mohla dostat o poznání větší hloubku.