Ilicka

Bylo rozhodně nesmírně zábavné sledovat tento film a představovat si u toho omlévající Shakespearology, kterým se ničitel Roland snaží rozbořit svět. Nedařilo se mu to, protože selhal na falešně komplikovaném systému flashbacků a rámců, kdy si divák nemohl být jistý, kde se právě nachází a jaký je vztah mezi postavami. A ještě jedné neodpustitelné věci se dopustil, do velkého kolektivu literárních a filmových Alžbět, kde vládne pevnou rukou Judi Dench s Cate Blanchett, přidal hysterickou nymfomanku. Škoda, protože výprava i hudba se hodně povedly.

Nevím, jestli bylo dobře či špatně, že jsem si film pustila den po dočtení knížky. Kdybych totiž knihu nečetla, asi by mě nerozčilovalo ilustrativní adaptování ve stylu: hlavně do filmu nacpat všechny lokace a postavy, které se vyskytovaly v knížce. Dost pravděpodobně bych zase pak nepochopila motivace poloviny postav a důvody, proč se něco děje tak, jak se to děje, a proč se někdo objevuje tam, kde se objevuje. (Postavy se setkávají a okamžitě se stávají přáteli na život a na smrt.) Trestuhodně nevyužití jsou daemoni, a filozofický anti-katolický podtext a celé se to topí v neúměrné dialogičnosti. Ale fantasy vizuál je hezký. Ale to u fantasy nestačí, protože fantasy je žánr definovaný typem příběhu.

Seriál představující společnost po 11. září a nešvary americké glorifikace militarismu byl zajímavý zhruba do své poloviny, kdy se pevně držel snahy o realističnost a postižení podstaty problémů společnosti definované patriotismem a paranoiou. Bohužel potom se dostavilo několik brakovějších zvratů a celý projekt tím pro mě postupně ztrácel na zajímavosti. Parádní jsou ale herci, výborná Claire Danes jako Carrie a Damian Lewis jako Brody. Ti baví celou sérii a s Carrie bych se ráda seznamovala i dál.

U tohoto filmu mi bylo opravdu líto, že se neubrala trocha prostoru sentimentální lásce naivní omladiny, která dle mě rozmělňovala příběh padlého advokáta v podání skvělého Korbeláře.

Celovečerní Vávrův debut, apel na národní hodnoty, boj proti útisku a zákazům a na srdce každého dobrého vlastence. Hodně mě zaujala Karla Oličová, prakticky neznámá herečka výrazně specifického vzhledu. A vzhledem k roku, kdy byl film natočen a uveden do distribuce, poslední věta vyznívá tragikomicky.

Paľo Bielik byl frajer.

Film vskutku podivný a avantgardní, především, co se týká hereckého projevu většiny představitelů. Vančura se snaží vytvářet zajímavé obrazy a sdělení, ale ztroskotává na banálních věcech jako je scénář a vedení herců. A člověk by při tom řekl, že když v tom měli prsty lingvistický všeuměl Jakobson a básnické eso Nezval, že by to mohlo mít úroveň.

S tehdejší zahraniční špičkou sice nesrovnatelné, ale naštěstí o třídu lepší než soudobá česká produkce. Odvážné a neobvyklé záběry (ač) statickou kamerou (skála, vrcholek katedrály) a dobře vystavěný příběh.

Nadčasový střet diktatury a humanismu, souboj výrazných hereckých osobností o život, mír ... a tu malou zemi, která nemá právo na existenci. Dodnes aktuální, stejně jako Čapkova předloha.

Poctivá adaptace, poctivé žánrové řemeslo. S úžasnou Noomi Rapace jako bonusem.